Vaccinum clostridii septici ad usum veterinarium
2001
Vakcína proti Clostridium septicum pro veterinární použití
Připravuje se z tekuté kultury vhodného kmene Clostridium septicum.
Výroba
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. Celá kultura nebo její filtrát, nebo směs obou se inaktivuje tak, aby se odstranila toxicita, ale imunogenita zůstala zachována. K toxoidu a/nebo inaktivovaným kulturám se může přidat vhodné adjuvans.
Výběr složení vakcíny
Vakcína je prokazatelně uspokojivá z hlediska bezpečnosti (5.2.6) a imunogenity (5.2.7). Imunogenita vakcíny pro každé cílové zvíře se prokáže, když aplikována podle doporučeného vakcinačního schématu stimuluje imunitní odpověd' (např. tvorbu protilátek) shodnou s požadavky na přípravek.
Zkoušení šarže
Reziduální toxicita. Zkoušku na reziduální toxicitu může výrobce vynechat, pokud se zkouška detoxikace provádí bezprostředně po detoxikačním procesu. Je-li riziko návratu toxicity, provede se druhá zkouška v nejzazším možném stupni výrobního procesu (viz článek Vaccina ad usum veterinarium).
Zkouška účinnosti šarže. Zkoušku popsanou v odstavci Stanovení účinnosti není nezbytně nutné provádět při rutinním zkoušení šarží vakcíny. Provede se jednou nebo vícekrát podle rozhodnutí nebo souhlasu oprávněné autority. Kde se neprovede tato zkouška, použije se vhodná validovaná zkouška. Kritéria pro přijetí se stanoví ve vztahu k šarži, která měla vyhovující výsledky ve zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti a která je vyhovující z hlediska imunogenity pro cílové druhy zvířat. Může se používat následující zkouška, prokáže-li se její dostatečná shoda se zkouškou popsanou v odstavci Stanovení účinnosti.
Vakcinují se králíci, jak je popsáno v odstavci Stanovení účinnosti a připraví se séra. V jednotlivých sérech se stanoví litr protilátek proti alfa-toxinu Cl. septicum vhodnou metodou, např. imunochemicky (2.7.1) nebo neutralizací v buněčných kulturách. Použije se homologní referenční sérutrt kalibrované v mezinárodních jednotkách Cl. septicum alfa antitoxinu. Vakcína vyhovuje zkoušce účinnosti, není-li zjištěný litr protilátek nižší než jejich litr v šarži vakcíny, která dala vyhovující výsledek ve zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti a která byla prokazatelně uspokojivá z hlediska imunogenity pro cílové druhy zvířat.
Zkouška totožnosti
Vakcína po injekčním podání zvířatům, které nemají antitoxin proti Cl. Septicum podporuje tvorbu tohoto antitoxinu.
Zkoušky na čistotu
Bezpečnost. Použijí se dvě zdravá vnímavá zvířata jednoho z druhů, pro které je přípravek určen. Každému zvířeti se doporučeným způsobem vstříkne dvojnásobek nejryšší dávky uvedené v označení na obalu. Zvířata se pozorují 14 dní. Neprojeví se žádná významná místní ani systémová reakce.
Zbytková toxicita. Pěti myším hmotnosti 17 g až 22 g se podkožně vstříkne po 0,5 ml zkoušeného přípravku. Zvířata se pozorují 7 dní. Neprojeví se žádná významná místní ani systémová reakce.
Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.
Stanovení účinnosti.
Nejméně deseti zdravým králíkům starým tři až šest měsíců se podkožně vstříkne množství přípravku, které nepřesahuje nejnižší první dávku uvedenou v označení. Za 21 až 28 dni se tato zvířata přeočkují množstvím, které nepřesahuje nejnižší druhou dávku uvedenou v označení. Za 10 až 14 dní po přeočkování se králíkům odebere krev a rytvoří se směsný vzorek sér.
Účinnost směsného vzorku sér je nejméně 2,5 m.j. v mililitru.
Mezinárodní jednotka je specifická účinnost neutralizující toxin Cl. septici obsažená v deklarovaném množství mezinárodního standardu, který obsahuje určité množství sušeného imunního koňského séra. Hodnotu účinnosti mezinárodního standardu v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace.
Účinnost směsného vzorku sér králíků se stanoví porovnáním dávky potřebné k ochraně myší nebo jiných vhodných zvířat před toxickým účinkem dávky toxinu Cl. septicum s dávkou referenčního přípravku antitoxinu Cl. septicum kalibrovaného v mezinárodních jednotkách, nezbytnou k vytvoření stejné ochrany. K tomuto porovnání je zapotřebí vhodný přípravek toxinu Cl. septicum, který se použije jako zkušební toxin. Dávka zkušebního toxinu se stanoví proti referenčnímu přípravku, účinnost zkoušeného séra se stanoví porovnáním s referenčním přípravkem za použití zkušebního toxinu.
Příprava zkušebního toxinu. Zkušební toxin se připraví ze sterilního filtrátu jednodenní až třídenní kultury Cl. septicum v tekuté živné půdě a vysuší se vhodnou metodou. Zkušební toxin se vybírá podle stanovení dávky L+15 a LDso pro myši. Doba pozorování je 72 h.
Vhodný toxin obsahuje nejméně jednu dávku L+/5 a 1,0 mg a nejméně 10 LDSO v každé dávce L+/5.
Stanovení zkušební dávky toxinu. Ve vhodné tekutině se připraví roztok referenčního přípravku tak, aby v 1 ml obsahoval 1,0 m.j. Roztok zkušebního toxinu ve vhodné tekutině se připraví tak, aby v 1 ml obsahoval přesně známé množství, např. 4 mg. Připraví se směsi roztoků referenčního přípravku a zkušebního toxinu tak, aby každá směs obsahovala 2,0 ml roztoku referenčního přípravku (2 m.j.) a jeden z řady stoupajících objemů roztoku zkušebního toxinu. Směsi se doplní vhodnou tekutinou na 5,0 ml a uchovávají se 60 min při pokojové teplotě. Pro každou směs se použijí nejméně dvě myši hmotnosti 17 g až 22 g a každé se intravenózně nebo intraperitoneálně vstříkne 0,5 ml; pozorují se 72 h. Uhynou-li všechny myši, je množství toxinu, obsažené v 0,5 ml směsi vyšší než zkušební dávka. Neuhyne-li žádná myš, je množství toxinu obsažené v 0,5 ml směsi nižší než zkušební dávka. Potom se připraví čerstvé směsí tak, aby 5,0 ml každé směsi obsahovalo 2,0 ml roztoku referenčního přípravku (2 m.j.) a jeden z řady stoupajících objemů roztoku zkušebního toxinu (v řadě se sousedící objemy mezi sebou liší nejvýše o 20 % a řada přesahuje očekávaný limitní bod). Směsi se nechají 60 min stát při pokojové teplotě. Pro každou směs se použijí nejméně dvě myši a každé se intravenózně nebo intraperitoneálně vstříkne 0,5 ml; pozorují se 72 h. Zkouška se nejméně jedenkrát opakuje a výsledky u jednotlivých směsí se sečtou. Tak se získá řada výsledných součtů, z nichž každý představuje úmrtnost způsobenou směsí stejného složení.
Zkušební dávka toxinu je množství obsažené v 0,5 ml té směsi, která způsobí úhyn poloviny celkového počtu myší, jimž se podala.
Stanovení účinnosti králičích sér
Předběžná zkouška. Ve vhodné tekutině se rozpustí takové množství zkušebního toxinu, aby 2,0 ml obsahovaly desetinásobek zkušební dávky (roztok zkušebního toxinu). Připraví se řada směsí roztoků zkušebního toxinu a zkoušeného séra tak, aby každá směs obsahovala 2,0 ml roztoku zkušebního toxinu a jeden z řady stoupajících objemů zkoušeného séra. Směsi se doplní vhodnou tekutinou na 5,0 ml a nechají se 60 min stát při pokojové teplotě. Pro každou směs se použijí nejméně 2 myši a každé se intravenózně nebo intraperitoneálně vstříkne 0,5 ml; pozorují se 72 h. Neuhyne-li žádná myš, obsahuje 0,5 ml směsi více než 0,2 m.j. Uhynou-li všechny myši, obsahuje 0,5 ml směsi méně než 0,2 m.j.
Konečná zkouška. Připraví se řada směsí roztoků zkušebního toxinu a zkoušeného séra tak, aby 5,0 ml každé směsi obsahovalo 2,0 ml roztoku zkušebního toxinu a jeden z řady stoupajících objemů zkoušeného séra (v řadě se sousedící objemy mezi sebou liší nejvýše o 20 % a řada přesahuje očekávaný limitní bod stanovený v předběžné zkoušce). Aby se potvrdila zkušební dávka toxinu, připraví se další směsi tak, aby 5,0 ml každé směsi obsahovalo 2,0 ml roztoku zkušebního toxinu a jeden z řady stoupajících objemů roztoku referenčního přípravku. Všechny směsi se nechají 60 min stát při pokojové teplotě a pro každou se použijí nejméně dvě myši, přičemž se dále postupuje tak, jak je popsáno v předběžné zkoušce. Zkoušená směs, která obsahuje 0,2 m.j. v 0, 5 ml, je ta směs, která usmrtí shodný nebo téměř shodný počet myší jako referenční směs, která obsahuje 0,2 m.j. v 0,5 ml. Stanovení se nejméně jedenkrát opakuje a vypočítá se průměr všech platných výsledků. Zkouška jsou platná pouze tehdy, když výsledek referenčního přípravku je v rozmezí ±20 °I° od očekávané hodnoty.
Intervaly spolehlivosti (P = 0,95) jsou stanoveny takto:
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
V označení na obalu se uvede: