Cellulosi pulvis

Celulosový prášek

Je to čištěná, mechanicky rozmělněná celulosa získaná zpracováním alfa-celulosy jako buničiny z vláknitého rostlinného materiálu.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý jemný nebo zrnirý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, v acetonu, v ethanolu, v toluenu, ve zředěných kyselinách a ve většině organických rozpouštědel, těžc e rozpustný v roztoku hydroxidu sodného (50 g/l).

Zkoušky totožnosti

1. Asi 10 mg se umístí na hodinové sklíčko a disperguje se ve 2 ml chloridu zinečnatého s jodem RS; látka se zbarví fialovomoďře.
2. 0,250 g se převede do 125ml kuželové baňky, přidá se 25,0 ml vody R a 25,0 ml hydroxidu di(ethylendiamin)měánatého 1 mol/l RS. Obsah baňky se ihned probublá dusíkem R, baňka se uzavře a třepe se do úplného rozpuštění směsi. 7, 0 ml se převede do vhodného kapilárního viskozimetru (2.2.9). Roztok se ustaluje při (25 + 0,1) °C nejméně po dobu 5 min. Zaznamená se čas průtoku t, v sekundách mezi dvěma značkami na viskozimetru. Vypočítá se kinematická viskozita v, roztoku podle vzorce:

   t₁(k₁),

   v němž značí:

   k₁ - konstantu viskozimetru.

   Hydroxid di(ethylendiamin)mědňatý 1 mol/l RS se zředí na vhoďný objem stejným objemovým dílem vody R a měří se průtokový čas tZ v sekundách za použití vhodného kapilárního viskozimetru. Vypočítá se kinematická viskozita v2 rozpouštědla podle vzorce:

   t₂(k₂),

   v němž značí:

   k₂ - konstantu viskozimetru.

   Stanoví se relativní viskozita η_rel zkoušené látky podle vzorce:

   η₁/η₂

   Stanoví se vnitřní viskozita [ηJc interpolací pomocí tabulky vnitřní viskozity. Vypočítá se stupeň polymerizace P pomocí vzorce:

   95[η]c	,
   m[(100 - b)/100]

   v němž značí:

   m - navážku zkoušené látky v gramech,
   b - ztrátu sušením v procentech.

   Stupeň polymerizace je nejméně 440.

Zkoušky na čistotu

Rozpustnost. 50 mg se rozpustí v 10 ml zkoumadla tetraaminměd'natého RS; látka se rozpustí beze zbytku.

Hodnota pH (2.2.3). 5,0 až 7, 5; měří se supernatantní tekutina získaná smícháním 10 g s 90 ml vody prosté oxidu uhličitého R po 1 h stání za občasného zamíchání.

Látky rozpustné v etheru. Připraví se sloupec naplněním 10,0 g do trubice o vnitřním průměru 20 mm. Sloupcem se nechá prokapávat 50 ml etheru prostého peroxidických látek R. Eluát se odpaří do sucha. Zbytek váží nejvýše 15,0 mg (0,15 %).

Látky rozpustné ve vodě. 6,0 g se smíchá s 90 ml čerstvě převařené a ochlazené vody R, nechá se 10 min stát za občasného promíchání a zfiltruje se. Prvních 10 ml filtrátu se odstraní, což se opakuj e za použití stejného filtru podle potřeby do získání čirého filtrátu. 15,0 ml se v předem zvážené odpárovací misce odpaří na vodní lázni do sucha a pak se 1 h suší při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 15,0 mg (1,5 %).

Škrob. K 10 g se přidá 90 ml vody R, 5 min se vaří a ještě za horka se zfiltruje. Po ochlazení se přidá 0,1 ml jodu 0,05 mol/l RS; nevznikne modré zbarvení.

Těžké kovy (2.4. 8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml záklaďního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 6, 5 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 3 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Mikrobiální znečištění (2.6.12). Nejvýše 103 živých aerobních mikroorganismů, z toho nejvýše 102 hub, v gramu; stanoví se plotnovou metodou. Vyhovuje zkoušce na nepřítomnost Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus a Salmonella (2.6.13).

Tabulka vnitřní viskozity

Vnitřní viskozita [η]c, při rozdílných hodnotách relativní viskozity η_rel