2.2.10 Měření rotačním viskozimetrem
Běžně užívané typy rotačních viskozimetrů jsou založeny na měření smylcových sil v kapalném prostředí, umístěném mezi dva souosé válce, z nichž jeden je poháněn motorem a druhý je přinucen k otáčení rotací prvého. Za těchto podmínek se mírou viskozity nebo zdánlivé viskozity stává úhlová odchylka (M) válce přinuceného k otáčení, což odpovídá momentu síly vyjádřenému v newtonmetrech.
Pro laminární proudění je dynamická viskozita h vyjádřená v pascalsekundách dána vzorcem:
| h = | 1 | ( | M | ) . ( | 1 | - | 1 | ) |
| w | 4ph | R2A | R2B |
V němž značí:
h - výšku ponoření válce přinuceného k otáčení v kapalném prostředí vyjádřenou v metrech,
RA, RB - poloměry válců v metrech, přičemž RA je menší než RB,
w - úhlovou rychlost v radiánech za sekundu.
Konstanta k přístroje* může být určena při různých rychlostech otáčení za použití viskozimetrické kalibrační kapaliny předepsané lékopisem. Viskozita pak odpovídá vzorci:
| h = k | M |
| w |
Postup. Viskozita se měří podle pokynů pro obsluhu rotačního viskozimetru. Teplota pro měření viskozity je předepsána v článku. Pro pseudoplastické a jiné nenewtonské systémy uvádí článek typ viskozimetru, který se má použít, a úhlovou rychlost nebo smykový poměr, při kterém se měření provádí. Jestliže je nemožné získat předepsaný smykový poměr přesně, použije se smykový poměr poněkud nižší a vyšší a provede se interpolace.
* K obchodně dostupnému přístroji jsou přiloženy tabulky udávající konstanty přístroje v závislosti na velikosti povrchové plochy použitých válců a na rychlosti jejich otáčení.