Bifonazolum
2000
Bifonazol
C22H18N2 | Mr 310,40 | CAS 60628-96-8 |
Je to 1-[(RS)-(4-bifenylyl)fenylmethyl]imidazol. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 100,5 % sloučeniny C22H18N2.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v ethanolu.
Vykazuje polymorfismus.
Zkoušky totožnosti
Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem bifonazolu CRL. V případě, že se spektra látek získaná v pevném stavu liší, rozpustí se zkoušená a referenční látka jednotlivě v minimálním množství 2 propanolu R, odpaří se do sucha a se zbytky se zaznamenají nová spektra.
Zkoušky na čistotu
Optická otáčivost (2.2.7). -0,10° až +0,10°; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,20 g ve 20,0 ml methanolu R.
Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).
Tlumivý roztok o pH 3,2. 2,0 ml kyseliny fosforečné R se smíchá s vodou R a zředí se jí na 1000,0 ml. pH se upraví triethylaminem R na hodnotu 3,2 (2.2.3).
Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí ve 25 ml acetonitrilu R a zředí se tlumivým roztokem o pH 3,2 na 50,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 0,25 ml zkoušeného roztoku se zředí tlumivým roztokem o pH 3,2 na 50,0 ml.
Porovnávací roztok (b). 25,0 mg imidazolu R (nečistota C) se rozpustí v acetonitrilu R a zředí se jím na 25,0 ml. 0,25 ml tohoto roztoku se zředí tlumivým roztokem o pH 3,2 na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (c). 34,2 mg [(RS)(4-bifenylyl)fenylmethylJimidazoltrifluoracetatu CRL (odpovídající 25,0 mg báze nečistoty B) se rozpustí v acetonitrilu R a zředí se jím na 25,0 ml.
Porovnávací roztok (d). 0,25 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí tlumivým roztokem o pH 3,2 na 50,0 ml.
Porovnávací roztok (e). 0,25 ml zkoušeného roztoku a 0,25 ml porovnávacího roztoku (c) se smíchá a zředí se tlumivým roztokem o pH 3,2 na 50,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Čas (min) |
Mobilní fáze A % (V/V) |
Mobilní fáze B % (V/V) |
Poznámka |
---|---|---|---|
0 - 8 | 60 | 40 | izokraticky |
8 - 12 | 60 → 10 | 40 → 90 | lineární gradient |
12 - 30 | 10 | 90 | izokraticky |
30 - 32 | 10 → 60 | 90 → 40 | přechod na původní eluční podmínky |
32 - 40 | 60 | 40 | ustalování |
40 = 0 | 60 | 40 | opětovné spuštění izokratické eluce |
Teplota kolony se udržuje na 40 °C.
Citlivost systému se nastaví tak, aby výška píku bifonazolu na chromatogramu získaném s 50 ul porovnávacího roztoku (e) byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se 50 µl porovnávacího roztoku (e). Je-li chromatogram zaznamenán za předepsaných podmínek, jsou retenční časy: nečistoty B asi 4 min a bifonazolu asi 4,5 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže je rozlišení mezi píky nečistoty B a bifonazolu nejméně 2,5.
Nastříkne se odděleně 50 pl zkoušeného roztoku a po 501x1 porovnávacích roztoků (a), (b) a (d). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha píku nečistoty C větší než odpovídající pík na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,25 %); plocha píku nečistoty B není větší než trojnásobek plochy odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (1,5 %); žádný pík, kromě hlavního píku a píků nečistot B a C, není větší než pík na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než čtyřnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (2 %). Nepřihlíží se k píkum s plochou mensí než O, lnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávací7io roztoku (a).
Ztráta sušením (Z.Z.3Z). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Síranový popel (Z.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
0,250 g se rozpustí v 80 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (Z.Z.ZD).
1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 31,04 mg sloučeniny C22H18N2.
Uchovávání
Separandum.
Nečistoty
Hodnocené nečistoty