Ferrosi sulfas
Síran železnatý
| FeS04 . 7H2O | Mr 278,01 Mr bezvodého 151,90 |
CAS 7782-63-0 |
Je to heptahydrát síranu železnatého. Obsahuje 98,0 % až 105,0 % sloučeniny FeSO 4. 7H20.
Vlastnosti
Krystalický světle zelený prášek nebo modrozelené krystalky, na vzduchu větrající. Je snadno rozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný ve vroucí vodě, prakticky nerozpustný v lihu 96% . Oxidací na vlhkém vzduchu se barví do hněda.
Zkoušky totožnosti
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 2,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého Fc, přidá se 0,5 ml kyseliny sírové zředěné RS a zřeďí se vodou R na 50 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S neopalizuje intenzívněji než porovnávací suspenze H (2.2.1).
Hodnota pH (2.2.3). 3,0 až 4,0; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,5 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným ropouštědlem na 10 ml.
Chloridy (2.4.4). 3,3 ml roztoku S se zřeďí vodou R na 10 ml a přidá se 5 ml kyseliny dusičné zředěné RS. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (300, µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití směsi 10 ml záklaďního roztoku chloridu (5 µg Cl/ml) a 5 ml kyseliny dusičné zředěné RS. Pro tuto zkoušku se použije 0,15 ml dusičnanu stříbrného RS2.
Železo (Fe3+). Nejvýše 0,5 %.5,00 g se v kuželové baňce se zabroušenou zátkou rozpustí ve směsi 10 ml kyseliny chlorovodíkové R a 100 ml vody prosté oxidu uhličitého R. Přidají se 3 g jodidu draselného R, baňka se uzavře a nechá se 5 min stát ve tmě. Uvolněný jod se titruje thiosíranem sodným 0,1 mol/l VS za použití 0,5 ml škrobu RS přidaného před koncem titrace. Za stejných podmínek se provede slepá zkouška. Při titraci se spotřebuje nejvýše 4,5 ml thiosíranu sodného 0,1 mol/l VS.Těžké kovy (2.4. 8). 1,0 g se rozpustí v 10 ml kyseliny chlorovodíkové RS, přidají se 2 ml peroxidu vodíku koncentrovaného R a várí se do odpaření tekutiny na 5 ml. Ochladí se, zředí se kyselinou chlorovodíkovou RS na 20 ml, převede se do dělicí nálevky a třepe se 3 min třikrát s 20 ml isobutylmethylketonu nasyceného kyselinou chlorovodíkovou (připraví se protřepáním 100 ml čerstvě předestilovaného isobutylmethylketonu R s 1 ml kyseliny chlorovodíkové RS). Nechají se oddělit vrstvy a vodná vrstva se varem odpaří na polovinu objemu, ochladí se a zředí se vodou R na 25 ml (roztok a). 10 ml roztoku (a) se neutralizuje za použití papíru lakmusového R a amoniaku zředěného RSI a zředí se vodou R na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (50 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 µg Pb/ml).
Mangan. Nejvýše 0,1 %. 1,0 g se rozpustí ve 40 ml vody R, přidá se 10 ml kyseliny dusičné R a vaří se, dokud vznikají červené plyny. Přidá se 0,5 g peroxodisíranu diamonného R a 10 min se vaří. Případné růžové zbarvení se odstraní přidáváním po kapkách roztoku siřičitanu sodného R (50 g/l) a varem se odstraní pach oxidu siřičitého. Přidá se 10 ml vody R, 5 ml kyseliny fosforečné R, 0,5 g jodistanu sodného R, vaří se 1 min a ochladí se. Roztok není intenzívněji zbarven než porovnávací roztok připravený současně stejným způsobem za použití 1,0 ml manganistanu draselného 0,02 mol/l VS, k němuž se přidají stejné objemy zkoumadel.
Zinek. Nejvýše 500 µg/g. K 5 ml roztoku (a) získaného ve zkoušce Těžké kovy se přidá 1 ml hexakyanoželeznatanu draselného RS a zředí se vodou R na 13 ml. Po 5 min vzniklý zákal není intenzívnější než porovnávací roztok připravený současně smícháním 10 ml základního roztoku zinku (10 µg Zn/ml), 2 ml kyseliny chlorovodíkové RS a 1 ml hexakyanoželeznatanu draselného RS.
Stanovení obsahu
2,5 g hydrogenuhličitanu sodného R se rozpustí ve směsi 150 ml vody R a 10 ml kyseliny sírové R. Když směs přestane šumět, přidá se 0,500 g zkoušené látky a opatrným mícháním se rozpustí. Přidá se 0,1 ml feroinu RS a titruje se hexanitratoceričitanem amonným 0,1 mol/l VS do vymizení červeného zbarvení. 1 ml hexanitratoceričitanu amonného 0,1 mol/l VS odpovídá 27,80 mg FeSO4. 7H2O .
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech.