Český lékopis 1997

Vaccinum tetani ad usum veterinarium

Vakcína proti tetanu pro veterinární použití

Připravuje se z tekuté kultury vhoďného kmene mikroba Clostridium tetani. Filtrát kultury se inaktivuje takovým způsobem, aby se odstranila toxicita, ale imunogenita zůstala zachována. Takto vytvořený toxoid se může koncentrovat a čistit a může se přidat vhodné adjuvans.

Výroba

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

Při vývoji vakcíny se prokáže její bezpečnost pro každý zvířecí druh, jemuž je určena.

Zkoušky totožnosti

Provede se zkouška totožnosti A, nebo pokud to povaha adjuvans dovoluje, zkouška B.

  1. Zkoušený přípravek se podá zdravým vnímavým zvířatům a prokáže schopnost vyvolat tvorbu protilátek proti neurotoxinu Cl. tetani nebo schopnost ochránit před paralytickým účinkem tohoto toxinu.

  2. Zkoušený přípravek se upraví tak, že se toxoid oddělí od adjuvancia. Pro látky adsorbované na hydroxid hlinitý je vhodná následující úprava: v přípravku se rozpustí tolik citronanu sodného R, aby výsledná koncentrace byla 100 g/l. Nechá se 16 h stát při 37 C a odstřed'uje se, dokud se nezíská čirý supernatant. Roztok obsahující toxoid reaguje s vhodným tetanickým antitoxinem za vzniku precipitátu.

Zkoušky na čistotu

Toxicita. Pěti zdravým morčatům hmotnosti 350 g až 450 g, která v minulosti nebyla léčena žádnou látkou, která by mohla ovlivnit tuto zkoušku, se podkožně vstříkne na dvě místa po 5 ml zkoušeného přípravku rozdělených na dvě stejné dávky. Zvířata nemají významné místní ani celkové reakce. Projeví-li se u zvířat během 21 ďní po očkování příznaky onemocnění nebo pokud uhynou na tetanus, přípravek nevyhovuje. Pokud z nespecifických příčin uhyne více než jedno morče, zkouška se opakuje. Jestliže některé ze zvířat uhyne i při opakované zkoušce, přípravek nevyhovuje.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

Stanovení účinnosti.

Účinnost se stanoví metodou A nebo metodou B.

Metoda A

Použije se deset morčat vážících nejméně 250 g. Každému se podkožně vstříkne takové množství zkoušeného přípravku, které nepřesahuje nejnižší dávku uvedenou v označení jako první dávka. Za 28 dní se provede přeočkování dávkou, která nepřesahuje nejnižší dávku uvedenou jako druhá dávka. Za 14 ďní po přeočkování se morčatům odebere krev a vytvoří se směsný vzorek sér.

Účinnost směsného vzorku séra je nejméně 7,5 m.j. tetanického antitoxinu v mililitru kromě zkoušeného přípravku určeného pro licholcopytníky, u něhož je účinnost směsného vzorku séra nejméně 30 m.j. v mililitru.

Pokud je tetanická vakcína pro veterinární použití součástí smíšené vakcíny, není určena pro lichokopytníky, a zkouší-li se ostatní složky vakcíny běžně na králících, může se zkouška účinnosti provést i u tetanické složky na králících. Použije se deset králíků 3 až 6 měsíců starých. Účinnost směsného vzorku séra je potom nejméně 2,5 m.j. v mililitru.

Mezinárodní jednotkou je specifická účinnost neutralizující tetanický toxin obsažená v deklarovaném množství mezinároďního standardu, který pozůstává z určitého množství sušeného imunníh o koňského séra. Hodnotu účinnosti mezinárodního standardu v mezinárodních jeďnotkách vyhlašuj e Světová zdravotnická organizace.

Účinnost směsného vzorku sér morčat (nebo králíků) se stanoví porovnáním dávky nezbytné k ochraně myší nebo jiných vhoďných zvířat proti toxickému účinku neměnné zkušební dávky tetanického toxinu s dávkou referenčního přípravku tetanického antitoxinu kalibrovaného v mezinárodních jednotkách nezbytnou k vytvoření shoďné ochrany. K tomuto porovnání je zapotřebí vhodný tetanický toxin, který se použije jako zkušební toxin. Dávka zkušebního toxinu se stanoví proti referenčnímu přípravku, účinnost zkoušeného séra se stanoví proti referenčnímu přípravku za použití zkušebního toxinu. Pokud není uvedeno jinak, oprávněná autorita upřednostňuje pro vyhodnocení zkoušky letální metodu. Pro tuto metodu je shoďný počet pokusných zvířat i postup zkoušky s paralytickou metodou. Limitním konečným bodem je však místo paralýzy úhyn zvířete a místo Lp/10 a 50% paralytické dávky se používá dávka L+/10 a LDSO.

Příprava zkušebního toxinu. Ze sterilního filtrátu osmidenní až desetidenní kultury Cl. tetani v tekuté živné půdě se připraví zkušební toxin. Může se připravit přidáním tohoto filtrátu do glycerolu v poměru jednoho objemového dílu filtrátu k jednomu až dvěma objemovým dílům glycerolu. Roztok zkušebního toxinu se může uchovávat při teplotě 0 C nebo slabě nižší. Toxin se může též vhodným způsobem lyofilizovat.

Zkušební toxin se vybírá po stanovení dávky Lp/10 pro myši a 50% paralytické dávky. Vhodný toxin obsahuje nejméně 1000násobek 50% paralyticcé dávky v jeďné dávce Lp/10.

Dávka Lp/10 (Limes paralyticum). Je to nejnižší množství toxinu, které smícháno s 0,1 m.j. antitoxinu a podkožně vstříknuto myším (nebo morčatům) způsobí 4. den po podání nebo dříve tetanickou paralýzu zvířat.

50% paralytická dávka. Je to množství toxinu, které po subkutánním podání myším (nebo morčatům) způsobí 4. den po podání nebo dříve tetanickou paralýzu poloviny zvířat.

Stanovení zkušební dávky toxinu. Referenční přípravek se rozpustí nebo zřeďí ve vhodné tekutině tak, aby v 1 ml obsahoval 0,5 m.j. Množství toxinu se změří nebo odváží a zředí se vhodnou tekutinou. Směsi roztoku referenčního přípravku a roztoku zkušebního toxinu se připraví tak, aby každá směs obsahovala v podávaném objemu 0,1 m.j. antitoxinu a jeden ze řady stoupajících objemů zkušebního toxinu (objemy zkušebního toxinu se mezi sebou liší nejvýše o 20 % a řada přesahuje očekávaný limitní bod). Každá směs se doplní vhodnou tekutinou na stejný konečný objem (0,4 ml až 0,6 ml pro myši nebo 4,0 ml pro morčata). Směsi se 60 min nechají stát ve tmě. Pro každou směs se použijí nejméně dvě myši, jimž se zvolená dávka vstříkne podlcožně. Zvířata se pozorují 96 h a denně se zaznamenává u každé skupiny zvířat stupeň rozvoje tetanických příznaků. Zkouška se nej - méně jedenkrát opakuje a vypočte se zkušební dávka jako průměr jednotlivých zkoušek. Zkušební dávka je množství toxinu obsažené v té směsi, která způsobí tetanickou paralýzu poloviny celkového počtu zvířat, jimž se toxin podal.

Po stanovení zkušební dávky toxinu se může připravit jeho koncentrovaný roztok ve směsi jednoho objemového dílu roztoku chloridu sodného R (9 g/l) a jednoho až dvou objemových dílů glycerolu R. Tento koncentrovaný roztok se může skladovat zmrazený a před použitím se zředí. Specifická aktivita takového roztoku se v častých intervalech stanoví znovu.

Stanovení účinnosti zkoušeného séra.

Předběžná zkouška: Odměří se nebo odváží určité množství zkušebního toxinu a zředí se vhodnou tekutinou tak, aby roztok obsahoval 5 zkušebních dávek v mililitru (roztok zkušebního toxinu) . Směsi roztoku zkušebního toxinu a zkoušeného séra se připraví tak, aby každá směs obsahovala v objemu zvoleném pro injekci zkušební dávku toxinu a jeden z řady stoupajících objemů zkoušeného séra. Každá směs se doplní vhodnou tekutinou na stejný konečný objem. Směsi se 60 min nechají stát chráněny před světlem. Pro každou směs se použijí nejméně dvě zvířata; každému se vstříkne podkožně zvolené množství směsi. Zvířata se pozorují 96 h a denně se zaznamenává u každé skupiny stupeň rozvoje tetanických příznaků. Podle výsledků se zvolí vhodné směsi pro konečnou zkoušku.

Konečná zkouška: Směsi roztoku zkušebního toxinu a zkoušeného séra se připraví tak, aby každá směs obsahovala v objemu zvoleném pro injekci zkušební dávku toxinu a jeden z řady stoupajících objemů zkoušeného séra vzájemně se lišících nejvýše o 20 %, přičemž řada přesahuj e konečný limitní bod stanovený v předběžné zkoušce. Aby se potvrdila zkušební dávka toxinu, připraví se další směsi obsahující v celkovém objemu zvoleném pro injekci stejné množství zkušebního toxinu a stoupající objemy referenčního přípravku (se střední hodnotou 0,1 m.j.). Každá směs se doplní vhodnou tekutinou na shodný konečný obj em. Směsi se 60 min nechají stát chráněny pře d světlem. Pro každou směs se použijí nejméně dvě zvířata; každému se podlcožně vstříkne zvolené množství. Zvířata se pozorují 96 h a denně se zaznamenává u každé skupiny stupeň rozvoje tetanickýchpříznaků. Zkoušená směs, která obsahuje 0,1 m.j. vpodaném objemu, je ta směs, která způsobí tetanickou paralýzu shodného nebo téměř shodného počtu zvířat jako referenční směs obsahující 0,1 m.j. v podaném objemu. Stanovení se nejméně jedenkrát opakuje a vypočítá se průměr všech platných výsledků. Výsledky jsou platné pouze tehdy, když výsledek referenčního přípravku je v rozmezí X20 % od očekávané hodnoty.

Intervaly spolehlivosti ( = 0,95) jsou stanoveny takto:

Metoda B

Tato metoda se může použít pouze pro určité přípravky. Metoda není především vhodná pro polyvalentní vakcíny nebo pro vakcíny s olejovým adjuvans.

Provede se stanovení účinnosti (adsorbované) vakcíny proti tetanu (2. 7.8) jednou z popsaných metod.Stanovená účinnost je nejméně 150m.j.v nejnižší dávce, která je uvedena v označení na obalu.

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. V označení na obalu se uvede: