Famotidinum

Famotidin

Je to N²-(aminosulfonyl)-3-[[[2-[(diaminomethylen)amino]-4-thiazolyl]methyl]thio] propanamidin. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,5 % sloučeniny C₈H₁₅N₇O₂S3.

Vlastnosti

Bílý nebo nažloutle bílý krystalický prášek nebo krystaly. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dimethylformamidu a v kyselině octové ledové, těžce rozpustný v methanolu, velmi těžce rozpustný v ethanolu, prakticky nerozpustný v etheru a ethylacetatu. Rozpouští se ve zředěných minerálních kyselinách.

Vyskytuje se ve dvou formách, které tají při asi 163 °C a při asi 169 °C, za rozkladu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. 25,0 mg se rozpustí v tlumivém roztoku o pH 2, S (1) a zředí se jím na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí tlumivým roztokem o pH 2,5 (1) na 100,0 ml. Měří se absorbance roztoku (2.2.25) při 230 nm až 350 nm. Roztok vykazuje absorpční maximum při 265 nm. Specifická absorbance v maximu je 297 až 315, počítáno na vysušenou látku.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety famotidinu CRL. Pokud spektra jsou rozdílná, suspenduje se 0,10 g zkoušené látky a porovnávací látky odděleně v 5 ml vody R. Zahřeje se k varu, nechá se vychladnout a třením skleněnou tyčinkou o stěnu zkumavky se urychlí krystalizace. Krystaly se odfiltrují, promyjí se 2 ml ledové vody R a 1 h se suší v sušárně při 80 °C při tlaku nepřekračujícím 670 Pa. Se zbytky se zaznamenají nová spektra.
3. Hodnotí se chromatogramy získané při zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se shoduje polohou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (f).
4. Za třepání se rozpustí asi 5 mg zkoušené látky a asi 3 mg p fenylendiamoniumdichloridu R v 5 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové R (10 g/l). Přidá se asi 0,1 g zinku práškového R, zamíchá se a nechá se 2 min stát. Přidá se 5 ml síranu amonno-železitého FcS6 a zamíchá se. Vzniká modré nebo fialově modré zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,20 g se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové R (50 g/l), v případě potřeby se zahřeje na 40 °C a zředí se stejnou kyselinou na 20 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není intenzívněji zbarven než porovnávací barevný roztok HŽ., (2.2.2, Metoda II).

Příbuzné látky. Zkouší se tenkovrstvou chromatografií (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu (5 µm) s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

Zkoušený roztok (a). 0,20 g se rozpustí v kyselině octové ledové R a zředí se jí na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí kyselinou octovou ledovou R na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 3 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí kyselinou octovou ledovou R na 100 ml.

Porovnávací roztok (b).1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí kyselinou octovou ledovou R na 100 ml.

Porovnávací roztok (c). 5 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí kyselinou octovou ledovou R na 10 ml.

Porovnávací roztok (d). 4 mg famotidinu nečistoty A CRL se rozpustí v kyselině octové ledové R a zředí se jí na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou octovou ledovou R na 10 ml. Porovnávací roztok (e). 4 mg famotidinu nečistoty B CRL se rozpustí v kyselině octové ledové R a zředí se jí na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí porovnávacím roztokem (a) na 10 ml. Porovnávací roztok (fi. 20 mg famotidinu CRL se rozpustí v kyselině octové ledové R a zředí se jí na 10 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně 5 µl každého roztoku tak, že se nanáší po 1 µl za sušení proudem dusíku R po každém nanesení. Deska s vrstvou se umístí do exsikátoru na 2 h a vyvíjí se čersty ě připravenou směsí objemových dílů amoniaku 26 % R, toluenu R, methanolu R a ethylacetatu R (2 + 20 + 25 + 40). Vrstva se suší na vzduchu, dokud je patrný pach rozpouštědel, a pozoruje s e v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna odpovídající famotidinu nečistotě A není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (0,2 %); žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající famotidinu nečistotě A, není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,3 %); nejvýše tři takové skvrny jsou intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %). Zlcoušlcu lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) jsou patrny dvě zřetelně oddělené skvrny a na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) j e viditelná skvrna.

Těžké kovy (2.4. 8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce D na těžké kovy (10 µg/g). Připraví se porovnávací roztok za použití 2 ml základního roztoku olova (1 D µg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se 5 h suší v sušárně při 80 °C a tlaku nepřekračujícím 670 Pa.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. 3-{[2-(diaminomethylenamino)thiazol-4-yl]methylthio}propionamidin,
2. 3,5-bis {[2-(diaminomethylenamino)thiazol-4-yl]methylthio ethyl}-4H-1,2,4,6-thiatriazin-1,1-dioxid,    
3. N-(aminosulfonyl)-3-{[2-[(diaminomethylenamino)thiazol-4-yl]methylthio}propionamid,   
4. 3-{ [2-(diaminomethylenamino)thiazol-4-yl]methylthio}propionamid.