Detomidini hydrochloridum ad usum veterinarium

2000

Detomidiniumchlorid pro veterinární použití

Je to 4-(2,3-dimethylbenzyl)-1H-imidazoliumchlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,5 % sloučeniny C₁₂H₁₅ClN₂.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý hygroskopický krystalický prášek. Je dobře rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96%, velmi těžce rozpustný v dichlormethanu a prakticky nerozpustný v acetonu.

Taje při asi 160 °C.

Zkoušky totožnosti

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety detomidiniumchloridu CRL. Pokud se získaná spektra liší, vysuší se zkoušené látka a referenční látka v sušámě při 100 °C až 105 °C a zkouška se opakuje.
2. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,25 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 25 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí ve 20 ml mobilní fáze a zředí se jí na 50,0 ml. Porovnávací roztok (a). 0,20 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. Porovnávací roztok (b). 1 mg detomidinu nečistoty B CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí porovnávacím roztokem (a) na 10 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,15 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografi R (5 μm),
• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R a roztoku hydrogenfosforečnanu amonného R (2,64 gn) (35 + 65); průtoková rychlost je 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 220 nm.

Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek je retenční čas detomidinu asi 7 min a relativní retenční časy kvalifikovaných nečistot A, B a C vzhledem k detomidinu jsou asi 0,4, 2,0 a 3,0.

Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a). Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu činila nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky detomidinu a nečistoty B je nejméně 5.

Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku. Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající čtyřnásobku retenčního času hlavního píku. Plocha každého píku (odpovídajícího nečistotě C a jejímu diastereoizomeru) eluovaného s retenčním časem asi 3, se násobí korekčním faktorem 2,7 a součet ploch takových píků, není větší než 2,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); plocha žádného píku, kromě hlavmlto píku a píku nečistoty C, není větší než plocha hlavmho píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než pětinásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,25násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0, 5 %; 1,000 g se suší v sušámě při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,170 g se rozpustí v 550 ml lihu 96% R, přidá se 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Spotřeba se odečte mezi dvěma inflexními body.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 22,27 mg C₁₂H₁₅ClN2.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech. Separandum.

Nečistoty

1. (RS)-(1H-imidazol-4-yl)(2,3-xylyl)methanol,  

   B. (RS)-(1-benzyl-1H-imidazol-5-yl)(2,3-xylyl)methanol,

   C. 4-[(2,3-dimethylcyklohexyl)methyl]-1H-imidazol.