Český lékopis 1997

2.2.45   Superkritická fluidní chromatografle

2001

Superkritická fluidní chromatografie (SFC) je separační metoda, kde mobilní fází je kapalina v superkritickém nebo v subkritickém stavu. Stacionární fází v koloně jsou bud' jemné rozptýlené pevné částice (jako je silikagel nebo porézní grafit), chemicky modifikované Stacionární fáze, které se používají v kapalinové chromatografii, nebo v kapilárních kolonách chemicky vázané kapalné Stacionární fáze.

SFC je založena na mechanismu adsorpce nebo rozdělování.

Přístroj

Přístroj se obvykle skládá z chlazeného čerpacího systému, dávkovacího zařízení, chromatografické kolony opatřené termostatem, detektoru, regulátoru tlaku a zařízení na zpracování dat (nebo integrátoru nebo zapisovače).

Čerpací systémy

Čerpací systémy musí zaručovat konstantní průtokovou rychlost mobilní fáze. Aby bylo minimalizováno kolísání tlaku, je systém vybaven zařízením na tlumení pulzů natlakované mobilní fáze. Hadičky a všechny spoje musí být schopny odolat tlaku vyvinutému čerpacím systémem.

Systémy kontrolované mikroprocesorem jsou schopné přesně přivádět mobilní fázi bud' za konstantních, nebo měnících se podmínek v souladu se zadaným programem. V případě gradientové eluce se používá čerpací systém, který přivádí rozpouštědlo (rozpouštědla) z příslušných zásobníků. Míchání rozpouštědel probíhá bud' na nízkotlaké, nebo vysokotlaké straně čerpadla (čerpadel).

Dávkovací zařízení

Nástřik se provádí přímo na začátek kolony dávkovacím ventilem.

Stacionární fáze

Stacionární fáze jsou v kolonách, které byly popsány ve statích Kapalinová chromatografie (2.2.29) (náplňové kolony) a Plynová chromatografie (2.2.28) (kapilární kolony). Kapilární kolony mají vnitřní průměr nejvýše 100 μm.

Mobilní fáze

Obvykle se používá oxid uhličitý, který někdy obsahuje polární modifikátory, jako je methanol, 2-propanol nebo acetonitril. Složení, tlak (hustota), teplota a průtoková rychlost předepsané mobilní fáze jsou bud' konstantní po celou dobu chromatografického postupu (izokratická, izodenzitická, izotermická eluce), nebo se mohou měnit podle definovaného programu (gradientová eluce modifikátoru, tlaku (hustoty), teploty nebo průtokové rychlosti).

Detektory

Nejběžněji používanými detektory jsou spektrofotometry v ultrafialové a viditelné oblasti (UV/VIS) a plamenoionizační detektory. Lze též používat detektory rozptylu světla, spektrofotometry absorbující v infračervené oblasti, tepelně vodivostní detektory nebo jiné speciální detektory.

Pracovní postup

Připraví se zkoušený(é) roztoky) a porovnávací roztoky) způsobem popsaným v lékopisném článku. Roztoky nesmí obsahovat pevné částice. Kritéria pro posouzení vhodnosti systému jsou popsána ve stati Chromatografické separační metody (2.2.46). V této stati je rovněž uveden rozsah, v jakém mohou být nastaveny parametry chromatografického systému, aby se splnily požadavky testu způsobilosti.