Vaccinum viri syncytialis meatus spiritus bovini vivum cryodesiccatum

1998

Lyofilizovaná živá vakcína proti respiratornímu onemocnění skotu vyvolanému respiratorním syncytiálním virem (BRSV)

Je to přípravek z vhodného kmene bovinního respiratorního syncytiálního viru.

Výroba

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. K pomnožení vakcinačního kmene se použije vhodná buněčná kultura (5.2.4). Virová suspenze se sklidí, smíchá se s vhodným stabilizačním roztokem a lyofilizuje se.

Výběr vakcinačního kmene

K přípravě vakcíny se může použít jen takový virový kmen, který prokazatelně postačuje z hlediska nevratnosti virulence, bezpečnosti a imunogenity. K průkazu bezpečnosti (5.2.6) a účinnosti (5.2.7) se mohou použít následující zkoušky.

Nevratnost virulence

Dvěma vnímavým telatům bez protilátek proti syncytiálnímu viru respiratorního onemocnění skotu se intranazálně podá množství viru, které je optimální pro reizolaci v jednotlivých pasážích. Od 3. do 7. dne po podání viru se od obou telat denně provádí nosní výtěr, ten se vloží do vhodné ho média (jehož objem nepřevyšuje 5 ml), které je pak použito k očkování buněčných kultur pro ověření přítomnosti viru. Dvěma jiným telatům stejného stáří a citlivosti se podá asi 1 ml suspenze z nosního výtěru, která podle výsledků titrace na tkáňových kulturách obsahuje maximální množství viru. Stejný postup se opakuje na telatech v pěti pasážích. U žádného telete se nezjistí klinické známky, jež by bylo možné přisoudit vakcinačnímu viru. Ve srovnání s původním vakcinačním virem se nezjistí vzestup virulence. Výpočet se provádí na základě turu vyloučeného v nosních výtěrech.

Bezpečnost. Studie bezpečnosti se provádějí na telatech v nejnižším stáří doporučeném pro vakcinaci a všemi předepsanými způsoby podání.

1. Pěti telatům bez protilátek na bovinní respiratorní syncytiální virus se podá předepsaným způsobem nejméně desetinásobek nejvyššího turu viru, který lze předpokládat u šarže vakcíny. Zvířata se pozorují 21 dnů. U všech zvířat se měří rektální teplota den před vakcinací, v den vakcinace a denně následujících 7 dnů. Nezjistí se nadměrný vliv na tělesnou teplotu ani žádné nadměrné místní nebo systémové reakce.
2. V terénních pokusech používaná zvířata se rovněž použijí k hodnocení výskytu hypersenzitivních reakcí u vakcinovaných zvířat následně vystavených vlivu vakcíny nebo divokému viru. Vakcína je postačující, pokud není zaznamenán nadměrný výskyt bezprostředních hypersenzitivních reakcí.

Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti je vhodná k průkazu imunogenity vakcinačního kmene.

Zkoušení šarže.

Pokud bylo stanovení účinnosti provedeno s vyhovujícím výsledkem na reprezentativní šarži vakcíny, může být tato zkouška při běžné kontrole jiných šarží připravených z téhož inokula vypuštěna, pokud k tomu dá souhlas oprávněná autorita.

Zkouška totožnosti

Na vhodných buněčných kulturách ses monospecifickým sérem provede zkouška imunofluorescence.

Zkoušky na čistotu

Bezpečnost. Deset dávek vakcíny se předepsaným způsobem podá každému ze dvou telat minimálního stáří doporučeného pro vakcinaci, která nemají protilátky na bovinní respiratorní syncytiální virus. Zvířata se pozorují 21 dnů. Nezjistí se nadměrné místní nebo systémové reakce.

Cizí viry. Vakcína se neutralizuje monospecifickým sérem proti bovinnímu respiratornímu syncytiálnímu viru a naočkuje se na buněčnou kulturu vnímavou k virům patogenním pro skot. Kultura se udržuje 14 dnů, v průběhu této doby se provede nejméně jedna pasáž. Nevznikne cytopatický efekt; buňky nevykazují přítomnost hemadsorpčního agens. Provede se specifická zkouška na pestiviry.

Bakteriální a houbová kontaminace. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

Mykoplazmata (2.6.7) Vakcína vyhovuje zkoušce na mykoplazmata.

Titr viru. Vakcína se titruje na vhodných buněčných kulturách. Dávka vakcíny obsahuje nejméně takové množství viru, které odpovídá minimálnímu deklarovanému turu.

Stanovení účinnosti.

Použije se nejméně deset telat bez protilátek na bovinní respiratorní syncytiální virus a minimálního stáří, které je doporučeno pro vakcinaci. Séra se získávají ze zvířat před vakcinaci, sedmý a čtrnáctý den po vakcinaci a bezprostředně před čelenží.

Vakcinuje se nejméně pět telat podle návodu k použití. Pět telat se použije jako kontrola. Zvířata se pozorují 21 dnů, potom se každému kusu vpraví do dýchacích cest vhodné množství virulentního bovinního respiratorního syncytiálního viru v nízké pasáži. V průběhu čtrnácti dnů po čelenží se u zvířat sledují klinické příznaky, zejména respiratorní, a vylučování viru (nosní výtěry, tracheobronchiální výplachy).

Vakcína vyhovuje, jestliže u vakcinovaných zvířat ve srovnání s kontrolními dochází:

1. k průkaznému snížení průměru turu a doby vylučování viru,
2. k významnému snížení celkových a místních příznaků (pokud čelenžní virus tyto příznaky vyvolává).

Zkoušku lze hodnotit, jestliže protilátky na bovinní respiratorní syncytiální virus nebyly zjištěny u kontrolních zvířat před čelenží nebo jestli více než dvě z pěti kontrolních zvířat vylučují čelenžní virus při vyšetření nosních výtěrů nebo tracheobronchiálních výplachů.

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.