Český lékopis 1997

Bifonazolum

2000

Bifonazol

C22H18N2 Mr 310,40 CAS 60628-96-8

Je to 1-[(RS)-(4-bifenylyl)fenylmethyl]imidazol. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 100,5 % sloučeniny C22H18N2.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v ethanolu.

Vykazuje polymorfismus.

Zkoušky totožnosti

Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem bifonazolu CRL. V případě, že se spektra látek získaná v pevném stavu liší, rozpustí se zkoušená a referenční látka jednotlivě v minimálním množství 2 propanolu R, odpaří se do sucha a se zbytky se zaznamenají nová spektra.

    Zkoušky na čistotu

    Optická otáčivost (2.2.7). -0,10° až +0,10°; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,20 g ve 20,0 ml methanolu R.

    Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

    Tlumivý roztok o pH 3,2. 2,0 ml kyseliny fosforečné R se smíchá s vodou R a zředí se jí na 1000,0 ml. pH se upraví triethylaminem R na hodnotu 3,2 (2.2.3).

    Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí ve 25 ml acetonitrilu R a zředí se tlumivým roztokem o pH 3,2 na 50,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 0,25 ml zkoušeného roztoku se zředí tlumivým roztokem o pH 3,2 na 50,0 ml.

    Porovnávací roztok (b). 25,0 mg imidazolu R (nečistota C) se rozpustí v acetonitrilu R a zředí se jím na 25,0 ml. 0,25 ml tohoto roztoku se zředí tlumivým roztokem o pH 3,2 na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (c). 34,2 mg [(RS)(4-bifenylyl)fenylmethylJimidazoltrifluoracetatu CRL (odpovídající 25,0 mg báze nečistoty B) se rozpustí v acetonitrilu R a zředí se jím na 25,0 ml.

    Porovnávací roztok (d). 0,25 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí tlumivým roztokem o pH 3,2 na 50,0 ml.

    Porovnávací roztok (e). 0,25 ml zkoušeného roztoku a 0,25 ml porovnávacího roztoku (c) se smíchá a zředí se tlumivým roztokem o pH 3,2 na 50,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    Teplota kolony se udržuje na 40 °C.

    Citlivost systému se nastaví tak, aby výška píku bifonazolu na chromatogramu získaném s 50 ul porovnávacího roztoku (e) byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se 50 µl porovnávacího roztoku (e). Je-li chromatogram zaznamenán za předepsaných podmínek, jsou retenční časy: nečistoty B asi 4 min a bifonazolu asi 4,5 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže je rozlišení mezi píky nečistoty B a bifonazolu nejméně 2,5.

    Nastříkne se odděleně 50 pl zkoušeného roztoku a po 501x1 porovnávacích roztoků (a), (b) a (d). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha píku nečistoty C větší než odpovídající pík na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,25 %); plocha píku nečistoty B není větší než trojnásobek plochy odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (1,5 %); žádný pík, kromě hlavního píku a píků nečistot B a C, není větší než pík na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než čtyřnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (2 %). Nepřihlíží se k píkum s plochou mensí než O, lnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávací7io roztoku (a).

    Ztráta sušením (Z.Z.3Z). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (Z.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,250 g se rozpustí v 80 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (Z.Z.ZD).

    1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 31,04 mg sloučeniny C22H18N2.

    Uchovávání

    Separandum.

    Nečistoty

    Hodnocené nečistoty

    1. (RS)-(4-bifenylyl)fenyhnethanol,
    2. 4-[(RS)-(4-bifenylyl)fenylmethyl]imidazol,
    3. imidazol,
    4. 1,3-bis[(4-bifenylyl)fenyhnethyl]imidazoliumchlorid.