Zinci stearas

Stearan zinečnatý

Stearan zinečnatý [(17H₃₅COO)2Zn; Mr 632,33] může obsahovat palmitan zinečnatý [(C₁₅H₃₁COO)2)Zn; Mr 576,22] a olejan zinečnatý [(C₁₃H₃₃COO)2Zn; Mr  628,29] v nestálém poměru. Obsahuje 10,0 % až 12,0 % Zn.

Vlastnosti

Lehký bílý amorfní prášek bez hrubých částic. Je prakticky nerozpustný ve vodě, v ethanolu a v etheru.

Zkoušky totožnosti

1. Odparek získaný při přípravě roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, má teplotu tuhnutí (2.2.18) nejméně 53 °C.
2. 5 ml roztoku S se zneutralizuje hydroxidem sodným koncentrovaným RS na papír lakmusový červený R; roztok vyhovuje zkoušce na zinek (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. K 5,0 g se přidá 50 ml etheru R a 40 ml roztoku kyseliny dusičné prosté kadmia a olova R 7,5% (V/V) ve vodě destilované R a zahřívá se pod zpětným chlaďičem až do úplného rozpuštění. Po ochlazení se v dělicí nálevce oddělí vodná vrstva a etherová vrstva se dvakrát protřepe 4 ml vody destilované R. Spojené vodné vrstvy se po promytí 15 ml etheru R zahřívají na vodní lázni až do úplného odpaření etheru. Po ochlazení se zředí na 50,0 ml vodou destilovanou R (roztok S). Etherová vrstva se odpaří a odparek se vysuší při 105 °C.

Vzhled roztoku. Roztok S není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok Ž 6 (2.2.2, Metoda II).

Vzhled roztoku mastných kyselin. 0,5 g odparku získaného při přípravě roztoku S se rozpustí v 10 ml chloroformu R. Roztok je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok ŽS (2.2.2, Metoda II).

Kysele nebo zásadně reagující látky. 1,0 g se protřepe s 5 ml lihu 96% R a přidá se 20 ml vody prosté oxidu uhličitého R a 0,1 ml červeně fenolové RS. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuj e nejvýše 0,3 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS nebo 0,1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS. Číslo kyselosti mastných kyselin (2.5.1). 195 až 210; stanoví se za použití 0,20 g odparku získaného při přípravě roztoku S, rozpuštěného ve 25 ml předepsané směsi rozpouštědel.

Chloridy (2.4.4). 2 ml roztoku S zředěného na 15 ml vodou R vyhovují limitní zkoušce na chloridy (250 μg/g).

Sírany (2.4.13). 1 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 50 ml. 12,5 ml tohoto roztoku zředěného vodou destilovanou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na Sírany (0,6 %).

Kadmium. Nejvýše 5 µg Cd/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda II).

Zkoušený roztok. 20,0 ml roztoku S se zředí roztokem kyseliny dusičné prosté kadmia a olova R 3,5% (V/V) na 50,0 ml.

Porovnávací roztoky. Připraví se zředěním základního roztoku kadmia (0,1 % Cd) roztokem kyseliny dusičné prosté kadmia a olova R 3,5% (V/V).

Měří se absorbance při 228,8 nm za použití kadmiové lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen nebo vzduch-propan.

Olovo. Nejvýše 25 µg Pb/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda II).

Zkoušený roztok. Použije se roztok S.

Porovnávací roztoky. Připraví se zředěním základního roztoku olova (0,1 % Pb) roztokem kyseliny dusičné prosté kadmia a olova R 3,5% (V/V).

Měří se absorbance při 283,3 nm za použití olověné lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen.

V závislosti na přístroji může být měření provedeno při 217,0

Stanovení obsahu

K 1,000 g se přidá 50 ml kyseliny octové zředěné RS a vaří se nejméně 10 min, nebo dokud není vrstva mastných kyselin čirá. Podle potřeby se doplní vodou R na původní objem, ochlaďí se a zfiltruje. Filtr a baňka se promývají vodou R až do vymizení kyselé reakce na papír modrý lakmusový R. Filtrát a promývací vody se spojí a provede se chelatometrická titrace zinku (2.5.11). 1 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 6,54 mg Zn.