Český lékopis 1997

Vaccinum morbi Aujeszkyi ad suem vivum cryodesiccatum ad usum parenterale

1998

Lyofilizovaná živá vakcína proti Aujeszkého nemoci prasat pro parenterální podání

Je to přípravek z oslabeného kmene viru Aujeszkého nemoci. Může se podávat po smíchání s adjuvans.

Výroba

Výroba vakcíny odpovídá článku Vaccina ad usum veterinarium.

Virový kmen se pěstuje ve vhodné buněčné kultuře (5.2.4) nebo na kuřecích embryích z chovů prostých specifikovaných patogenů (5.2.2). Virová suspenze se sklidí, smíchá s vhodnou stabilizující tekutinou a lyofilizuje se.

Výběr vakcinačního kmene

K přípravě vakcíny se může použít pouze takový virový kmen, ktery' prokazatelně odpovídá následující charakteristice: bezpečný; přenosný včetně přechodu přes placentu a přenosný semenem; nevratně oslabený a imunogenní. Kmen může mít genetické markery. K průkazu bezpečnosti (5.2.6) a účinnosti (5.2. 7) se mohou použít následující zkoušky:

Bezpečnost.

  1. Deseti selatům ve stáří 3 až 4 týdny, která nemají protilátky proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci, se každému podá doporučeným způsobem množství viru, které odpovídá deseti dávkám vakcíny. Deset selat z téhož zdroje a stejného stáří, která nemají protilátky proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci, se ponechá jako kontrola. Zvířata se pozorují po dobu 21 dní. Zvířata zůstávají zdravá a křivka hmotnosti vakcinovaných selat se neliší od křivky selat kontrolních.
  2. U zvířat použitých ve zkoušce na imunogenitu se také hodnotí bezpečnost kmene. Rektální teplota se u každého vakcinovaného zvířete měří v době vakcinace, za 6 h, 24 h a 48 h. U žádného zvířete není vzestup teploty vyšší než 1,5 °C a počet zvířat, která mají teplotu vyšší než 41 °C, nepřesahuje 10 % ze skupiny. Nezjistí se žádné systémové reakce (např. anorexie). Při porážce se vyšetří místo podání. Nezjistí se nadměrné místní reakce, jež by bylo možno přisoudit vakcíně.
  3. Zvířata používaná na terénní zkoušky se také používají k hodnocení bezpečnosti. Zkouška se provádí u všech kategorií zvířat, pro které je vakcína určena (prasnice, výkrmová prasata).Vytvoří se nejméně tři skupiny o nejméně dvaceti zvířatech s odpovídajícími kontrolními skupinami o nejméně deseti zvířatech. Rektální teplota se měří všem zvířatům v době vakcinace, za 6 h, 24 h a 48 h po vakcinaci. U žádného zvířete není vzestup teploty vyšší než 1,5 °C a počet zvířat, která mají teplotu vyšší než 41 °C, nepřesahuje 25 % ze skupiny. Při porážce se vyšetří místo podání. Nezjistí se nadměrné místní reakce, jež by bylo možno přisoudit vakcíně.
  4. Deseti selatům ve stáří 3 až 5 dní, která jsou prostá protilátek viru proti Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci, se každému intranazálně podá množství viru, které odpovídá deseti dávkám vakcíny. Zvířata se pozorují 21 dní. Žádné sele neuhyne ani se neprojeví neurologické poruchy, jež by se mohly přisoudit vakcinačnímu viru.
  5. Pěti selatům ve stáří 3 až 5 dnů se každému intracerebrálně vstříkne 104,5 CCID vakcinačního viru. Žádné sele neuhyne ani se u žádného neobjeví neurologické poruchy.
  6. Pět dní po sobě se deseti selatům ve stáří 3 až 4 týdny, bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci, denně podávají injekčně 2 mg prednisolonu na kilogram tělesné hmotnosti. Třetí den se každému seleti doporučeným způsobem podá takové množství viru, které odpovídá jedné dávce vakcíny. Protimikrobní látky se mohou podat, aby se předešlo nespecifickým příznakům. Zvířata se pozorují 21 dní po podání viru. Selata zůstávají zdravá.
  7. Použije se patnáct březích prasnic bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Pěti prasnicím ve 4. až 5. týdnu březosti se doporučeným způsobem každé podá množství viru, které odpovídá deseti dávkám vakcíny. Dalším pěti prasnicím se stejným způsobem podá stejné množství viru v 10. až 11. týdnu březosti. Dalších pět březích prasnic se použije jako kontrola. Počet narozených selat od vakcinovaných prasnic, jakékoliv abnormality u selat ani délka březosti se významně neliší od prasnic kontrolních. U selat narozených od vakcinovaných prasnic se provedou zkoušky na sérologickou odezvu proti viru Aujeszkého nemoci a na izolaci virového antigenu z jater a plic zvířat vykazujících úchylky od normy a od čtvrtiny zdravých selat. Nezjistí se antigen viru Aujeszkého nemoci a u selat vyšetřených před napitím kolostra ani protilátky viru Aujeszkého nemoci.

Vylučování viru. Použije se osmnáct selat ve stáří 3 až 4 týdny bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Čtrnácti selatům se doporučeným způsobem na doporučené místo podá po jedné dávce vakcíny a zbývající čtyři selata slouží jako kontaktní kontroly. Ze sekretu dutiny ústní a nosní jednotlivých zvířat se provedou vhodné, citlivé zkoušky na virus v nazálním a orálním sekretu takto: nazální a orální výtěry se odebírají denně od jednoho dne před vakcinací až deset dnů po ní. Vakcína je přijatelná, jestliže se z odebraných sekretů neizoluje virus.

Infekčnost. Zkouška se provede čtyřikrát nezávisle na sobě. Pokaždé se použijí čtyři selata ve stáří 3 až 4 týdny, bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Každému seleti se doporučeným způsobem podá množství viru odpovídající jedné dávce vakcíny. Jeden den po podání vakcíny se k vakcinovaným selatům dají dvě selata nevakcinovaná, stejného stáří a bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Za pět týdnů se všechna zvířata testují na přítomnost protilátek proti viru Aujeszkého nemoci. Protilátky proti viru Aujeszkého nemoci se nezjistí v žádné skupině kontaktních kontrol. U všech naočkovaných selat se protilátky prokážou.

Nevratnost virulence. Dvěma selatům ve stáří 3 až 5 dní, která nemají protilátky proti viru Aujeszkého nemoci ani jeho frakci, se každému intranazálně podá množství viru, které odpovídá jedné dávce vakcíny. Za tři až pět dnů se odeberou od každého selete vzorky mozku, plic, tonzil a místních lymfatických uzlin a vzorky se smíchají. Jeden mililitr smíchané orgánové suspenze se podá intranazálně dalším dvěma selatům stejného stáří a vnímavosti. Tento postup se opakuje nejméně čtyřikrát, naposledy na nejméně pěti selatech. Přítomnost viru se ověřuje v každé pasáži přímým nebo nepřímým způsobem. Jestliže virus zmizí, provede se druhá série pasáží. Selata nehynou a ani nevykazují neurologické poruchy, jež by se mohly přičíst vakcinačnímu viru. V porovnání s nepasážovaným virem nejsou známky zvýšení virulence.

Imunogenita. Použije se nejméně deset výkrmových prasat ve stáří doporučeném k vakcinaci, prostých protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Tělesná hmotnost se u prasat neliší od průměrné hmotnosti skupiny o více než 20 %. Každé prase se vakcinuje podle doporučeného schématu a doporučeným způsobem. Pět podobných prasat se použije jako kontrola. Na konci výkrmového období (80 kg až 90 kg) se prasata zváží a provede se čelen intranazálním podáním vhodného množství virulentního kmene viru Aujeszkého nemoci. Pro čelen je vhodných nejméně 106 CCID virulentního kmene, který prodělal nejvýše tři pasáže a je podáván v nejméně 4 ml rozpouštědla. Titr čelenžního viru se stanoví z výtěrů nosní dutiny jednotlivých zvířat odebíraných denně od jednoho dne před čelení až do doby, kdy virus už není zjišťován. Každé zvíře se 7 dní po čeleni nebo v době úhynu, jestliže k němu dojde dříve, zváží a vypočítá se denní průměrný přírůstek v procentech. Pro každou skupinu (vakcinovanou i kontrolu) se vypočítá průměr z denních průměrných přírůstků. Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže:

Zkoušku lze hodnotit, jestliže všechna kontrolní prasata vykazují příznaky onemocnění Aujeszkého nemocí a průměr jejich denních přírůstků je méně než-0,5.

Zkoušení šarže.

Zkoušku popsanou v odstavci Stanovení účinnosti není nezbytné provádět při běžném zkoušení jednotlivých šarží vakcíny. Provádí se jednou nebo vícekrát podle dohody nebo rozhodnutí oprávněné autority. Pokud se tato zkouška neprovádí, použije se vhodná platná náhradní metoda. Podmínkou jejího použití je porovnání s šarží vakcíny, která dala vyhovující výsledek ve zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti.

Zkouška totožnosti

U zvířat bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci zkoušený přípravek povzbudí tvorbu specifických neutralizujících protilátek.

Zkoušky na čistotu

Bezpečnost. Deset dávek vakcíny se podá ve vhodném objemu doporučeným způsobem každému z nejméně dvou selat minimálního stáří předepsaného pro vakcinaci, která jsou prostá protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Zvířata se pozorují 14 dní. Nezjistí se abnormální místní nebo systémové reakce.

Cizí viry. Vakcína se neutralizuje monospecifickým sérem nebo monoklonálními protilátkami a naočkuje se na buněčnou kulturu, vnímavou k virům patogenním pro prasata a k pestivirům. Kultury se udržují 14 dní a v průběhu této doby se provede nejméně jedna pasáž. Nevyvíjí se cytopatický efekt; buňky nevykazují přítomnost haemadsorpčního agens. Provede se specifická zkouška na pestiviry.

Sterilita. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterina-rium.

Mykoplazmata (2.6.7). Vakcína vyhovuje zkoušce na mykoplazmata.

Titr viru. Rekonstituovaná vakcína se titruje na stejném substrátu, jaký byl použit k výrobě (buněčná kultura nebo alantoidní dutina kuřecích embryí). Jedna dávka vakcíny obsahuje nejméně takové množství viru, které odpovídá minimálnímu titru viru, jenž je uveden v označení.

Stanovení účinnosti.

Použije se nejméně pět prasat o hmotnosti 15 kg až 35 kg, prostých protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Hmotnost žádného prasete se neliší o více než 25 od průměrné hmotnosti skupiny. Každému praseti se podá doporučeným způsobem jedna dávka vakcíny. Pět podobných prasat se použije jako kontrola. Za tři týdny se prasata jednotlivě zváží a u každého prasete se provede intranazálně čelen vhodným množstvím virulentního kmene viru Aujeszkého nemoci. Každé zvíře se zváží 7 dní po čeleni nebo v době úhynu, jestliže k němu dojde dříve, a vypočítá se průměrný denní přírůstek v procentech. Pro každou skupinu (vakcinovanou i kontrolní) se vypočítá průměr denních průměrných přírůstků. Vakcína vyhovuje, jestliže vakcinovaná prasata přežijí a rozdíl mezi průměry denních přírůstků ve skupinách není menší než 1,6. Zkoušku lze hodnotit, jestliže všechna kontrolní prasata mají příznaky onemocnění Aujeszkého nemocí a průměr jejich denních přírůstků je méně než -0,5.

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.