Vaccinum parvovirosis caninae inactivatum

Inaktivovaná vakcína proti parvoviróze psů

Je to tekutý nebo lyofilizovaný přípravek viru parvovirózy psů inaktivovaného vhodnou metodou.

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

Virus se pomnoží ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4). Virus se může purifikovat a koncentrovat.

Zkouška na rezidua živého viru se provede z nerozplněné sklizně každé šarže, aby se potvrďila inaktivace parvoviru. Množství inaktivovaného viru použitého ke zkoušce odpovídá nejméně 100 dávkám vakcíny. Vakcína se inokuluje na vhodné nesplývající buňky; po osmidenní inkubaci se po trypsinizaci založí subkultura. Po další osmidenní kultivaci se kultura zkouší na přítomnost zbylého živého viru imunofluorescencí. Imunofluorescence se může doplnit hemaglutinací neb o jinou vhodnou zkouškou supernatantu z buněčné kultury. Nezjistí se živý virus.

Vakcína může obsahovat jeďno nebo více adjuvancií.

Výběr složení vakcíny

Vakcína je prokazatelně uspokojivá z hlediska imunogenity pro psy. K průkazu účinnosti (5.2.7) se použijí následující zkoušky.

Imunogenita. Použije se sedm vnímavých psů v minimálním věku doporučeném pro vakcinaci. Od každého psa se odeberou vzorky krve a individuálně se vyšetří na protilátky proti parvoviróze psů k určení vnímavosti. Pět psů se vakcinuje podle doporučeného plánu, dva psi se ponechají jako kontrola. Za 20 až 22 dní po poslední vakcinaci se každému psu oronazálně podá suspenze patogenního psího parvoviru. Psi se pozorují 14 dní a provedou se hemaglutinační Zkoušky k průkazu viru ve výkalech. Zkoušku lze hodnotit pouze v případě, jestliže dva kontrolní psi mají typické příznaky onemocnění nebo leukopenii a vylučují virus. Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže pět vakcinovaných psů zůstává v dobrém zdravotním stavu a nevykazuje známky onemocnění ani leukopenii a jestliže maximální titr viru vylučovaného výkaly je menší než setina geometrického průměru maximálních turů nalezených u kontrolních zvířat.

Zkouška totožnosti

Po podání psům podporuje vakcína tvorbu protilátek proti parvoviróze psů.

Zkoušky na čistotu

Bezpečnost. Způsobem uvedeným v označení se každému ze dvou zdravých vnímavých psů v minimálním věku pro vakcinaci podle údajů v označení vstříkne dvojnásobná vakcinační dávka. Zvířata se pozorují 14 dní. Nezjistí se významná místní ani systémová reakce.

Sterilita. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Yaccina ad usum

Stanovení účinnosti.

Provede se bud' zkouška A, nebo B.

1. Pěti morčatům, která nemají specifické protilátky, se každému subkutánně vstříkne polovina dávky uvedené v označení. Po 14 dnech se opět podání poloviční dávky opakuje. Za dalších 14 dní se odeberou vzorky krve a oddělí sérum. Každé sérum se 30 min inaktivuje zahřátím na 56 C. K jednomu objemovému dílu každého séra se přidá devět objemových dílů suspenze kaolinu lehkého R (200 g/l) v tlumivém roztoku fosforečnanovém s chloridem sodným o pH 7,4. Každá směs se míchá 20 min. Po odstředění se oddělí supernatantní tekutina a smíchá se s jedním objemovým dílem koncentrované suspenze prasečích erytrocytů. Ponechá se stát 60 min při 4 C a odstředí se. Připravená séra jsou tímto postupem náreděna 1 : 10, dále se ředí dvojnásobnou řadou. K 0,025 ml každého posledního ředění se přidá 0,025 ml suspenze psího parvovirového antigenu obsahující 4 hemaglutinační j ednotky. Nechá se stát 30 min při 37 C, potom se přidá 0,05 ml suspenze prasečích erytrocytů obsahující 30 . 10 6 buněk/ml. Nechá se stát 90 min při 4 C a poznamená se poslední ředění séra, které ještě úplně inhibuje hemaglutinaci. Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže střední titr protilátek v sérech odebraných po druhé vakcinaci je nejméně 1 : 80.

2. Vakcinace se provede podle plánu v označení dvěma zdravým vnímavým psům starým 8 až 12 týdnů, kteří mají titr protilátek nižší než 4 NDso (50% neutralizační dávky) v 0,1 ml séra stanovený dále popsanou metodou. Za 14 dní po vakcinaci se sérum každého zvířete zkouší následovně. Sérum se 30 min zahřívá na 56 C a připraví se sériové ředění v médiu vhodném pro psí buňky. Ke každému ředění se přidá stejný objem virové suspenze obsahující takové množství viru, že když se objem směsi séra a viru vhodný pro zkušební systém inokuluje do buněčných kultur, je v každé kultuře asi 10 4CCID so Směsi se 1 h inkubují při 37 C a poté se inokuluje na čtyři kultury psích buněk vhodným objemem každé směsi. Buněčné kultury se 7 dní inkubují při 37 C. Potom se provede pasáž a subkultury se inkubují dalších 7 dní. Kultury se vyšetřují na přítomnost specifického cytopatického efektu a stanoví se titr protilátek. Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže průměrný titr je nejméně 32 NDSO v 0,1 ml séra. Jestliže jeden pes nevykazuje vzestup protilátek, opakuje se zkouška na dalších dvou psech a výsledek se stanoví z průměrného turu protilátek naměřeného u tří psů, kteří vykázali protilátkovou odpověď.

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.