Lypressini solutio iniectabilis

Injekce s lypresinem

Cys-Tyr-Phe-Gln-Asn-Cys-Pro-Lys-GIy-NH2

Je to sterilní roztok cyklického nonapeptidu lypresinu ve vodě na injekci. Může obsahovat vhoďný tlumivý roztok a protimikrobní konzervační látku a může být izotonizován s krví přídavkem chloridu sodného. Rozplňuje se asepticky do sterilních skleněných obalů třídy I (3.2.1), které se potom zataví. Vyhovuje článku Parenteralia.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Zkoušky totožnosti

1. Intravenózní podání vyvolává vzestup arteriálního krevního tlaku u anestezovaného laboratorního potkana, jalo je předepsáno v odstavci Stanovení účinnosti.

2. Subkutánní podání zpomalí vylučování u savců současně perorálně podané vody.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 3,7 až 4,3.

Aminokyseliny. Stanoví se analyzátorem aminokyselin za použití DL-norleucinu R jako vnitřního standardu. Přístroj se nastaví směsí obsahující ekvimolární množství amoniaku, glycinu a i-forem následujících aminokyselin:

Roztok vnitřního standardu. 0,25 g DL-norleucinu R se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R a zředí se touto směsí na 100,0 ml.

Zkoušený roztok. Připraví se kolona o průměru asi 10 mm za použití 5 ml katexu slabě kyselého R. Katex se promyje roztokem kyseliny octové ledové R (500 g/l) a pak se promývá vodou R, až eluát reaguje neutrálně na červeň methylovou. Sloupcem se nechá protéct množství zkoušeného přípravku odpovídající 1000 m.j. Pak se sloupcem nechá protéct šestkrát po 5 ml roztoku lryselirry octové ledové R (1 g/l) k odstranění nebílkovinných složek. Eluce lypresinu se provede roztokem kyseliny octové ledové R (500 g/l) desetkrát po 5 ml. Tyto druhé eluáty se spojí a odpaří do sucha za sníženého tlaku při 30 °C, ke zbytku se přidá přesně oďměřený objem roztoku vnitřního standardu, který obsahuje množství DL-norleucinu R odpovídající asi předpoldádanému počtu molů lypresinu. Roztok se přenese do pečlivě vymyté zkumavky z tvrzeného skla délky 100 mm a vnitřního průměru 6 mm pomocí čtyřikrát 0,3 ml směsi stejných objemů kyseliny chlorovodíkové R a vody R. Zkumavka se vloží do mrazicí směsi při -5 °C, vytvoří se podtlak nepřevyšující 133 Pa a Zkumavka se zataví.

Poté se 16 h zahřívá na 110 °C až 115 °C. Zkumavka se po ochlazení otevře, její obsah se převede do 10 ml baňky pomocí pěti dávek vody R po 0,2 ml. Odpárí se do sucha nad hydroxidem draselným R za sníženého tlaku. Odparek se rozpustí ve vhodném tlumivém roztoku (pH 2,2) a zředí se jím na vhodný objem.

Do analyzátoru aminokyselin se přesně odměří objem zkoušeného roztoku tak, aby píky aminokyselin přítomných v největším množství zaujímaly většinu dosažitelné výšky záznamu. Obsahy jednotlivých aminokyselin se vyjádří v molech. Vypočítá se relativní zastoupení aminokyselin za předpokladu, že jedna šestina součtu počtu molů kyseliny asparagové, kyseliny glutamové, prohnu, glycinu, fenylalaninu a lysinu se rovná 1. Hodnoty pro jednotlivé aminokyseliny jsou v těchto rozmezích: kyselina asparagová 0,95 až 1,05, kyselina glutamová 0,95 až 1,05, proliv 0,95 až 1,05, glycin 0,95 až 1,05, lysin 0,95 až 1,05, fenylalanin 0,95 až 1,05, tyrosin 0,7 až 1,05, polovina cystinu 1,4 až 2,1. Arginin, isoleucin a leucin nejsou přítomny, ostatní aminokyseliny jsou jen ve stopách.

Obsah peptidu. Množství aminokyselin stanovených, jak je předepsáno ve zkoušce Aminokyseliny, odpovídá obsahu (3,7 + 0,4) µg lypressinu/m.j. stanovené vasopresorické účinnosti. Zkoušku lze hodnotit, jestliže počet molů norleucinu přepočtený na objem použitého zkoušeného roztoku je v rozmezí +5 % množství použitého pro hydrolýzu.

Stanovení účinnosti.

Účinnost zkoušeného vzorku se stanoví ze zvýšení krevního tlaku laboratorního potkana porovnáním s účinkem mezinárodního standardu lysin-vasopresinu nebo s referenčního přípravku lysin-vasopresinu kalibrovaného v mezinárodních jednotkách.

Mezinárodní jednotka je vasopresorická účinnost obsažená v deklarovaném množství mezinárodního standardu, který obsahuje syntetický lysin-vasopressin, albumin a kyselinu citronovou. Hodnotu účinnosti mezinárodního standardu v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace.

Do ocasní žíly samce bílého laboratorního potkana o hmotnosti asi 300 g se pomalu vstříkne roztok vhodného a-adrenergního blokátoru, např. 10 mUkg tělesné hmotnosti roztoku připraveného rozpuštěním 5 mg fenoxybenzamoniumchloridu R v 0,1 ml lihu 96% R, přidáním 0,05 ml kyselinry chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředěním roztokem chloridu sodného R (9 g/l) na 5 ml. Za 18 h se provede anestezie zvířete anestetikem vhodným pro udržení stálého krevního tlaku. Za 45 min až 60 min se anestezovaný potkan upevní k operačnímu stolku připoutáním zadních končetin v poloze na zádech. Zavede se skleněná nebo polyethylenová kanyla o zevním průměru 2,5 mm do průdušnice a vypreparuje se arteria carotis. V místech tříselného vazu se vypreparuje vena femoralis. K jedné straně se odkloní povrchová stydká žíla a nastříhne se femorální žíla směrem k tříselnému vazu. Z hloubky přicházející přívodní větev femorální žíly se podváže, aby se zabránilo krvácení při zavádění kanyly. Zavede se krátká polyethylenová kanyla o zevním průměru 1 mm, upevní se dvěma podvázáními a připojí se pomocí krátké ohebné hadičky na byretu s obsahem 1 mls připojenou skleněnou nálevkou s ostrým zakončením. Byreta je naplněna roztokem chloridu sodného R (9 g/l) o teplotě asi 37 °C. Preparované místo a kanyla se zakryje navlhčenou chirurgickou rouškou, která se připevní. Vstříkne se heparin rozpuštěný v roztoku chloridu sodného R (9 g/l) v dávce 200 m.j./100 g hmotnosti pokusného zvířete. Do arteria carotis se zavede kanyla o zevním průměru 1 mm a naplní se pomocí hadiček roztokem chloridu sodného R (9 g/l), do něhož byl přidán heparin, připojí se na vhodný přístroj měřící tlak, jako je např. rtuťový manometr o vnitřním průměru 2 mm až 3 mm. Centrální a periferní nervový systém, včetně vagů a souvisejících sympatických nervů, zůstávají bez porušení. Umělé dýchání není zapotřebí. Všechny roztoky se vstříknou do žilní kanyly pomocí lml injekční stříkačky dělené po 0,01 ml. Po každém podání se vstříkne 0,2 ml roztoku chloridu sodného R (9 g/l) z byrety. Dává se pozor, aby nebyl vstříknut vzduch.

Referenční přípravek a zkoušený přípravek se naředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby vstřikovaný objem byl v rozmezí 0,1 ml až 0,5 ml. Zvolí se dvě dávky referenčního přípravku tak, aby zvýšení krevního tlaku odpovídalo asi 41cPa pro nižší dávku a asi 6,671cPa pro vyšší, ale ne maximální dávku. Poměr nižší k vyšší dávce je určen vzestupem krevního tlaku a je obvykle v poměru 3 : 5. Pro počáteční přibližení se mohou zkusit dávky 3 milijednotky a 5 milijednotek. Během zkoušky se dvě dávky zkoušeného přípravku zvolí tak, aby jejich účinek odpovídal zvoleným dávkám referenčního přípravku a poměr mezi těmito dávkami byl stejný jako u referenčního přípravku. Dávky se vstřikují v intervalech 10 min až 15 min. Dvě dávky zkoušeného přípravku tvoří s dvěma dávkami referenčního přípravku jednu skupinu o čtyřech dávkách. Pořadí vstřikovaných dávek se při zkoušce náhodně střídá tak, aby vzniklo čtyři až pět skupin (šestnáct až dvacet dávek celkem). Zaznamená se nejvyšší zvýšení krevního tlaku po každé dávce. Výsledky zkoušky se vypočítají obvyklými statistickými metodami.

Stanovená hodnota účinnosti není nižší než 90 % a vyšší než 111 % deklarované účinnosti. Interval spolehlivosti (P = 0,95) stanovené účinnosti je v rozmezí 80 % až 120 % deklarované účinnosti.

Uchovávání

Při teplotě 2 °C až 15 °C.

Separandum.

Označování

V označení na obalu se uvede:

• účinnost v mezinárodních jednotkách v mililitru,
• název a množství přidaných látek.