Polygoni avicularis herba

N

Truskavcová nat'

Synonymum. Herba polygoni avicularis

Je to usušená kvetoucí nať druhu Polygonum aviculare agg.

Vlastnosti

Droga bez pachu, chuti mírně svíravé.

Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A, B a C.

Zkoušky totožnosti

1. Stonek větvený, vákovitý nebo nevýrazně hranatý, podélně rýhovaný, šedozelený. Články stonku asi 2 cm dlouhé. Palisty srostlé v botku objímající bázi článku nad uzlinou. Botka suchomázdřitá, stříbřitě lesklá, na bázi nahnědlá. Střídavé listy přisedlé nebo jen velmi krátce řapíkaté, celokrajné, lysé nebo jen na okraji slabě brvité, vejčitě kopinaté až oválné, až 3 cm dlouhé, s hlavní žilkou na spoďní straně vyniklou. Květy jednotlivé nebo v chudých svazečcích po dvou až šesti v úžlabí listenů podobných listům. Stopky květní kratší než okvětí. Okvětí pětičetné, nejvýše do poloviny srostlé, zelenobílé. Ušty růžově nebo bíle lemované. Nažky hnědé až černé, lesklé, hladké, trojboké, se všemi stranami vydutými, uzavřené v okvětí.
2. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Pokožka stonku z buněk mnohohranných, s jemně rýhovanou kutikulou. Hypodermis nesouvislá, tvoří izolované pruhy silně ztlustlých vláken. Primární kůra úzká, parenchymatické buňky okrouhlé, v obvodové části s chloroplasty, ostatní s četnými velkými drúzami šťavelanu vápenatého. Endodermis jednořadá z buněk velkých, ztlustlých. Kolaterální svazky cévní v izolovaných skupinách. Dřeň parenchymatická, s nápaďně velkými růžicovitými krystaly šťavelanu vápenatého. Pokožka listu z buněk mnohohranných nebo se stěnami mírně vlnitě zprohýbanými, s kutikulou hustě rýhovanou. Průduchy anizocytického typu (2.8.3) na obou stranách listu. List monofaciální. Palisádový parenchym jeďnořadý, na svrchní straně z buněk delších, na spoďní straně z buněk kratších. Houbový parenchym s četnými drúzami šťavelanu vápenatého různé velikosti. Kolaterální cévní svazky provázeny dvěma pruhy kolenchymu. Pylová zrna kulovitá, o průměru 27 µm až 35 µm, se třemi klíčními póry a s hlaďkou exinou. Exokarp semen z hnědých kamenných buněk se stěnami silně vlnitě zprohýbanými. Osemení tenké, kožovité. Endosperm parenchymatický, obvodová vrstva s aleuronovými zrny, vnitřní vrstva s jednoduchými, mnohohrannými 3 µm až 7 µm velkými škrobovými zrny.
3. Práškovaná droga. Prášek je šedozelený. Droga je charakteristická těmito znaky: úlomky stonku se ztlustlými hypodermálními vlálrny, kolaterálniini cévními svazky, velkými drúzami šťavelanu vápenatého; úlomky monofaciálních listů s anizocytickými průduchy (2.8.3) a s četnými drúzami šťavelanu vápenatého v houbovém parenchymu. Pylová zrna kulovitá, o průměru 27 µm až 35 µm, se třemi klíčními póry a s hladkou exinou.

Zkoušky na čistotu

Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 1,0 %, nejvýše 3,0 % jinak zbarvené drogy, nejvýše 3,0 % jiných částí matečné rostliny a nejvýše 1,0 % anorganických příměsí.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 12,0 %.

Celkový popel (2.4.1). Nejvýše 10,0 %.

Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 2,0 %.

Uchovávání

V uzavřených obalech, chráněna před světlem a vlhkostí.