Český lékopis 1997

Colistini sulfas

Kolistiniumsulfat

Je to směs síranů polypeptidů produkovaných určitými kmeny mikroorganismu Bacillus polymyxa var. colistinus nebo získaná jiným způsobem. Účinnost je nejméně 19 000 m.j. v miligramu, počítáno na vysušenou látku.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v acetonu a v etheru.

Zkoušky totožnosti

  1. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

    Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí v 1 ml směsi stejných objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R. Zahřívá se 5 h v utěsněné zkumavce při 135 C. Odpaří se do sucha na vodní lázni a pokračuj e se v zahřívání do vymizení pachu po kyselině chlorovodíkové. Zbytek se rozpustí v 0,5 ml vody R.

    Porovnávací roztok (a). 20 mg leucinu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

    Porovnávací roztok (b).20 mg threoninu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Porovnávací roztok (c). 20 mg fenylalaninu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Porovnávací roztok (d). 20 mg serinu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

    Další postup zkoušky se provede za chránění před světlem.

    Na vrstvu se nanese odděleně 5 µl každého roztoku do 10mm proužku. V chromatografické komoře se deska umístí tak, aby nepřišla do styku s mobilní fází skládající se ze směsi 25 dílů vody R a 75 dílů fenolu R. Deska se nejméně 12 h impregnuje parami mobilní fáze. Vyvíjí se toutéž mobilní fází po dráze 12 cm. Vrstva se usuší při 100 °C až 105 °C, postříká se ninhydrinem PcSl a zahřívá se 5 min při 110 °C. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou skvrny odpovídající skvrnám na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b), nej sou tam skvrny odpovídající skvrnám na chromatogramech porovnávacích roztoků (c) a (d), navíc j e přítomna skvrna s velmi nízkou hodnotou RF (kyselina 2,4-diaminomáselná).

  2. Asi 5 mg se rozpustí ve 3 ml vody R, přidají se 3 ml hydroxidu sodného zředěného RS, protřepe se a přidá se 0,5 ml roztoku síranu mědnatého R (10 g/l); vznilrne fialové zbarvení.
  3. Asi 50 mg se rozpustí v 1 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a přidá se 0,5 ml jodu 0,01 mol/l RS. Roztok zůstane zbarvený.
  4. Vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 6,0. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,1 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -63 ° až -73 °, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 1,25 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 3,5 %; 1,00 g se suší 3 h při 60 °C nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřevyšujícím 670 Pa.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 1,0 %;stanoví se s 1,0 g zkoušené látky.

Sírany. 16,0 % až 18,0 %, počítáno na vysušenou látku. 0,250 g se rozpustí ve 100 ml vody R a pH roztoku se upraví amoniakem 26% R na 11. Přidá se 10 ml chloridu barnatého 0,1 mol/l RS a asi 0,5 mg červeně ftaleinové R. Titruje se chelatonem 0,1 mol/l VS, a jakmile se začne měnit barva roztoku, přidá se 50 ml lihu 96% R a pokračuje se v titraci až do vymizení fialově modré barvy.

1 ml chloridu barnatého 0,1 mol/l VS odpovídá 9,606 mg síranů (SO4).

Stanovení účinnosti

Provede se mikrobiologické stanovení účinnosti antibiotik (2. 7.2).

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.
Separandum.