Český lékopis 1997

Pentazocini hydrochloridum

2000

Pentazocinitunchlorid

C19H28ClNO Mr 321,89 CAS 64024-15-3

Je to (2RS,6RS,11RS)-8-hydroxy-6,11-dimethyl-3-(3-methyl-2-butenyl)-1,2, 3,4,5,6-hexahydro-2,6-methano-3-benzazociniumchlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C19H28ClNO.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek, mírně rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96% a mírně rozpustný v dichlormethanu.

Vykazuje polymorfismus.

Zkoušky totožnosti

  1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. pentazociniumchloridu.
  2. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 6, 0; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,1 g v 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

    Absorbance (2.2.25). 0,100 g se rozpustí ve směsi 20 ml vody R a 1 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se vodou R na 100,0 ml. K 10,0 ml tohoto roztoku se přidá 1 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se vodou R na 100,0 ml. Specifická absorbance v maximu při 278 nm je 0,59 až 0,63, počítáno na vysušenou látku.

    Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), za použití desky s vrstvou silikagelu F254 pro TLC R. Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí ve 3 ml methanolu R a zředí se dichlormethanem R na 10 ml.

    Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí dichlormethanem R na 100 ml.

    Porovnávací roztok (b). 5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

    Porovnávací roztok (c). 5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí dichlormethanem R na 20 ml.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 10 ul každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů isopropylaminu R, methanolu R a dichlormethanu R (3 + 3 + 94) po dráze odpovídající 2/3 délky chromatografické desky. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Vrstva se zahřívá 15 min při 100 °C až 105 °C, po ochlazení se vystaví působení jodových par a opět se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Při obou pozorováních: žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1 %); nejvýše jedna taková skvrna je intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a nejvýše čtyři takové skvrny jsou intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,25 %).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0, 5 %; 1,000 g se suší 4 h při 60 °C a tlaku nepřevyšujícím 0,7 kPa.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,250 g se rozpustí v 50 ml lihu 96% R, přidá se 5 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a titruje se hydroxidem solným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

    1 ml hydroxidu solného 0,1 mol/l VS odpovídá 32,19 mg C19H28ClNO.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

    Psychotropní látka. Separandum.