Český lékopis 1997

Chlorhexidini diacetas

Chlorhexidiniumdiacetat

Synonymum. Chlorhexidini acetas

 

C26H38CI2N10O4 Mr 625,56 CAS 56-95-1

Je to 1,1'-hexamethylen-bis[5-(4-chlorfenyl)biguanidinium]diacetat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C26H38Cl2N10O4.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý mikrokrystalický prášek. Je mírně rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, těžce rozpustný v glycerolu a v propylenglykolu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A.

Alternativní sestava zkoušek: B, C, D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem chlorhexidiniumdiacetatu CRL.

  2. Asi 5 mg se rozpustí v 5 ml teplého roztoku cetrimidu R (10 g/l), přidá se 1 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS a 1 ml bromové vody RS; vznikne tmavě červené zbarvení.
  3. 0,3 g se rozpustí v 10 ml směsi stejných objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R, přidá se 40 ml vody R, v případě potřeby se zfiltruje a ochladí se ve vodě s ledem. Potom se přidává po kapkách za stálého míchání hydroxid sodný koncentrovaný RS do alkalické reakce za použití papíru se žlutí titanovou R a stejného hydroxidu se přidá nadbytek 1 ml. Vzniklá sraženina se odfiltruje a promývá vodou R tak dlouho, až filtrát nereaguje zásadně. Sraženina se překrystalizuje z lihu R 70% (V/V) a vysuší se při 100 C až 105 °C; taje (2.2.14) při 132 °C až 136 °C.
  4. Vyhovuje zkoušce (a) na octany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Chloranilin. Nejvýše 500 μg. 0,20 g se rozpustí ve 25 ml vody R, je-li třeba, třepe se, přidá se 1 ml kyseliny chlorovodíkové R a zředí se vodou R na 30 ml. Rychle se přidá a po každém přidání promíchá: 2,5 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, 0,35 ml dusitanu sodného PcS, 2 ml roztoku amidosíranu amonného R (50 gn), 5 ml roztoku naftylethylendiamoniumdichloridu R (1,0 gn), 1 ml lihu 96% R, zředí se vodou R na 50,0 ml a nechá se 30 min stát; červenaně modré zbarvení tohoto roztoku není intenzívnější než zbarvení porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití směsi 10,0 ml roztoku chloranilinu R (0,010 g/l) v kyselině chlorovodíkové zředěné RS a 20 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS místo roztoku zkoušené látky.

Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 0,200 g se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100 ml.

Porovnávací roztok (a). 15 mg chlorhexidinu pro test způsobilosti CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b).2,5 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100 ml. Porovnávací roztok (c). 2,0 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí mobilní fází na 10 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

Kolona se promývá mobilní fází do ustavení rovnováhy nejméně 1 h. Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) po nastříknutí 10 µl nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače.

Nastříkne se 10µl porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže chromatogram je shodný se vzorovým chromatogramem chlorhexidinu pro test způsobilosti CPcL u píků náležejících nečistotě A a nečistotě B, které předcházejí píku chlorhexidinu. Je-li třeba, upraví se koncentrace kyseliny octové v mobilní fázi (zvýšením koncentrace se snižují retenční časy).

Nastříkne se odděleně po 10 µl zkoušeného roztoku, porovnávacího roztoku (b) a porovnávacího roztoku (c) a zaznamenají se chromatogramy porovnávacího roztoku (b), porovnávacího roztoku (c), až když byl pík chlorhexidinu eluován, zaznamená se chromatogram zkoušeného roztoku po dobu šestinásobku retenčního času píku chlorhexidinu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na Cchromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,5 %). Nepřihlíží se k píkům s relativním retenčním časem 0,25 nebo menším, vztaženo k hlavnímu píku, a k píkům s plochou menší, než je plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 3,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,15 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,140 g se rozpustí ve 100 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 15,64 mg C26H38Cl2N10O4.

Nečistoty 

  1. 1-(4-chlorfenyl)-5-[6-(3-kyanguanidino)hexyl]biguanid,
  2. 1-[N-[6-[5-(4-chlorfenyl)biguanidino]hexyl]amidino]močovina,   
  3. N, N'-hexamethylenbis[1-amidino-3-(4-chlorfenyl)močovina],
  4. 5,5'-bis-(4-chlorfenyl)-1,1'-[6,6'-[ [[(4-chlorfenylamino)(imino)methyl]imino]methylendiamino]dihexamethylen]di(biguanid).