Dalteparinum natricum

1998

Sodná sůl dalteparinu

n = 3 až 20, R = H nebo SO₃Na, R'= SO₃Na nebo COCH₃ , R² = H a R³ = C0₂Na nebo R² = CO₂Na a R³ = H

Je to sodná sůl nízkomolekulámího heparinu získaného depolymerizací heparinu působením kyseliny dusné z prasečí střevní sliznice. Většina složek má strukturu kyseliny 2-O-sulfo-a-L-idopyranosuronové na neredukujícím konci a strikturu 6-O-sulfo-2,5-anhydro-D-mannitolu na redukujícím konci jejich řetězce.

Vyhovuje článku Heparina massae molecularis minoris s modifikacemi a dodatečnými následujícími požadavky.

Průměrná molekulová hmotnost se pohybuje mezi 5600 a 6400 s charakteristickou hodnotou 6000. Stupeň sulfatace je 2,0 až 2,5 na disacharidovou jednotku.

Počítáno na vysušenou látku, je v miligramu 110 m j. až 210 m j. účinnosti protifaktoru Xa. Počítáno na vysušenou látku, je v miligramu 35 m:l. až 100 m:1. účinnosti protifaktoru IIa. Poměr účinnosti protifaktoru Xa k účinnosti protifaktoru IIa je 1,9 až 3,2.

Výroba

Sodná sůl dalteparinu je vyráběna validovaným výrobním a purifikačním procesem za podmínek minimalizujících přítomnost skupin N-NO.

Za použití vhodné validované kvantifikační metody se musí prokázat, že výrobním postupem dochází ke snížení kontaminace skupinami N-NO na schválené limity.

Zkoušky totožnosti

Provede se zkouška totožnosti C popsaná v článku Heparina massae molecularis minoris s následujícími požadavky: průměrná molekulová hmotnost se pohybuje mezi 5600 a 6400; hmotnostní procento řetězců nižších než 3000 je nejvýše 13,0 %;hmotnostní procento řetězců vyšších než 8000 je 15,0 % až 25,0 %.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 1 g se rozpustí v 10 ml vody R. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než stupeň 5 porovnávacího barevného roztoku nejvhodnější barvy (2.2.2, Metoda II).

Dusitany. Nejvýše 5 µg/g. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Před přípravou roztoků se všechny odměrné baňky nejméně třikrát propláchnou vodou R.

Zkoušený roztok. 80,0 mg se rozpustí ve vodě R, zředí se jí na 10,0 ml a nechá se nejméně 30 min stát

Porovnávací roztok (a). 60,0 mg dusitanu sodného R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 1000,0 ml.

Před přípravou porovnávacího roztoku (b) se pipeta propláchne porovnávacím roztokem (a).

Porovnávací roztok (b). 1,00 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí vodou R na 50,0 ml.

Před přípravou porovnávacích roztoků (c), (d) a (e) se všechny pipety propláchnou porovnávacím roztokem (b).

Porovnávací roztok (c). 1,00 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí vodou R na 100,0 ml (1 ug/ml dusitanu).

Porovnávací roztok (d). 3,00 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí vodou R na 100,0 ml (3 pg/ml dusitanu).

Porovnávací roztok (e). 5,00 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí vodou R na 100,0 ml (5 ~.g/ml dusitanu).

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 0,125 m a vnitřního průměru 4,3 mm naplněné silným anexem,
• mobilní fáze, kterou je roztok připravený následovně: 13,61 g octanu sodného R se rozpustí ve vodě R, hodnota pH se upraví na 4,3 kyselinou fosforečnou R a zředí se vodou R na 1000 ml; průtoková rychlost je 1,0 ml/min,
• vhodného elektrochemického detektoru s následujícími charakteristikami a nastavením: vhodná pracovní elektroda, potenciál detektoru +1,00 V proti Ag/AgCI referenční elektrodě a citlivost detektoru 0,1 pA plného rozsahu.

Nastříkne se 100 µl porovnávacího roztoku (d). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek je retenční čas dusitanu 3,3 min až 4,0 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže:

• počet teoretických pater na metr kolony vypočtený pro pík dusitanu je nejméně 7000 (Sodná sůl dalteparinu bude blokovat vazebná místa stacionámí fáze, což způsobí zkrácení retenčních časů a nižší separační schopnost kolony; počáteční účinnost kolony může být částečně obnovena promýváním kolony roztokem chloridu sodného R (58 g/l) s průtokem 1,0 ml/min po dobu 1 h; po regeneraci je kolona promývána 200 ml až 400 ml vody R),
• symetrie píku dusitanu je menší než 3,
• relativní směrodatná odchylka ploch píků dusitanu při šesti nástřicích je menší než 3,0 %. Nastříkne se po 100 µl porovnávacích roztoků (c) a (e). Zkoušku lze hodnotit, jestliže:
• korelační koeficient lineární závislosti koncentrace a odezvy porovnávacích roztoků (c), (d) a (e) je nejméně 0,995,
• poměr signálu k šumu pro porovnávací roztok (c) není menší než 5. Pokud je hladina šumu příliš vysoká, doporučuje se rekalibrovat elektrodu,
• při nástřiku vody R nejsou zaznamenány falešné píky (slepá zkouška).

Nastříkne se 100 ul zkoušeného roztoku. Obsah dusitanu se vypočte z ploch píků na chromatogramech porovnávacích roztoků (c), (d) a (e).

Bor. Nejvýše 1 µg/g; stanoví se atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázanou plazmou (ICP).

Bor se stanoví měřením emise z indukčně vázané plazmy (ICP) při vlnové délce specifické pro bor. Používá se emisní čára při 249,733 nm a vhodný přístroj, jehož nastavení je optimalizováno podle pokynů výrobce.

Zkoušený roztok. 0,2500 g se rozpustí v asi 2 ml vody pro chromatografii R, přidá se 100 ul kyseliny dusičné R a zředí se vodou pro chromatografii R na 10,00 ml.

Porovnávací roztok (a). Připraví se roztok kyseliny dusičné R 1% (V/V) ve vodě pro chromatografii R (slepá zkouška).

Porovnávací roztok (b).Připraví se roztok kyseliny borité R (11,4 pg/ml) v roztoku kyseliny dusičné R 1 % (V/V) ve vodě pro chromatografii R (STDCAL,).

Porovnávací roztok (c). 0,2500 g referenční sodné soli dalteparinu, v níž nebyl detekován bor, se rozpustí v asi 2 ml vody pro chromatografii R, přidá se 100 µl kyseliny dusičné R a zředí se vodou pro chromatografii R na 10,00 ml (STDo).

Porovnávací roztok (d). 0,2500 g referenční sodné soli dalteparinu, v níž nebyl detekován bor, se rozpustí v asi 2 ml roztoku kyseliny dusičné R 1% (V/V) ve vodě pro chromatografii R, přidá se 10 µl roztoku kyseliny borité R (5, 7 mg/ml) a zředí se roztokem kyseliny dusičné R 1% (V/V) ve vodě pro chromatografii R na 10,00 ml (STD, ). Tento roztok obsahuje 1 μg boru/ml.

Obsah boru ve zkoušené látce se vypočte s použitím následujícího korekčního faktoru:

f = [STD₁ - STD_o) . 2/ [STD_CAL - slepá zkouška).

Ztráta sušením (2.2.32).. Nejvýše 5,0 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 60 °C nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřevyšujícím 670 Pa.

Uchovávání

Separandum.