Absinthii herba

1999

Pelyňková nať

Synonymum. Herba absinthii

Jsou to usušené celé nebo řezané přízemní listy nebo kvetoucí málo olistěné vrcholky druhu Artemisia absinthium L. nebo jejich směs. Obsahuje nejméně 2 ml silice v kilogramu drogy, vztaženo na vysušenou drogu.

Vlastnosti

Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

Zkoušky totožnosti

1. Listy našedlé až nazelenalé, na obou stranách plstnaté. Přízemní listy dlouze řapíkaté s trojúhelníkovitou až oválnou čepelí, dvakrát až třikrát peřenosečnou, úkrojky listu okrouhlé až kopinaté. Na stonku listy méně dělené, v horní části kopinaté. Stonek v horní části zelenošedý, plstnatý o průměru až 2,5 cm, obvykle s pěti plochými podélnými ry"hami. Květenství je uspořádáno v přímé latě. Na bázi každé větvičky jsou kopinaté až slabě peřenodílné listeny. Libory kulovité až ploše kulovité o průměru 2 mm až 4 mm. Zákrov šedě plstnatý, vnější lístky čárkovité, vnitřní vejčité, na konci suchomázdřité. Lůžko s velmi dlouhými pentlicovitými chlupy až 1 mm nebo i několik mm dlouhými. Četné oboupohlavné žluté terčovité květy jsou asi 2 mm dlouhé, žlutých paprsčitých květů je malý počet.
2. Droga se upráškuje (355). Prášek je zelenošedý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: četné krycí chlupy tvaru písmene T, s krátkou jednořadou jednobuněčnou až pětibuněčnou nohou, tvořenou malými buňkami, a na ni kolmo nasazenou velmi dlouhou koncovou buňkou na obou koncích zúženou; úlomky pokožky na obou stranách listu s buňkami se stěnami vlnitými až zprohýbanými, průduchy anomocytické (2.8.3), žláznaté chlupy s krátkou dvouřadou dvoubuněčnou nohou a dvouřadou dvoubuněčnou nebo čtyřbuněčnou hlavičkou; úlomky trubkovitých á paprsčitých květů obsahující malé drúzy šťavelanu vápenatého; četné pentlicovité chlupy s malou bazální buňkou a velmi dlouhou, tenkostěnnou válcovitou buňkou dlouhou asi 1 mm až 1,5 mm; kulovitá pylová zrna o průměru asi 30 p.m se třemi klíčními póry a jemně bradavčitou exinou; svazky vláken a malých šroubovitě a prstencovitě ztlustlých cév a větších tečkovaně ztlustlých cév; úlomky parenchymatického pletiva stonku s buňkami se stěnami mírně ztlustlými tečkovanými.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.7) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

   Zkoušený roztok. 2 g práškované drogy (355) se smíchají s 50 ml vroucí vody R a nechají se stát 5 min za občasného protřepávání. Po ochlazení se přidá 5 ml roztoku octanu olovnatého R (100 g/l) a zfiltruje se. Baňka i filtr se promyjí 20 ml vody R. Filtrát se protřepe 50 ml dichlormethanu R, organická vrstva se vysuší síranem sodným bezvodým R, zfiltruje se a na vodní lázni se odpaří do sucha. Zbytek se rozpustí v 0,5 ml lihu 96% R.

   Porovnávací roztok. 2 mg červeně methylové R a 2 mg resorcinolu R se rozpustí v 10,0 ml methanolu R.

   Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů po 10 µl obou roztoků. Vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R, kyseliny octové ledové R, toluenu R a dichlormethanu R (10 + 10 + 30 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se acetanhydridem v kyselině sírové RS a pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je modrá skvrna (artabsin) těsně nad červenou skvrnou (červeň methylová) na chromatogramu porovnávacího roztoku. Vrstva se usuší 5 min při 100 °C až 105 °C a pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je ve střední třetině červená skvrna (červeň methylová) a pod ní světle růžová skvrna (resorcinol). Na chromatogramu zkoušeného roztoku je intenzívní červená až hnědočervená skvrna (absinthin) s hodnotou RF odpovídající skvrně resorcinolu na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou další skvrny, které jsou méně intenzívní než skvrna odpovídající absinthinu.

Zkoušky na čistotu

Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 5 % stonků o průměru více než 4 mm a nejvýše 2 % ostatních cizích příměsí.

Číslo hořkosti. Nejméně 10 000. Provádí se srovnáním s chininiumchloridem, fehož číslo hořkosti je 200 000. Číslo hořkosti je definováno jako reciproká hodnota zředění, které chutná ještě hořce.

Základní roztok chininiumchloridu. 0,100 g chininiumchloridu R se rozpustí ve 100,0 ml vody R. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.

Zkoušený roztok. 1,00 g práškované drogy (710) se přelije 1000 ml vroucí vody R a za nepřetržitého míchání se zahřívá 30 min na vodní lázni. Po ochlazení se zředí vodou R na 1000 ml. Důkladně se promíchá, pak se zfiltruje a prvních 20 ml filtrátu se odstraní.

Připraví se řada porovnávacích roztoků tak, že v první zkumavce jsou 4,2 ml základního roztoku chininiumchloridu a v každé následující zkumavce se zředí vodou R na 10,0 ml a určí se roztok s nejnižší koncentrací, který chutná ještě hořce. 10,0 ml roztoku nejnižší koncentrace se převaluje v ústech 30 s tak, aby roztok přišel do styku s kořenem jazyka. Jestliže roztok nechutná hořce, vyplivne se a po 1 min se ústa vypláchnou vodou R. Po 10 min se zkouší stejným způsobem roztok následující vyšší koncentrace.

Korekční faktor k se vypočítá ze vztahu:

v němž značí:

n - počet ml základního roztoku chininiumchloridu, který chutnal ještě hořce. 10/k ml zkoušeného roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku chutná hořce.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 1,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 12,0 %.

Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 1,0 %.

Stanovení obsahu

Provede se Stanovení silic v rostlinných drogách (2.8.12) v 1000ml baňce s 50,0 g řezané drogy a 500 ml vody R jako destilační tekutiny, do dělené trubice se přidá 0,50 ml zylenu R. Destiluje se 3 h rychlostí 2 ml/min až 3 ml/min.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněna před světlem.