Zinci oxidi suspensio

N

Suspenze oxidu zinečnatého

Synonymum. Suspensio zinci oxydati

Je to Suspenze oxidu zinečnatého (ZnO, Mr 81,38) a mastku (Mg3Si4O₁₀(OH)2, Mr 379,27) ve směsi glycerolu (C₃H₈O₃, Mr 92,09) a bentonitové magmy.

Obsahuje 23,8 % až 26,3 % ZnO, 19,9 % až 22,8 % C₃HgO3 a 23,7 % až 27,6 Mg3Sl4O10(OH)2 a bentonitu.

Příprava

Oxid zinečnatý a mastek se pečlivě rozetřou s glycerolem 85% a bentonitovou magmou.

Vlastnosti

Stejnorodá bílá suspenze, velmi hustá, prakticky bez pachu.

Zkoušky totožnosti

1. 1 g se v kelímku odpaří, spálí a vyžíhá (ke zkoušce lze použít zbytek ze stanovení obsahu mastku a bentonitu). Ke zbytku se přidá 5 ml kyseliny chlorovodíkové 10~ RS a zahřívá se asi 5 min na vodní lázni. Potom se přidá 5 ml vody R a tekutina se zfiltruje. Zbytek na filtru se použije ke zkoušce B. Filtrát vyhovuje zkoušce na zinek (2.3.1).

2. Zbytek na filtru ze zkoušky A se vysuší, v platinovém kelímku se smísí s 0,5 g uhličitanu sodného bezvodého R a žíhá se. Tavenina se vylouží 30 ml horké vody R a po vychladnutí se ke vzniklé tekutině přidává po částech kyselina chlorovodíková RS, až ustane šumění, a potom ještě asi 10 ml navíc. Tekutina se odpaří na vodní lázni do sucha, ke zbytku se přidá asi 20 ml vody R, povaří se a po chlazení zfiltruje. Filtrát vyhovuje zkoušce na hořčík (2.3.1).
3. Asi 5 g se zvolna zahřívá s 0,5 g hydrogensíranu draselného R; uhelnatí a vyvíjí se pronikavý pach akroleinu (glycerol).

Zkouška na čistotu

Mikrobiální znečištění. Nejvýše 10² živých mikroorganismů (5.1.4, kategorie 2). Stanovení počtu se provede na pevných půdách (2.6.12).

Zkouška lékové formy

Velikost částic. 1,0 g se rozetře s 5 ml vody R. V mikroskopickém preparátu při pozorování ve čtyřech zorných polích se nezjistí částice o průměru větším než 50 μm.

Stanovení obsahu

Oxid zinečnatý. 0,600 g se rozpustí v 10 ml kyseliny octové zředěné RS a provede se chelatometrická titrace zinku (2.5.11).

1 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 8,138 mg ZnO.

Glycerol. 2,000 g se v odměrné baňce zředí vodou R na 50,0 ml. 10,0 ml této tekutiny se zfiltruje navlhčeným hustým papírovým filtrem do baňky se zabroušenou zátkou a filtr se promyje vodou R. Spojené filtráty se doplní na celkový objem asi 40 ml, přidá se 25,0 ml roztoku jodistanu sodného R (21,4 g/l), baňka se uzavře, její obsah se promíchá a nechá se 15 min stát za chránění před světlem. Potom se přidá 5,0 ml roztoku ethylenglykolu R (500 g/l), znovu se promíchá a nechá se stát 20 min za chránění před světlem. Přidá se 0,2 ml fenolftaleinu RS a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS. Provede se slepá zkouška.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 9,209 C₃H803.

Mastek a bentonit. 1,000 g se v předem vyžíhaném a zváženém platinovém kelímku odpaří, opatrně spálí, vyžíhá do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se zváží. Od hmotnosti zbytku, přepočtené na 100 g suspenze, se odečte nalezený obsah oxidu zinečnatého; rozdíl udává obsah mastku a bentonitu v suspenzi.

Uchovávání

Viz článek Liquida ad usum dermicum.

V dobře uzavřených širokohrdlých obalech.

Označování

Viz článek Liquida ad usum dermicum.

V označení na obalu se uvede upozornění, že přípravek je nutno před použitím protřepat.