4.2.2   Testy validity

Před výpočtem účinností a jejich intervalů spolehlivosti je třeba ověřit validitu, tj. linearitu závislosti transformované veličiny y (4.2.1-2) na logaritmu dávky x a rovnoběžnost přímek vyjadřujících tento vztah pro všechny přípravky. Odchylka od linearity pro všechny přípravky podané nejméně ve třech dávkách se vypočte takto: Do tabulky 4.2. 1 -11 se připojí sloupec číslo (13) obsahující hodnoty veličiny:

(4.2.2-1)

Součet hodnot ve třináctém sloupci je mírou odchylky od linearity. Zkoušku je třeba zamítnout, když Χ_L² překročí na hladině významnosti 0,05 kritickou hodnotu Χ² rozděleni s (N - 2h) stupni volnosti. Tato kritická hodnota se najde v tabulce 8.3 nebo se vypočte pomocí vhodného počítačového programu. N je počet všech podaných dávek a h je počet všech přípravků zahrnutých do zkoušky. Je-li hodnota významná na hladině významnosti 0,05 je nutno zkoušku zamítnout (viz část 4.2.4).

Pokud výše zmíněný test neindikuje významnou odchylku od linearity, je třeba dále na hladině významnosti otestovat rovnoběžnost. K tomu se použijí kritéria Χ_R² s h -1 stupni volnosti:

(4.2.2-2)

(součet ∑ se provede přes všechny přípravky).

Když hodnota Χ_R² překročí příslušnou kritickou hodnotu rozdělení Χ² pokládá se odchylka od rovnoběžnosti za statisticky významnou. Pokud odchylky od linearity a rovnoběžnosti nejsou statisticky významné, je zkouška validní.