Český lékopis 1997

Dextrinum

2001

Dextrin

Je to kukuřičný nebo bramborový škrob částečně hydrolyzovaný a modifikovaný zahříváním v roztoku s nebo bez přítomnosti kyselin, alkálií nebo látek upravujících hodnotu pH.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý sypký prášek. Je velmi dobře rozpustný ve vroucí vodě za vzniku viskózní tekutiny, pomalu se rozpouští ve studené vodě. Je prakticky nerozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

  1. 1 g se suspenduje v 50 ml vody R, vaří se 1 min a ochladí se. K 1 ml tohoto roztoku (použije se také ke zkoušce B) se přidá 0,05 ml jodu RS1; vznikne temně modré zbarvení, které zahřátím vymizí.
  2. 5 ml viskózní tekutiny získané ve zkoušce totožnosti A se odstředí, k horní vrstvě se přidají 2 ml hydroxidu sodného zředěného RS a po kapkách za třepání se přidá 0,5 ml síranu měďnatého RS a vaří se; vznikne červená sraženina.
  3. Je velmi dobře rozpustný ve vroucí vodě R za tvorby viskózní tekutiny.

    Zkoušky na čistotu

    Hodnota pH (2.2.3). 2,0 až 8,0; měří se suspenze připravená dispergováním 5,0 g ve 100 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

    Chloridy. 2,5 g se rozpustí v 50 ml vroucí vody R, zředí se vodou R na 100 ml a zfiltruje se. 1 ml filtrátu se zředí na 15 ml, přidá se 1 ml kyseliny dusičné zředěné RS a směs se najednou vlije do 1 ml dusičnanu stříbrného RS a nechá se 5 min stát, chráněna před světlem. Při pozorování proti černému pozadí vzniklá opalescence není intenzívnější než opalescence směsi 10 ml základního roztoku chloridů (5 μg Cl/ml) a 5 ml vody R připravené stejným způsobem (0,2 %).

    Redukující cukry. K množství dextrinu odpovídajícímu 2,0 g (vysušené látky) se přidá 100 ml vody R, třepe se 30 min, zředí se vodou R na 200,0 ml a zfiltruje se. K 10,0 ml vínanu měďnatého RS se přidá 20,0 ml filtrátu, zamíchá se a zahřeje se na horké plotně nastavené tak, aby se roztok do 3 min uvedl do varu. Vaří se 2 min a ihned se ochladí. Přidá se 5 ml roztoku jodidu draselného R (300 g/l) a 10 ml kyseliny sírové 1 mol/l VS, zamíchá se a ihned se titruje thiosíranem sodným 1 mol/l VS za použití škrobu RS jako indikátoru přidaného těsně před koncem titrace. Prostup se znovu opakuje počínaje větou: „K 10,0 ml ..." s tím rozdílem, že místo filtrátu se použije 20,0 ml přesně připraveného roztoku glukosy R (1 g/l). Provede se slepá zkouška. (VB - VU) je menší než (VB - Vs), kde VB, Vu a Vs jsou spotřeby thiosíranu sodného 1 mol/l VS v mililitrech při slepé zkoušce, při titraci dextrinu a glukosy (10 %, počítáno jako glukosa C6H12O6).

    Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 13,0 %; 1,000 g se suší 90 min v sušárně při 130 °C až 135° C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.