5.1.4 Pětidávková vícenásobná zkouška s úplně znáhodněným plánem
Zkouška in vitro tří vakcín hepatitidy B v porovnání se standardem
Pro standard a každou vakcínu byly připraveny tři dvojité řady ředění v pěti různých koncentracích. Po několika dalších krocích byla změřena jejich odpověď (absorbance), viz tabulka 5.1.4-I.
Tabulka 5.1.4-I
|
Ředění |
Standard S |
Přípravek T |
Přípravek U |
Přípravek V | ||||||||
|
1:16 000 |
0,043 |
0,045 |
0,051 |
0,097 |
0,097 |
0,094 |
0,086 |
0,071 |
0,073 |
0,082 |
0,082 |
0,086 |
|
1:8000 |
0,093 |
0,099 |
0,082 |
0,167 |
0,157 |
0,178 |
0,127 |
0,146 |
0,133 |
0,145 |
0,144 |
0,173 |
|
1:4000 |
0,159 |
0,154 |
0,166 |
0,327 |
0,355 |
0,345 |
0,277 |
0,268 |
0,269 |
0,318 |
0,306 |
0,316 |
|
1:2000 |
0,283 |
0,295 |
0,362 |
0,501 |
0,655 |
0,576 |
0,586 |
0,489 |
0,546 |
0,552 |
0,551 |
0,624 |
|
1:1000 |
0,514 |
0,531 |
0,545 |
1,140 |
1,386 |
1,051 |
0,957 |
0,866 |
1,045 |
1,037 |
1,039 |
1,068 |
Obr. 5.1.4-I
O logaritmu optické denzity je známo, že lineárně závisí na logaritmu dávky. Průměrné odpovědi logaritmu optické denzity na jednotlivé dávky jsou v tabulce 5.1.4-II. Na grafickém zobrazení nejsou patrny žádné anomálie.
Tabulka 5.1.4.-11
|
S1 S2 S3 S4 S5 |
-3,075 -2,396 -1,835 -1,166 -0,635 |
|
T1 T2 T3 T4 T5 |
-2,344 -1,789 -1,073 -0,550 0,169 |
|
U1 U2 U3 U4 U5 |
-2,572 -2,002 -1,305 -0,618 -0,048 |
|
V1 V2 V3 V4 V5 |
-2,485 -1,874 -1,161 -0,554 0,047 |
Dosazením do vzorců v tabulkách 3.2.3-I a 3.2.3-II se získá:
| PS = -9,108 | LS = 6,109 | ||||||||
| PT = -5,586 | LT = 6,264 | ||||||||
| PU = -6,554 | LU = 6,431 | ||||||||
| PV = -6,027 | LV = 6,384 | ||||||||
|
|
Pomocí vzorců z tabulek 3.2.3-III a 3.2.3-IV se dokončí výpočet analýzy rozptylu. Výsledky jsou v tabulce 5.1.4-III.
Tab. 5.1.4-III Analýza rozptylu
|
Zdroj variability |
Stupně volnosti |
Součet čtverců |
Průměrný čtverec |
F-statistika |
Pravděpodobnost |
|
přípravek regrese nerovnoběžnost nelinearita |
3 1 3 12 |
4,475 47,58 0,0187 0,0742 |
1,492 47,58 0,006 0,006 |
7126 0,933 0,926 |
0,000 0,434 0,531 |
|
ošetření reziduální chyba |
19 40 |
52,152 0,267 |
0,0067 |
|
|
| celkem |
59 |
52,42 |
Vysoká významnost závislosti na dávce a nevýznamnost odchylky od předpokladu linearity a rovnoběžnosti potvrzují, že je možno pro zkoušku vypočítat účinnost.
Dosazením do vzorců části 3.2.5 se získá:
společný sklon
| b = | 0,3 x (6,109 + 6,264 + 6,431 + 6,384) | = 0,90848 , |
|
ln 2 x 3 x 4 |
logaritmus relativní účinnosti přípravku T
| M'T = | -5,586 - (-9,108) | = 0,7752 , |
|
5 x 0,90848 |
| C = |
47,58 |
= 1,00057 , |
|
47,58 - 0,0067 x 2,0212 |
| V = |
47,58 |
= 3,8436 |
|
0,90852 x 5 x 3 |
a logaritmus mezí spolehlivosti je:
1,00057 x 0,7752 ± √0,00057 x (1,00057 x 0,77522 + 2 x 3,8436) = 0,7756 ± 0,0689 .
Odlogaritmováním se získá relativní účinnost 2,171 s 95% mezemi spolehlivosti od 2,027 do 2,327. Všechny vzorky měly předpokládanou účinnost 20 µg proteinu/ml, proto je účinnost přípravku T rovna 43,4 µg proteinu/ml s 95% mezemi spolehlivosti od 40,5 µg do 46,5 µg proteinu /ml.
Stejně se vypočte odhad účinnosti a mezí spolehlivosti zbylých dvou přípravků. Výsledky jsou v tabulce 5.1.4-IV.
Tab. 5.1.4-IV
|
Dolní mez |
Odhad |
Horní mez | |
|
vakcína T vakcína U vakcína V |
40,5 32,9 36,8 |
43,4 35,2 39,4 |
46,5 37,6 42,2 |