Český lékopis 1997

5.1.2   Třídávková zkouška s latinskými čtverci

Stanovení účinnosti antibiotik difuzní metodou v pravoúhlých plotnách

Použity standard má předpokládanou účinnost 4855 m.j./mg, zkoušený přípravek má stanovenou účinnost 5600 m.j./mg. Jako základní ředění bylo rozpuštěno 25,2 mg standardu v 24,5 ml rozpouštědla a 21,4 mg zkoušeného pří­pravku v 23,95 ml rozpouštědla. Tento základní roztok byl u obou přípravků ředěn 1 : 20 a dále byl použit ředicí poměr 1,5.

Latinské čtverce byly vytvořeny metodou popsanou v části 8.6, viz. tabulka 5.1.2-I. Odpovědi (inhibiční zóny jsou v mm x 10) jsou uvedeny v tabulce 5.1.2-II. Průměry pro jednotlivá ošetření jsou v tabulce 5.1.2-III. Graficky jsou data zobrazena na obrázku 5.1.2-I, který nezadává důvod pochybovat o splnění požadavků normality a homogenity rozptylů.

Tab. 5.1.2-I Rozložení ošetření na plotně

 

 

1

2

3

4

5

6

1

S1

T1

T2

S3

S2

T3

2

T1

T3

S1

S2

T2

S3

3

T2

S3

S2

S1

T3

T1

4

S3

S2

T3

T1

S1

T2

5

S2

T2

S3

T3

T1

S1

6

T3

S1

T1

T2

S3

S2

Tab.5.1.2-II Změřené inhibiční zóny v mm x 10

 

 

1

2

3

4

5

6

průměry řádků

1

161

160

178

187

171

194

175,2 = R1

2

151

192

150

172

170

192

171,2 = R2

3

162

195

174

161

193

151

172,7 = R3

4

194

184

199

160

163

171

178,5 = R4

5

176

181

201

202

154

151

177,5 = R5

6

193

166

161

186

198

182

181,0 = R6

průměry

sloupců

172,8´

= C1

179,7

= C2

177,2

= C3

178,0

= C4

174,8

= C5

173,5

= C6

Tab. 5.1.2-III Průměry

Standard S

Přípravek T

 

S1

S2

S3

T1

T2

T3

průměr

158,67

176,50

194,50

156,17

174,67

195,50

Obr. 5.1.2-I

Dosazením do vzorců v tabulkách 3.2.3-I a 3.2.3-II se získá:

PS = 529,667 LS = 35,833
PT = 526,333 LT = 39,333
HP = 6 = 2
3
HL = 72 = 3
24

Pomocí vzorců z tabulek 3.2.3-III a 3.2.3-IV se dokončí výpočet analýzy rozptylu. Výsledky jsou v tabulce 5.2.1-IV.

Tab. 5.1.2-IV

Zdroj variability

Stupně volnosti

Součet čtverců

Průměrný čtverec

F-statistika

Pravděpodobnost

přípravek

regrese

nerovnoběžnost

nelinearita

1

1

1

2

11,1111

8475,0417

18,3750

5,4722

11,1111

8475,0417

18,3750

2,7361

 

408,1

0,885

0,132

 

0,000

0,358

0,877

ošetření

řádky

sloupce

reziduální chyba

5

5

5

20

8510

412

218,6667

415,3333

 

82,40

43,73

20,7667

 

3,968

2,106

 

 

0,012

0,107

 

celkem

35

9556

Výsledky této analýzy ukazují, že jsou statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými řádky. To poukazuje na zpřesnění výsledků zkoušky při použití latinských čtverců oproti úplnému znáhodnění plánu zkoušky. Vysoká význam­nost závislosti na dávce a nevýznamnost odchylky od předpokladu linearity a rovnoběžnosti potvrzují, že je možné pro zkoušku vypočítat účinnost.

Dosazením do vzorců části 3.2.5 se získá:

společný sklon

b = 3 x (35,833 + 39,333) = 46,346 ,

ln(1,5) x 6 x 2

logaritmus relativní účinnosti

M'T = 526,333 - 529,667 = -0,023974 ,

3 x 46,346

C =

8475,0417

= 1,0108 ,

8475,0417 - 20,7667 x 2,0862

V =

8475,0417

= 0,2192

46,3462 x 3 x 6

a logaritmus mezí spolehlivosti je:

1,0108 x (-0,0240) ± 0,0108 x (1,0108x(-0,0240)2 + 2 x 0,2192) = -0,02423 ± 0,06878 .

Odlogaritmováním se získá relativní účinnost 0,9763 s 95% mezemi spolehlivosti od 0,9112 do 1,0456.

Je nutno použít korekční faktor

4855 x 25,2/24,5 = 0,99799 ,
5600 x 21,4/23,95
protože ředění nejsou z pohledu předpokládané účinnos­ nosti zcela ekvivalentní. Vynásobením korekčním faktorem a předpokládanou účinností 5600 m.j./mg se získá účinnost zkoušeného přípravku 5456 m.j./mg s 95% intervalem spolehlivosti od 5092 do 5843 m.j./mg.