Vaccinum pestis classicae suillae vivum cryodesiccatum
Živá vakcína proti klasickému moru prasat lyofilizovaná
Je to přípravek z kmene viru klasického moru prasat, který ztratil svoji patogenitu pro prasata pasážováním v buněčných kulturách nebo na králících.
Výroba
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
Pro vakcíny připravené na králících se inolculum (nebo vakcína) získává z homogenizovaných orgánů nebo z krve králíků pocházejících ze zdravých chovů, kteří se usmrtí při nejvyšším vzestupu teploty po intravenózním podání viru. Vakcína se lyofilizuje.
Výběr vakcinačního kmene
Pouze virový kmen, který je prokazatelně uspokojivý z hlediska následujících charakteristik, se může použít k přípravě vakcíny: bezpečnost, nepřenosnost, nevratnost oslabení a imunogenní vlastnosti. K průkazu bezpečnosti (5.2.6) a účinnosti (5.2.7) se mohou použít následující zkoušky.
Vakcinační dávky použité ve všech následujících zkouškách jsou stanoveny výrobcem na základě předpokurů.
Zkoušky na prasatech
Výběr zvířat. Selata jsou ve stáří 6 až 7 týdnů; prasnice jsou prvničky. V šechna zvířata j so u zdravá a neměla kontakt s virem moru prasat. Sérologicky jsou prosta protilátek proti moru prasat a proti virové ďiarei skotu (BVD). Návykový čas na ustájovací prostor, ve kterém mají být zkoušky prováděny, je 1 týden.
Bezpečnost.
Zvířata skupin (a) a (b) se pozorují po dobu 21 dnů. Zůstanou v dobrém zdravotním stavu; jejich teplotní a váhová křivka se signifikantně neliší od kontrolní skupiny.
Nepřesnost. Dvanáct selat stejného původu je ustájeno společně. Šest z nich se obvyklým způsobem vakcinuje, ostatních šest se chová jako kontaktní kontroly. Za 40 ďní se všechna zvířata čelenžují intramuskulárně dostatečným množstvím čelenžního viru (viz Stanovení účinnosti), které usmrtí neočkované sele během 7 dnů. Vakcinovaná selata infekci odolají, zatím co kontaktní kontroly jeví typické příznaky moru prasat.
Nevratnost oslabení. Každému ze dvou selat se intramuskulárně vstříkne jedna vakcinační dávka. Za 7 dnů po podání se každému odebere 5 ml krve a vzorky krve se smíchají. Vždy 5 ml této krve se intramuskulárně vstříkne dalším dvěma selatům. Tento postup se opakuje šestkrát. Zvířata nemají příznaky moru prasat a vykazují normální vzrůst.
Imunogenní vlastnosti. Imunogenní vlastnosti se mohou prokázat metodou popsanou pro stanovení účinnosti. Množství viru odpovídající jedné vakcinační dávce obsahuje nejméně 100 PDso.
Zkoušky totožnosti
Zkoušky na čistotu
Bezpečnost. Použijí se tři selata vyhovující požadavkům předepsaným pro volbu zvířat v odstavci Výběr vakcinačního kmene. Každému seleti se intramuskulárně vstříkne v jedné injekci deset dávek rekonstituované vakcíny. Zvířata se pozorují 21 dnů. Teplotní křivka zůstává normální a zvířata zůstávají zjevně zdravá a vykazují normální růst.
Cizí viry. Vakcína se smíchá s monospecifickým antisérem a inokuluje se do vhodných buněčných kultur. Nevytvoří se cytopatický efekt. Provede se hemaglutinační zkouška ze supernatantu tkáňových kultur při použití kuřecích červených krvinek. Výsledek je negativní. Rovněž provedená hemadsorpční zkouška na buněčných kulturách j e negativní.
Vakcína se naředí tak, že 1 dávka je obsažena v 1 ml. Deseti myším hmotnosti 11 g až 15 g se intracerebrálně vstříkrne 0,03 ml rekonstituované vakcíny. Zvířata se pozorují 21 dnů. Pokud během prvních 48 h po podání uhyne více než dvě myši, zkouška se opakuje. Myši nevykazují v době 3 až 21 ďnů po podání žádné abnormality, jež by bylo možno přisoudit vakcíně.
Bakterie a houby. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Yaccina ad usum
Mykoplazmata (2.6.7). Vakcína vyhovuje zkoušce na mykoplazmata.
Stanovení účinnosti.
Účinnost se vyjadřuje jako počet dávek, které prasatům poskytují 50% ochranu (PDso) ajsou obsaženy ve valccinační dávce uvedené v označení. Vakcína obsahuje nejméně 100 PDSO ve valccinační dávce.
Ke zkoušce se použijí selata, která vyhovují požadavkům na volbu zvířat popsaným v odstavci Výběr valccinačního l~nene. Dvěma skupinám po pěti selatech se intramuskulárně vstříkne:
Dvě selata slouží jako kontroly. Ředění se připraví pomocí tlumivého roztoku fyziologického o pH 7,2. Za 14 dní se každému imunizovanému i kontrolnímu zvířeti intramuskulárně vstříkne dávka čelenžního viru dostačující k tomu, aby nevakcinované sele uhynulo v průběhu 7 dnů po čelenži. Čelenžní virový materiál pozůstává z krve prasat, která byla infikována experimentálně virem, jenž nebyl pasážován na buněčných kulturách. Kontrolní zvířata uhynou v průběhu 7 dnů po čelenži. Imunizovaná zvířata se pozorují 14 ďnů. Z počtu zvířat, která přežijí bez příznaků moru prasat, se vhodnou statistickou metodou vypočítá počet PD so obsažených ve vakcíně.
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
V označení na obalu se uvede, zda byla vakcína připravena v buněčných kulturách nebo na králících.