Český lékopis 1997

Hexamidini diisetionas

2000

Hexamidiniumdiisetionat

 

C24H38N4O10S2 Mr 606,72 CAS 659-40-5

Je to 4,4'-(1,6-hexandiyldioxy)bisbenzamidinium-bis(2-hydroxyethansulfonat). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,5 % sloučeniny C24H38N4O10S2

Vlastnosti

Bílý nebo nažloutlý krystalický prášek, hygroskopický. Je mírně rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v dichlormethanu.

Zkoušky totožnosti

  1. Infračervené absorpční spektnun (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem hexamidiniumdiisetionatu CRL.
  2. 40 mg se rozpustí v 5 ml vody R, přidá se po kapkách za třepání 1 ml roztoku chloridu sodného R (100 gn) a nechá se 5 min stát. Pomalu se tvoří objemná třpytivá bílá sraženina.

    Zkoušky na čistotu

    Vzhled roztoku. 0,5 g se rozpustí zahřátím na asi 70 °C ve voděprosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 10 ml. Chladí se na pokojovou teplotu po dobu 10 min až 15 min. Roztok neopalizuje intenzívněji než porovnávací suspenze II (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než nejpodobnější barevný roztok intenzity 6 (2.2.2, Metoda II).

    Kysele nebo zásaditě reagující látky. 2,0 g se rozpustí zahřátím asi na 50 °C ve vodě R a zředí se jí při asi 50 °C na 20 ml. Nechá se ochladit na asi 35 °C a přidá se 0,1 ml červeně methylové RS. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,25 ml kyseliny chlorovodíkové O, OS mol/l VS nebo hydroxidu sodného 0,05 mol/l VS.

    Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

    Zkoušený roztok. 20,0 mg se rozpustí v mobilní fázi A a zředí se jí na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází A na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (b). 5 mg zkoušené látky a 5 mg pentamidiniumdíisetionatu CRL se rozpustí v mobilní fázi A zředí se jí na 100 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází A na 5 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a) a 20 μl porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) nebyla menši než 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je rozlišení mezi píky hexamidiniumdiisetionatu a pentamidiniumdiisetionatu nejméně 5,0.

    Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1 %) a nejvýše jeden takový pík má plochu větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 1, Snásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,5 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,05násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0, 5 %.1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,250 g se rozpustí v 50 ml dimethylformamidu R a titruje se tetrabutylamoniumhydroxidem 0,1 mol/l VS pod proudem dusíku R za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence.

    1 ml tetrabutylamoniumhydroxidu 0,1 mol/l VS odpovídá 30,35 mg C24H38N4O10S2.

    Uchovávání

    Ve vzduchotěsných obalech.

    Separandum.

    Nečistoty

    1. 4-{[6-(4-amidinofenoxy)hexyl]oxy}benzamid.