Český lékopis 1997

Plasma humanum ad separationem

2001

Lidská plazma pro frakcionaci

Je to tekutá část lidské krve zbývající po oddělení buněčných elementů z krve odebrané do obalu s antikoagulačním roztokem nebo oddělená průběžnou filtrací nebo odstřed'ováním nesrážlivé krve během plazmaferéry. Je určena k výrobě přípravků z plazmy.

Výroba

Dárci

Může se odebrat pouze pečlivé vybraným zdravým dárcům, u nichž je co možná nejvíce zjištěno lékařskou prohlídkou, laboratorními zkouškami krve a z anamnézy, že jsou prosti zjistitelných původců těch nákaz, které se mohou přenést přípravky z plazmy. Doporučení v této oblasti jsou vypracována Radou Evropy v dokumentu o přípravě, použití a jištění jakosti krevních složek (Recommendation No. R (95) IS on the preparation, use and quality assurance of blond components nebo následující revize) a Evropskou unií v dokumentu rady z 29. června 1998 o vhodnosti dárců krve a plazmy a vyšetření darované krve v Evropském společenství (Council Recommendation of 29 June 1998 on the suitability of blond and plasma donors and the screening of donated blond in the European Community (98/463/EC).

Imunizace dárců. Záměrná imunizace dárců pro získání imunoglobulinů se specifickými aktivitami se může provést v případě, kdy nelze od přirozeně imunizovaných dárců zajistit dostatečné množství látky odpovídající kvality. Doporučení pro takovou imunizaci jsou formulována Světovou zdravotnickou organizací v požadavcích na odběry, zpracování a kontrolu jakosti krve, krevních složek a derivátů plazmy (Requirements for the collection, processing and quality control of blond, blond components and plasma derivatives, WHO Technical Report Series No. 840,1994 nebo následující revize).

Záznamy. Záznamy o dárcích a provedených odběrech se uchovávají tak, aby při dodržení příslušného stupně důvěrnosti dat týkajících se osoby dárce bylo možno zpětně vyhledat původ každého odběru ve směsi plazmy a výsledky příslušného posouzení způsobilosti a laboratorních zkoušek.

Laboratorní zkoušky. Při každém odběru se provádějí laboratorní zkoušky na zjištění následujících virových markerů:

  1. protilátek proti viru lidské imunodeficience typ 1 (anti HIV-1),
  2. protilátek proti viru lidské imunodeficience typ 2 (anti HIV-2),
  3. povrchového antigenu hepatitidy B (HbsAg),
  4. protilátek proti viru hepatitidy C (anti-HCV).

K dosažení úplné shody ve výsledcích laboratorních zkoušek, může oprávněná autorita požadovat také vyšetření hladiny alanin-aminotransferasy (ALT).

Užívané zkušební metody mají přiměřenou citlivost a specificitu a jsou schváleny oprávněnou autoritou. Pokud se při jakékoliv z těchto zkoušek opakovaně zjistí reaktivní nález, odběr se vyřadí.

Jednotlivé odběry plazmy

Plazma se připravuje metodou, která co možná nejdokonaleji odstraňuje krevní buňky a buněčnou drf. Ať se připravuje z lidské krve nebo plazrnaferézou, odděluje se plazma od buněk metodou, která umožní vyloučit kontaminaci mikroorganismy. Do plazmy se nepřidávají žádné protibakteriální ani protiplísňové přísady. Obaly vyhovují požadavkům na skleněné obaly (3.2.1) nebo na obaly z plastů na krev a krevní složky (3.2.3). Obaly jsou uzavřeny tak, aby se předešlo kontaminaci.

Pokud se spojují dvě nebo více jednotek (tj. množství připravené z jednoho odběru) plazmy před zmrazením, používá se ke spojení obalů speciální přístroj ke sterilnímu spojení hadiček, nebo se spojení provede za aseptických podmínek za použití obalů, které nebyly předtím použity.

Plazma získaná plazmaferézou a určená k získání bílkovin, které jsou v plazmě labilní, se rychle zmrazí na teplotu -30 °C nebo nižší, co možná nejdříve, nejpozději však do 24 h od odběru.

Plazma získaná z plné krve a určená k získání bílkovin, které jsou v plazmě labilní se oddělí od buněčných elementů a rychle se zmrazí na teplotu -30 °C nebo nižší, co možná nejdříve, nejpozději však do 24 h od odběru.

Plazma získaná z plné krve a určená pouze k získání bIIkovin, které nejsou labilní v plazmě, se oddělí od buněčných elementů a zmrazí se na teplotu -20 °C nebo nižší, co možná nejdříve, nejpozději však do 72 h od odběru.

Stanovení celkových bílkovin a faktoru VIII se neprovádějí u každé jednotky plazmy. To je spíše dáno zásadami správné výrobní praxe; stanovení účinnosti faktoru VIII je důležité pro plazmu určenou pro přípravu koncentrátů labilních bílkovin.

Celkový obsah bílkovin v jednotce plazmy závisí na obsahu sérových bílkovin dárce a na stupni naředění během odóěru. Když se plazma získá od vhodného dárce a odebere do zamýšleného množství antikoagulačního roztoku, získá se celkový obsah bílkovin, který vyhovuje hranici 50 g v litru. Jestliže se do antikoagulačního roztoku odebere objem krve nebo plazmy menší než původně zamýšlený, nemusí výsledná plazma být nezbytně nevhodná pro smícháni k frakcionaci. Cílem správné výrobní praxe je dosažení předepsaného limitu pro všechny normální odběry.

Uchování faktoru VIII v odebrané surovině závisí na postupu při odběru a na dalším zacházení s krví a plazmou. Při správné praxi se obvykle dosahuje koncentrace 0,7 m j. v mililitru, ale i plazma s nižší aktivitou se může použit k výrobě koncentrátů koagulačních faktorů. Cílem správné výrobní praxe je zachovat taková množství labilních bílkovin, kolik je možno.

Celkové blkoviny. Nejméně 50 g/l. Stanoví se ve směsi nejméně deseti odběrů, která se zředí roztokem chloridu sodného R (9 gn) tak, aby se získal roztok obsahující ve 2 ml asi 15 mg bílkovin. Ke 2,0 ml tohoto roztoku v centriµgační zkumavce s kulatým dnem se přidají 2 ml roztoku molybdenanu sodného R (75 gn) a 2 ml směsi objemových dílů kyseliny sírové prosté dusíku R a vody R (1 + 30). Protřepe se, 5 min se odstřed'uje, supernatantní tekutina se sleje a převrácená zkumavka se nechá odkapat na filtrační papír. Ve zbytku se stanoví dusík mineralizací kyselinou sírovou (2.5.9) a obsah bílkovin se vypočítá vynásobením výsledku faktorem 6,25.

Faktor VllI. Nejméně 0,7 m.j./ml. Stanovuje se ve směsi nejméně deseti odběrů, které se, je-li třeba, nechají roztát při teplotě 37 °C. Provede se zkouška Stanovení účinnosti lidského koagulačního faktoru VIII (2.7.4) za použití porovnávací plazmy kalibrované na mezinárodní referenční přípravek pro stanovení účinnosti krevního koagulačního faktoru VIII v plazmě.

Směsná plazma

Při výrobě přípravků z plazmy se první homogenní směs plazmy (např. po odstranění kryopreeipitátu) zkouší na povrchový antigen hepatitidy B, na protilátky proti hepatitidě C a na protilátky proti HIV metodami s vhodnou citlivostí a specificitou; směs dává negativní výsledky v těchto zkouškách.

Směs se také zkouší na RNK viru hepatitidy C validovanou zkouškou Techniky amplifikace nukleových kyselin (2.6.21). Do zkoušky se zařadí pozitivní kontrola obsahující, 100 m.j./ml RNK viru hepatitidy C, a pro zkoušení na inhibitory se připraví vnitřní kontrola přidáním vhodného markeru ke vzorku směsi plazmy. Zkoušku lze hodnotit, jestliže reaguje pozitivní kontrola a výsledky vnitřní kontroly neprokazují přítomnost inhibitorů. Směs plazmy vyhovuje zkoušce, jestliže nereaguje na RNK viru hepatitidy C.

Vlastnosti

Před zmrazením čirá nebo slabě zakalená tekutina, bez viditelných známek hemolýzy; její barva je světle žlutá až zelená.

Uchovávání

Zmrazená plazma se uchovává při teplotě -20 °C nebo nižší; pro frakcionaci se může použít ještě plazma, u které nejvýše jedenkrát teplota vystoupila nad -20 °C, a to nejvýše na 72 h, přičemž teplota nikdy nebyla vyšší než -5 °C.

Označování

Označení umožňuje identifikaci každého jednotlivého odběru a určení příslušného dárce.