Aer medicalis
1998
Medicinální vzduch
Je to stlačený okolní vzduch obsahující 20,4 % (V/V až 21,4 % (V/V kyslíku (O2).
Vlastnosti
Bezbarvý plyn, bez pachu. Při 20 °C a tlaku 101 1cPa se 1 objemový díl plynu rozpustí v asi 50 objemových dílech vody.
Výroba
Oxid uhličitý. Nejvýše 500 ml/m3; stanoví se za použití infračerveného analyzátoru (2.5.24}
Zkoušený plyn. Zkoušená látka; musí být filtrována, aby se vyloučily efekty rozptýleného světla.
Porovnávací plyn (a). Směs obsahující 79 % (V/V) dusíku RI a 21 % (V/V) kyslíku R obsahujícího nejvýše 1 ml/m3 oxidu uhličitého Rl.
Porovnávací plyn (b). Směs obsahující 79 % (V/V) dusíku RI a 21 % (V/V) kyslíku R obsahujícího 500 mUm3 oxidu uhličitého Rl.
Za použití porovnávacích plynů (a) a (b) se přístroj kalibruje a nastaví se citlivost. Změří se obsah oxidu uhličitého ve zkoušeném plynu.
Oxid uhelnatý. Nejvýše 5 ml/m3; stanoví se za použití infračerveného analyzátoru (2.5.25}
Zkoušený plyn. Zkoušená látka; musí být filtrována, aby se vyloučily efekty rozptýleného světla.
Porovnávací plyn (a). Směs obsahující 79 % (V/V) dusíku RI a 21 % (V/V) kyslíku R obsahujícího nejvýše 1 ml/m3 oxidu uhelnatého R.
Porovnávací plyn (b). Směs obsahující 79 % (V/V) dusíku RI a 21 % (V/V) kyslíku R obsahujícího 5 mUm3 oxidu uhelnatého R.
Za použití porovnávacích plynů (a) a (b) se přístroj kalibruje a nastaví se citlivost. Změří se obsah oxidu uhelnatého ve zkoušeném plynu.
Oxid siřičitý. Nejvýše 1 ml/m3; stanoví se za použití ultrafialového fluorescenčního analyzátoru, viz obrázek 1.
Obr. 1. Ultrafialový fluorescenční analyzátor
Zařízení se skládá:
Zkoušený plyn. Zkoušená látka; musí být filtrována.
Porovnávací plyn (a). Směs obsahující 79 % (V/V) dusíku Rl a 21 % (V/V) kyslíku R.
Porovnávací plyn (b). Směs obsahující 79 % (V/V) dusíku Rl a 21 % (V/V) kyslíku R obsahujícího 0,5 mUm3 až 2 mUm3 oxidu siřičitého Rl.
Za použití porovnávacích plynů (a) a (b) se přístroj kalibruje a nastaví se citlivost. Změří se obsah oxidu siřičitého ve zkoušeném plynu.
Olej. Nejvýše 0,1 mg/m3, za atmosferického tlaku a při 0 °C; stanoví se za použití měřicího systému popsaného níže, viz obrázek 2. Zařízení se skládá:
Celý přístroj se před použitím promyje trichlortrifluorethanem R prostým oleje a tuků.
Obr. 2. Měřicí systém pro olej
Do kuželovité nádobky k zachycování oleje (3) se umístí filtr ze skeněných mikrovláken. Ventil (1) se zavře, zkoušený plyn proplachuje vedlejší cestu (4), trojcestný ventil (2), regulátor tlaku (5) a průtokoměr (6). Zavře se vstupní ventil kompresního a filtračního systému: otevře se ventil (1) a trojcestný ventil (2) se otočí tak, aby umožňoval průchod plynu mezi kuželovitou nádobkou a regulátorem tlaku. Otevře se vstupní ventil kompresního a filtračního zárízení a regulátor tlaku (5 ) se nařídí tak, aby průtok zaznamenaný průtokoměrem (6) by1201/min. Systémem se nechá projít 100,01 zkoušeného plynu.
Filtr ze skleněných mikrovláken se vyjme a umístí se do vzduchotěsného obalu. Opatrně se rozřeže a kousky se vloží do 25,0 ml trichlortrifluorethanu R (zkoušený roztok).
Připraví se řada porovnávacích roztoků obsahujících 0,05 µg/ml až 0,5 µg/ml olej e (použitého při mazání kompresního systému) v trichlortriuorethanu R. Změří se absorbance zkoušeného roztoku a porovnávacích roztoků za použití infračerveného spektrofotometru při 2960,3 cm-', 2927,7 cm' a 2855,0 crri' . Absorbance oleje se získá sečtením těchto tří absorbancí. Použijí se kyvety s bromidem draselným o optické délce několika centimetrů.
Z absorbancí porovnávacích roztoků se sestaví kalibrační křivka a stanoví se množství oleje.
Oxid dusnatý a oxid dusičitý. Celkem nejvýše 2 mUm ;stanoví se za použití chemiluminiscenčního analyzátoru (2.5.26).
Zkoušený plyn. Zkoušená látka.
Porovnávací plyn (a). Směs obsahující 79 % (V/V) dusíku Rl a 21 % (V/V) kyslíku R obsahujícího nejvýše 0,05 ml/m3 oxidu dusnatého a oxidu dusičitého.
Porovnávací plyn (b). Směs obsahující 2 mUm3 oxidu dusnatého R v dusíku Rl.
Za použití porovnávacích plynů (a) a (b) se přístroj kalibruje a nastaví se citlivost. Změří se obsah oxidu dusnatého a oxidu dusičitého ve zkoušeném plynu.
Voda. Nejvýše 67 ml/m3; stanoví se za použití elektrolytického hygrometru (2.5.28).
Stanovení obsahu. Stanoví se obsah kyslíku za použití paramagnetického analyzátoru (2.5.27).
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek. C.
Alternativní sestava zkoušek: A a B, viz Obecné zásady (1.2.).
Zkoušky na čistotu
Oxid uhelnatý. Nejvýše 5 mUm3; stanoví se za použití trubičky k detekci oxidu uhelnatého (2.1.6).
Oxid siřičitý. Nejvýše 1 mUm3; stanoví se za použití trubičky k detekci oxidu siřičitého (2.1.6).
Olej. Nejvýše 0,1 mg/m3; stanoví se za použití trubičky k detekci oleje (2.1.6)
Oxid dusnatý a oxid dusičitý. Nejvýše 2 mUm3; stanoví se za použití trubičky k detekci oxidu dusnatého a oxidu dusičitého (2.1.6).
Oxidd uhličitý. Nejvýše 500 mUm3; stanoví se za použití trubičky k detekci oxidu uhličitého (2.1. 6).
Vodní pára. Nejvýše 67 ml/m3; stanoví se za použití trubičky k detekci vodní páry (2.1. 6).
Uchovávání
jako plyn ve vhodných obalech vyhovujících ČSN 07 8510 nebo se odebírá z plynového potrubního rozvodu vyhovujícího ČSN 38 6473.
Nečistoty