Český lékopis 1997

8.6   Latinské čtverce

Dále je uvedeno použití tří nezávislých permutací k vytvoření latinského čtverce.

1. Vygeneruje se jedna náhodná permutace N ošetření (viz část 8.5):

T3

S3

S1

T2

T1

S2

2. Nyní se dá jednoduchý latinský čtverec vytvořit pomocí „rotace" této permutace doprava. To se provede následují­cím způsobem. Napíše se permutace nalezená při prvním kroku do prvního řádku. Druhý řádek obsahuje tutéž per­mutaci, ale se všemi ošetřeními posunutými doprava. Ošetření, které bylo nejvíce vpravo, se zapíše do levého vol­ného políčka. Tento postup se zopakuje pro každou řádku tolikrát, aby v každém sloupci byla všechna ošetření, ale pouze jedenkrát.

T3

S3

S1

T2

T1

S2

S2

T3

S3

S1

T2

T1

T1

S2

T3

S3

S1

T2

T2

T1

S2

T3

S3

S1

S1

T2

T1

S2

T3

S3

S3

S1

T2

T1

S2

T3

3. Vygenerují se dvě náhodné permutace čísel 1 až N.

jednu pro řádky

2

3

6

1

4

5

a druhou pro sloupce

3

4

6

2

5

1

4. Latinský čtverec se nyní získá seřazením řádků a sloupců latinského čtverce podle těchto dvou permutací pro řádky a sloupce:

3

4

6

2

5

1

2

T3

S3

S1

T2

T1

S2

3

S2

T3

S3

S1

T2

T1

6

T1

S2

T3

S3

S1

T2

1

T2

T1

S2

T3

S3

S1

4

S1

T2

T1

S2

T3

S3

5

S3

S1

T2

T1

S2

T3

1

2

3

4

5

6

1

S1

T3

T2

T1

S3

S2

2

S2

T2

T3

S3

T1

S1

3

T1

S1

S2

T3

T2

S3

4

S3

S2

S1

T2

T3

T1

5

T3

T1

S3

S1

S2

T2

6

T2

S3

T1

S2

S1

T3