3.2.2.1 Obaly z plastů na vodné roztoky pro infuzi
2000
Poznámka: Tento text nahrazuje text stati 3.2.7 v ČL 97.
Obaly z plastů na vodné roztoky pro infuzi jsou vyráběny z jednoho nebo více polymerů, které v případě potřeby obsahují přísady. Obaly popsané v tomto článku nejsou vždy vhodné pro emulze. Nejčastěji používanými polymery jsou polyethylen, polypropylen a polyvinylchlorid. Specifikaci uvedenou v tomto článku je třeba číst v souvislosti se statí 3.2.1 Obaly a uzávěry z plastů pro farmaceutické použití.
Obaly mohou být ve formě vaků nebo lahví. Na obalech je místo vhodné pro připojení infuzní soupravy, které je provedeno tak, aby spojení bylo bezpečné. Obaly mají také umožňovat nástřik injekce v průběhu použití. Obvykle je také obal přizpůsoben pro zavěšení, přičemž závěsné části musí snášet namáhání obalu v zavěšené poloze. Obaly musí snášet podmínky sterilizace. Provedení obalu a zvolený postup sterilizace jsou takové, aby všechny části obalu, které přijdou do styku s obsahem, byly sterilizovatelné. Obaly jsou po uzavření nepropustné pro mikroorganismy. Po naplnění jsou obaly odolné proti poškození při náhodném zmrznutí, ke kterému může dojít při přepravě konečného přípravku. Obaly jsou a zůstávají dostatečně průhledné, aby bylo možno kdykoliv kontrolovat vzhled jejich obsahu, pokud není uvedeno a schváleno jinak.
Prázdné obaly nemají žádné známky poškození, které by mohlo způsobovat netěsnosti a naplněné a uzavřené obaly nesmějí vykazovat žádné netěsnosti.
Pro vyhovující uchovávání některy"ch přípravků se vyžaduje, aby obal byl uzavřen v ochranném přebalu. Výchozí hodnocení vlivu uchovávání přípravku se proto provádí s obalem v ochranném přebalu.
Zkoušky na čistotu
Roztok S. Obal se naplní na jmenovitý objem vodou R a uzavře se pokud možno obvyklým uzávěrem; jinak se obal uzavře fólií z čistého hliníku. Zahřívá se v autoklávu tak, aby teplota (121 ± 2) °C byla dosažena v průběhu 20 min až 30 min a tato teplota se udržuje dalších 30 min. Pokud by při 121 °C docházelo k poškození obalu, zahřívá se 2 h při teplotě 100 °C. Roztok S se použije do 4 h od jeho přípravy.
Kontrolní roztok. Připraví se zahříváním vody R v baňce z borokřemičitého skla uzavřené fólií z čistého hliníku při shodné teplotě a době zahřívání jako při přípravě roztoku S.
Vzhled roztoku S. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Kysele nebo zásaditě reagující látky. K množství roztoku S odpovídajícímu 4 % jmenovitého objemu obalu se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Přidá se 0,4 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS; roztok je růžový. Přidá se 0,8 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a 0,1 ml červené methylové RS; roztok je oranžovočervený nebo červený.
Absorbance (2.2.25). Změří se absorbance roztoku S při 230 nm až 360 nm proti kontrolnímu roztoku, viz roztok S. Absorbance je nejvýše 0,20.
Redukující látky. Ke 20,0 ml roztoku S se přidá 1 ml kyseliny sírové zředěné RS a 20,0 ml manganistanu draselného 0,002 mol/l VS, vaří se 3 min a rychle se ochladí. Přidá se 1 g jodidu draselného R a ihned se titruje thiosíranem sodným 0,01 mol/l VS za použití 0,25 ml škrobu RS jako indikátoru. Provede se slepá zkouška za použití 20,0 ml kontrolního roztoku. Rozdíl spotřeb odměrného roztoku je nejvýše 1,5 ml.
Průhlednost. Obal použitý k přípravě roztoku S se naplní na jmenovitý objem zředěnou suspenzí pro opalescenci. Základní suspenze pro opalescenci (2.2.1) se zředí 1 : 200 pro obaly z polyethylenu nebo polypropylenu a 1 : 400 pro ostatní obaly. Zákal suspenze je zřetelný při pohledu přes obal a při porovnání se stejným obalem naplněným vodou R.
Označování
V označení na obalu každé šarže prázdných obalů se uvede: