Český lékopis 1997

Glucosum liquidum

1999

Tekutá glukosa

CAS 8027-56-3

Je to vodný roztok směsi glukosy, di- a polysacharidů získaný hydrolýzou škrobu. Obsahuje 70 % až 99,5 % sušiny. Stupeň hydrolýzy vyjádřený jako glukosový ekvivalent (DE) není menší než 20 a je v rozmezí 10 % hodnoty uvedené na označení.

Vlastnosti

Čirá bezbarvá nebo hnědá viskózní tekutina. Je mísitelná s vodou. Při obyčejné teplotě může látka částečně nebo úplně ztuhnout a znovu zkapalní zahřátím na 50 °C.

Zkoušky totožnosti

  1. 0,1 g se rozpustí v 2,5 ml vody R a zahřívá se s 2,5 ml vínanu měďnatého RS; vzniká červená sraženina.
  2. Vhodná tyčinka s reakční vrstvou obsahující glukosooxidasu, peroxidasu a látku, která je donorem vodíku, např. tetramethylbenzidin, se ponoří na 1 s do roztoku zkoušené látky (5 g/l). Během následujících 60 s se pozoruje barva reakční vrstvy. Barva se změní ze žluté na zelenou nebo modrou.
  3. Je to čirá bezbarvá nebo hnědá viskózní tekutina, mísitelná s vodou. Při obyčejné teplotě může látka částečně nebo úplně ztuhnout a znovu zkapalní zahřátím na 50 °C.
  4. Zkouška Glukosový ekvivalent, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 25,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhlřčitého R a zředí se jí na 50,0 ml.

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 6, 0; měří se směs 30,0 ml roztoku S a 1 ml roztoku chloridu draselného R (223,6 g/l).

Oxid siřičitý (2.5.29). Nejvýše 20 µg/g. Pokud je látka určena k výrobě pastilek, nejvýše 400 µg/g, za předpokladu, že hotový výrobek obsahuje nejvýše 50 µg/g oxidu siřičitého.

Těžké kovy (2.4.8). 2 ml roztoku S se zředí vodou R na 30 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce E na těžké kovy (10 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 10 ml základního roztoku olova (1 µg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 30,0 %. 1,000 g se smíchá se 3,000 g křemeliny G R předem 2 h sušené při 80 °C za sníženého tlaku a suší se 2 h při 80 °C za sníženého tlaku.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 5 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Glukosový ekvivalent. Do 500ml odměrné baňky se přesně naváží takové množství zkoušené látky, které odpovídá 2,85 g až 3,15 g redukujících cukrů počítaných jako glukosa. Rozpustí se ve vodě R a zředí se jí na 500,0 ml. Roztok se převede do 50ml byrety.

Do 250ml baňky se odpipetuje 25,0 ml vínanu měďnatého RS a přidá se 18,5 ml roztoku z byrety, promíchá se a přidají se varné kaménky. Baňka se umístí na varnou desku, která je předem připravena tak, aby se směs začala vařit během 2 min ± 15 s. Nechá se vařit přesně 120 s, přidá se 1 ml roztoku modři methylové R (1 g/l) a titruje se zkoušeným roztokem (V1) do vymizení modrého zbarvení. Během titrace se směs stále udržuje ve varu.

Roztok vínanu mědnatého se potom titruje standardním roztokem, který obsahuje přesně 0,600 g glukosy R ve 100 ml vody R (V0).

Glukosový ekvivalent se vypočítá podle vzorce:

DE = 300 · V0 · 100 ,
V1 · M · D

v němž značí:

V0 - celkovou spotřebu standardního roztoku v mililitrech,
V1 - celkovou spotřebu zkoušeného roztoku v mililitrech,
M - navážku vzorku v gramech,
D - obsah sušiny ve zkoušené látce.

Označování

V označení na obalu se uvede hodnota glukosového ekvivalentu (DE).