Český lékopis 1997

5.1.3   Čtyřdávková zkouška s náhodnými bloky

Stanovení účinnosti antibiotik turbidimetrickou metodou

Tato zkouška je navržena pro zjištění účinnosti v mezinárodních jednotkách na lahvičku. Standard má stanovenou účinnost m.j./mg. Zkoušený přípravek má předpokládanou účinnost 20 000 mj./lahvičku. Na základě těchto informací bylo následujícím způsobem připraveno základní ředění. 16,7 mg standardu bylo rozpuštěno v 25 ml rozpouštědla a obsah jedné lahvičky zkoušeného přípravku ve 40 ml rozpouštědla. Konečné ředění bylo připraveno nejprve zředěním 1 : 40 a dále použitím ředicího faktoru 1,5. Zkumavky byly umístěny do vodní lázně v uspořádání do náhodných bloků, viz část 8.5. Odpovědi (absorbance) jsou uvedeny v tabulce 5.1.3-I.

Pohled na obrázek 5.1.3-I nedává důvod pochybovat o platnosti předpokladů normality a homogenity rozptylů zo­brazených dat. Směrodatná odchylka S3 je poněkud vyšší, ale není důvod ke zvýšení pozornosti.

Tab. 5.1.3-I Absorbance suspenze (x 1000)

Standard S

Přípravek T

blok

S1

S2

S3

S4

T1

T2

T3

T4

Průměr

1

2

3

4

5

252

249

247

250

235

207

201

193

207

207

168

187

162

155

140

113

107

111

108

98

242

236

246

231

232

206

197

197

191

186

146

153

148

159

146

115

102

104

106

95

181,1

179,0

176,0

175,9

167,4

průměr

246,6

203,0

162,4

107,4

237,4

195,4

150,4

104,4

Obr. 5.1.3-I

Použitím vzorců z tabulky 3.2.3-I a 3.2.3-II se získá:

PS = 719,4 LS = -229,1
PT = 687,6 LT = -222
HP = 5 = 1,25
4
HL = 60 = 1
60

Analýza rozptylu je vypočtena pomocí vzorců z tabulek 3.2.3-III a 3.2.3-IV. Výsledky jsou v tabulce 5.1.3-II.

Tab. 5.1.3-II Analýza rozptylu

Zdroj variability

Stupně volnosti

Součet čtverců

Průměrný čtverec

F-statistika

Pravděpodobnost

přípravek

regrese

nerovnoběžnost

nelinearita

1

1

1

4

623,025

101 745,6

25,205

259,14

623,025

101 745,6

25,205

64,785

 

1887,1

0,467

1,202

 

0,000

0,500

0,332

ošetření

bloky

reziduální chyba

7

4

28

102 662

876,75

1509,65

 

219,188

53,916

 

4,065

 

 

0,010

 

celkem

39

105 048,4

Rozdíl mezi bloky je statisticky významný a to indikuje, že použití náhodných bloků pro plán zkoušky zvýšilo přes­nost prováděné zkoušky. Vysoká významnost závislosti na dávce a nevýznamnost odchylky od předpokladu linearity a rovnoběžnosti potvrzují, že je možno pro zkoušku vypočíst účinnost.

Dosazením do vzorců části 3.2.5 se získá:

společný sklon

b = 1x (-229,1 - 222) = -111,255

ln(1,5) x 5 x 2

logaritmus účinnosti

M'T = 687,6 - 719,4 = 0,071457

4 x (-111,255)

C =

101 745,6

= 1,00223

101 745,6 - 53,916 x 2,0482

V =

101 745,6

= 0,4110

(-111,255)2 x 4 x 5

a logaritmus mezí spolehlivosti je:

1,00223 x 0,0715 ± 0,00223 x (1,00223 x 0,07152 + 2 x 0,4110) = 0,07162 ± 0,04293.

Odlogaritmováním se získá relativní účinnost 1,0741 s 95% mezemi spolehlivosti od 1,0291 do 1,1214.

Je nutno použít korekční faktor

670 x 16,7/25 = 0,89512 ,
20 000 x 1/40
protože ředění nejsou z pohledu předpokládané účinnosti zcela ekvivalentní. Vynásobením korekčním faktorem a předpokládanou účinností 20 000 m.j./lahvičku se získá účin­nost zkoušeného přípravku 19 228 mj./lahvičku s 95% intervalem spolehlivosti od 18 423 do 20 075 m.j./lahvičku.