2.2.7 Optická otáčivost

Optická otáčivost je vlastnost některých látek otáčet rovinu polarizovaného světla.

Specifická optická otáčivost [a_m] je otáčivost vyjádřená v radiánech (rad), měřená při teplotě t, při vlnové délce l a tloušťce vrstvy 1 metr, kterou vykazuje kapalina nebo roztok obsahující 1 kilogram opticky aktivní látky v krychlovém metru roztoku. Pro praktické využití se specifická optická otáčivost[a_m]^t_l obvykle vyjadřuje v miliradiánech a čtverečných metrech na kilogram (mrad.m².kg^-1).

Lékopis přijal následující konvenční definice:

Úhel optické otáčivosti kapaliny je úhel otočení a roviny polarizovaného světla vyjádřený ve stupních (°) při vlnové délce D-linie sodíkového světla (l = 589,3 nm) měřený při 20 °C a tloušťce vrstvy 1 decimetr; pro roztok je postup přípravy popsaný v článku.

Specifická optická otáčivost [a]²⁰_d kapaliny je úhel otočení a roviny polarizovaného světla vyjádřený ve stupních (°) při vlnové délce D-linie sodíkového světla (l = 589,3 nm) měřený při 20 °C ve zkoušené kapalině, vypočítaný pro vrstvu tloušťky 1 decimetr a dělený hustotou vyjádřenou v gramech na krychlový centimetr.

Specifická optická otáčivost [a]²⁰_d látky v roztoku je úhel otočení a roviny polarizovaného světla vyjádřený ve stupních (°) při vlnové délce D-linie sodíkového světla (l = 589,3 nm) měřený při 20 °C v roztoku zkoušené látky a vypočtený pro vrstvu tloušťky 1 decimetr, obsahující 1 gram látky na mililitr. Specifická optická otáčivost pevné látky je vždy vyjádřena pro dané rozpouštěďlo a pro danou koncentraci rozpuštěné látky.

V konvenčním systému přijatém lékopisem se specifická optická otáčivost vyjadřuje ve stupních krát mililitry na decimetr a gram [(°).ml.dm^-1.g^-1].

Přepočítávací faktor z mezinárodního systému na systém lékopisný je následující:

[a_m]^t_l = [a]^t_l . 0,1745

V určitých případech specifikovaných v článcích smí být úhel otočení měřen při jiné teplotě než 20 °C a při jiných vlnových délkách.

Polarimetr umožňuje odečítání s přesností nejméně na 0,01 °. Stupnice je obyčejně kontrolovaná pomocí ověřených křemenných destiček. Linearita stupnice se může kontrolovat pomocí roztoků sacharosy.

Postup. Stanoví se nulová poloha polarimetru a úhel otočení roviny polarizovaného světla při vlnové délce D-linie soďíkového světla (l = 589,3 nm) při (20 ± 0,5) °C. Měření se může uskutečnit při jiných teplotách jen tehdy, jestliže článek uvádí korekci naměřené optické otáčivosti na tuto teplotu.

Stanoví se nulová poloha přístroje s uzavřenou trubicí; pro kapaliny se nulová poloha stanoví s prázdnou trubicí a pro látky v roztoku s trubicí naplněnou předepsaným rozpouštědlem. Vypočítá se průměr alespoň z pěti měření.

Specifická optická otáčivost se vypočítá pomocí následujících vzorců, pravotočivost a levotočivost se označí (+), resp. (-).

Pro kapaliny:

Pro pevné látky v roztoku:

Obsah opticky aktivní látky c vyjádřený v g/l nebo c' vyjádřený v procentech se vypočítá podle následujících vzorců:

Ve všech uvedených vzorcích značí:

a - úhel otočení ve stupních při (20 ± 0,5) °C,

l - délku polarimetrické trubice v decimetrech,

r₂₀ - hustotu při 20 °C v gramech na krychlový centimetr; pro účely lékopisu je hustota nahrazena relativní hustotou (2.2.5),

C - koncentraci látky v g/l,

C' - koncentraci látky v %.