Immunoserum clostridii novyi alpha ad usum veterinarium
Imunní sérum proti toxinu alfa Clostridia novyi pro veterinární použití
Je to přípravek obsahující globuliny schopné specificky neutralizovat alfa-toxin, který vytváří Clostridium novyi (starší názvosloví: Clostridium oedematiens). Je to sérum nebo přípravek získaný ze séra zvířat imunizovaných proti alfa-toxinu Cl. novyi.
Zkouška totožnosti
Specificky neutralizuje alfa-toxin vytvořený Cl. novyi a činí jej neškodným pro vnímavá zvířata.
Zkoušky na čistotu
Vyhovuje zkouškám předepsaným v článku Immunosera ad usum veterinarium.
Stanovení účinnosti.
Účinnost nativního séra je nejméně 750 m.j./ml u koňského séra a nejméně 250 m.j./ml u séra skotu.
Účinnost koncentrovaného séra je nejméně 1500 m.j./ml u koňského séra a nejméně 500 m.j./ml u séra skotu.
Mezinárodní jednotka je specifická neutralizační účinnost proti alfa-toxinu Cl. novyi obsažená v deklarovaném množství mezinárodního standardu, který pozůstává z určitého množství sušenéh o imunního koňského séra. Hodnotu účinnosti mezinárodního standardu v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace.
Účinnost zkoušeného přípravku se stanoví porovnáváním dávky potřebné k ochraně myší neb o jiných vhoďných zvířat před toxickým účinkem neměnné zkušební dávky alfa-toxinu Cl. novyi s množstvím referenčního přípravku imunního séra proti alfa-toxinu Cl. novyi, které je nezbytné k dosažení stejné ochrany. Referenční přípravek j e kalibrován v mezinároďních j ednotkách. Pro toto porovnání je zapotřebí vhodný přípravek alfa-toxinu Cl. novyi, který se použije jako zkušební toxin. Dávka zkušebního toxinu se stanoví ve vztahu k referenčnímu přípravku. Účinnost zkoušeného přípravku se stanoví ve vztahu k referenčnímu přípravku za použití zkušebního toxinu.
Příprava zkušebního toxinu. Zkušební toxin se připraví ze sterilního filtrátu asi pětidenní kultury Cl. novyi typ B v tekuté živné půdě a vysuší se vhodnou metodou.
Toxin se vybere podle stanovení dávek L+/10 a LDso na myších; doba pozorování je 72 h. Vhodný alfa-toxin obsahuje nejméně jednu L+/10 dávku v 0,050 mg a nejméně 10 LD sov každé L+/10 dávce.
Stanovení zkušební dávky toxinu. Referenční přípravek se zředí vhodnou tekutinou tak, aby 1 ml obsahoval 1 m.j. Zkušební toxin se rozpustí a zředí tak, aby 1 ml roztoku obsahoval přesně známé množství, např. 1 mg. Dále se připraví směsi roztoků referenčního přípravku a zkušebního toxinu talo, aby každá směs obsahovala 1,0 ml roztoku referenčního přípravku (1 m.j.) a jeden z odstupňovaných objemů roztoku zkušebního toxinu, a zbytek do 2,0 ml se doplní vhodnou tekutinou. Směsi se uchovávají 60 min při pokojové teplotě. Pro každou směs se použijí nejméně dvě myši hmotnosti 17 g až 22 g. Každé myši se nitrosvalově nebo podloožně vstříkne dávka 0,2 ml a myši se pozoruj í 72 h. Pokud všechny myši uhynou, je v 0,2 ml směsi nadbytek toxinu vzhledem loe zkušební dávce. Neuhyne-li žádná myš, je množství toxinu v 0,2 ml směsi nižší, než je zkušební dávka. Obdobně se připraví další čerstvé směsi talo, aby 2,0 ml směsi obsahovaly 1,0 ml referenčního přípravku (1 m.j.) a jeden z odstupňovaných objemů roztoku zkušebního toxinu. Rozdíly mezi sousedními objemy jsou nejvýše 20 % a řada ředění přesahuje předpokládaný mezní bod. Směsi se 60 min uchovávají při pokojové teplotě.
Pro každou směs se použijí nejméně dvě myši, z nichž se každé nitrosvalově nebo podloožně vstříkne 0,2 ml. Myši se pozorují 72 h. Stanovení se nejméně jedenkrát opakuje a výsledky jednotlivých zkoušelo se směsmi stejného složení se sečtou. Tím se získá konečný výsledek představující mortalitu způsobenou směsí určitého složení. Zkušební dávloa toxinu je množství toxinu obsažené v 0,2 ml té směsi, která způsobila úhyn poloviny celkového počtu myší.
Stanovení účinnosti zkoušeného přípravku.
Předběžná zloouška: Ve vhodné tekutině se rozpustí takové množství zkušebního toxinu, aby 1 ml obsahoval desetinásobek zkušební dávky. Připraví se směsi roztoků zkušebního toxinu a zkoušeného přípravku tak, aby loaždá směs obsahovala 1,0 ml zkušebního toxinu a jeden z řady stoupajících objemů zkoušeného přípravku. Zbytek do 2,0 ml se doplní vhodnou tekutinou a směsi se 60 min uchovávají při pokojové teplotě. Pro každou směs se použijí nejméně dvě myši, z nichž se loaždé nitrosvalově nebo podloožně vstříkne 0,2 ml, a myši se pozorují 72 h. Pokud žádná my š neuhyne, 0,2 ml směsi obsahuje více než 0,1 m.j. Poloud uhynou všechny myši, 0,2 ml směsi obsahuje méně než 0,1 m.j.
Konečná zloouška: Připraví se směsi roztoku zkušebního toxinu a zkoušeného přípravku tak, aby 2,0 ml každé směsi obsahovaly 1,0 ml roztoku zkušebního toxinu a jeden z řady stoupajících objemů zkoušeného přípravku (v řadě se stoupající objemy mezi sebou liší nejvýše o 20 % a řada přesahuje předpokládaný mezní bod stanovený v předběžné zlooušce). Aby se potvrdila zkušební dávka toxinu, připraví se další směsi, které v objemu 2,0 ml obsahují 1,0 ml roztoku zkušebního toxinu a jeden z řady stoupajících objemů roztoku referenčního přípravku. Směsi se 60 min uchovávají při pokojové teplotě. Pro loaždou směs se použijí nejméně dvě myši a postupuje se stejně jako v předběžné zkoušce. Zkoušená směs, která v 0,2 ml obsahuje 0,1 m.j., je ta směs, která způsobí úhyn stejného nebo téměř stejného počtu myší jako směs referenčního přípravku obsahující 0,1 m.j. v 0,2 ml. Stanovení se nejméně jedenkrát opakuje a vypočítá se průměr všech platných výsledloů. Výsledky jsou platné pouze tehdy, když výsledek referenčního přípravku je v rozmezí X20 % od očekávané hodnoty.
Intervaly spolehlivosti (P= 0,95) jsou stanoveny takto:
Uchovávání
Viz článek Immunosera ad usum veterinarium.
Označování
Viz článek Immunosera ad usum veterinarium.
V označení obalu se uvede, zda přípravek obsahuje nativní nebo koncentrované sérum.