Český lékopis 1997

2.4.15 Nikl v polyolech

Stanovení niklu se provede atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda II).

Zkoušený roztok. 20,0 g zkoušené látky se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů kyseliny octové zředěné RS a vody R a touto směsí se zředí na 100,0 ml. Přidají se 2,0 ml nasyceného roztoku pyrrolidinyldithiokarbamatu amonného R (asi 10 g/l) a 10,0 ml isobutylmethylketonu R a potom se 30 s třepe za chránění před světlem. Po oddělení vrstev se dále použije vrstva isobutylmethylketonu.

Porovnávací roztoky. Tři porovnávací roztoky se připraví stejným způsobem jako zkoušený roztok s tím rozdílem, že se k 20,0 g zkoušené látky navíc přidá 0,5 ml, 1,0 ml a 1,5 ml základního roztoku niklu (10 µg Ni/ml).

Nulová poloha přístroje se nastaví pomocí isobutylmethylketonu R, připraveného stejným způsobem jako zkoušený roztok bez zkoušené látky. Měří se absorbance při 232,0 nm za použití niklové lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen.

Zkoušená látka obsahuje nejvýše 1 µg Ni/g, není-li uvedeno jinak.