2.4.25 Zbytkový ethylenoxid a dioxan

Zkouška je určena pro stanovení zbytkového ethylenoxidu v látkách rozpustných ve vodě nebo dimethylacetamidu. Pro látky nerozpustné nebo nedostatečně rozpustné ve vodě je rozpouštědlo použité pro přípravu zkoušeného roztoku a pro statické head-space podiiiíiiky uveden é v jednotlivých článcích.

Zkouší se head-space plynovou chromatografii (2.2.28).

A. Pro látky rozpustné nebo mísitelné s vodou se použije následující postup:

Zkoušený roztok. Do 10 ml lahvičky (za jiných poďmínek může být použita i jiná velikost) se naváží 1,00 g (MT) zkoušené látky a přidá se 1,0 ml vody R. Lahvička se uzavře, obsah se protřepe, aby vznikl homogenní roztok a nechá se stát 45 min při 70 °C.

Porovnávací roztok (a). Do 10 ml lahvičky stejného druhu jako u zkoušeného roztoku se naváží 1,00 g (M, ~ zkoušené látky, přidá se 0,50 ml ethylenoxidu RS3 a 0,50 ml dioxanu RSl. Lahvička se uzavře, obsah se protřepe, aby vznikl homogenní roztok, a nechá se stát 45 min při 70 °C. Porovnávací roztok (b). K 0,50 ml ethylenoxidu RS3 v 10 ml lahvičce se přidá 0,10 ml čerstvě připraveného roztoku acetaldehydu R (0,01 g/l) a 0,10 ml dioxanu RSl. Lahvička se uzavře, obsah se protřepe, aby vznikl homogenní roztok, a nechá se stát 45 min při 70 °C.

B. Pro látky rozpustné nebo mísitelné s ďimethylacetamidem lze použít následující postup:

Zkoušený roztok. Do 10 ml lahvičky (za jiných poďmínek může být použita i jiná velikost) se naváží 1,00 g (MT) zkoušené látky a přidá se 1,0 ml dimethylacetamidu R a 0,20 ml vody R. Lahvička se uzavře, obsah se protřepe, aby vznikl homogenní roztok, a nechá se stát 45 min při 90 °C.

Porovnávací roztok (a). Do 10 ml lahvičky stejného druhu jako u zkoušeného roztoku se naváží 1,00 g (MR) zkoušené látky, přidá se 1,0 ml dimethylacetamidu R a 0,10 ml dioxanu RS a 0,10 ml ethylenoxidu RS2. Lahvička se uzavře, obsah se protřepe, aby vznikl homogenní roztok, a nechá se stát 45 min při 90 °C.

Porovnávací roztok (b). K 0,10 ml ethylenoxidu RS2 v l Oml lahvičce se přidá 0,10 ml čerstvě připraveného roztoku acetaldehydu R (0,01 g/l) a 0,10 ml dioxanu RS1. Lahvička se uzavře, obsah se protřepe, aby vznik homogenní roztok.

Mohou se použít následující podmínky statického head-space nástřiku:

- teplota ustavování rovnováhy: 70 °C (90 °C pro roztoky v dimethylacetamidu), - doba ustavování rovnováhy: 45 min,

- teplota spojovacího vedení: 75 °C (150 °C pro roztoky v dimethylacetamidu), - nosný plyn: helium pro chromatografii R,

- doba tlakování: 1 min, - doba nástřiku: 12 s. Chromatografický postup se obvykle prováďí za použití:

- kapilární skleněné nebo křemenné kolony déll~y 30 m a vnitřního průměru 0,32 mm s vnitřními stěnami polaytými polydimethylsiloxanem R (tloušťka vrstvy 1,0 µm),

- helia pro chromatografii R nebo dusíku pro chromatografii R j ako nosného plynu při lineární rychlosti asi 20 cm/s a s dělicím poměrem 1 : 20,

- plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na 50 °C po dobu 5 min, pak se zvyšuje rychlostí 5 °C/min do 180 °C, rychlostí 30 °C/min do 230 °C a pak následuje izotermický ohřev 5 min při této teplotě. Teplota nástřiku se udržuje na 150 °C a teplota detektoru na 250 °C.

Nastříkne se vhodný objem, např. 1,0 ml plynné fáze porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška piků na chromatogramu ethylenoxidu a acetaldehydu byla nej - méně 15 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky odpovídajícími acetaldehydu a ethylenoxidu je nejméně 2,0 a poměr signálu k šumu pro dioxan je nejméně 5.

Nastřílrne se odděleně vhodný objem, např. 1,0 ml (nebo stejný objem užitý pro porovnávací roztok (b)) plynné fáze zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (a). Celý postup se opakuje dvakrát. Průměrná hodnota plochy píků ethylenoxidu a dioxanu na chromatogramu zkoušené ho roztoku není větší než polovina průměrné hodnoty plochy odpovídajícího píku na chromato gramu porovnávacího roztoku (a) (1 µg/g ethylenoxidu a 50 µg/g dioxanu).

Ověření přesnosti

Pro každou dvojici nástřiků se pro ethylenoxid a dioxan vypočte rozdíl ploch mezi píky získanými se zkoušeným roztokem a s porovnávacím roztokem (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka ze tří nástřiků pro ethylenoxid je menší než 15 % a relativní směrodatná odchyllca ze tří nástřiků pro dioxan je menší než 10 %.Jestliže porovnání mezi zkoušeným roztokem a porovnávacím roztokem se liší u 1,0 g více než o 0,5 %, je nutno udělat vhodnou korekci. Obsah ethylenoxidu v µg/g se vypočte ze vzorce:

V němž značí:

A_T - plochu píku ethylenoxidu na chromatogramu zkoušeného roztoku,
A_R - plochu píku ethylenoxidu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),
M_T - navážku zkoušené látky ve zkoušeném roztoku v g,
M_R - navážku zkoušené látky v porovnávacím roztoku v g,
C - množství ethylenoxidu přidaného k porovnávacímu roztoku (a) v µg.

Obsah dioxanu v µg/g se vypočte podle vzorce:

V němž značí:

DT - plochu píku dioxanu na chromatogramu zkoušeného roztoku,
DR - plochu píku dioxanu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),
C - množství dioxanu přidaného k porovnávacímu roztoku (a) v µm.