Silica colloidalis anhydrica

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Synonyma. Silicium dioxydatum colloidale, oxid křemičitý koloidní

Počítáno na vyžíhanou látku, obsahuje 99,0 % až 100,5 % sloučeniny SiO₂

Vlastnosti

Bílý lehký jemný amorfní prášek s velikostí částic asi 15 nm. Je prakticky nerozpustný ve vodě a v minerálních kyselinách, s výjimkou kyseliny fluorovodíkové. Rozpouští se v horkých roztocích alkalických hydroxidů.

Zkoušky totožnosti

Asi 20 mg vyhovuje zkoušce na křemičitany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 5,5; měří se suspenze připravená třepáním 1,0 g s 30 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

Chloridy (2.4.4). K 1,0 g se přidá směs 20 ml kyseliny dusičné zředěné RS a 30 ml vody R, 15 min se zahřívá na vodní lázni za občasného zamíchání a zředí se vodou R na 50 ml, je-li třeba, zfiltruje se a ochladí. 10 ml filtrátu zředěného vodou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (250 µg/g).

Těžké kovy (2.4.8). K 2,5 g se přidá dostatečné množství vody R, aby vznikla polotuhá hmota, a vysuší se při 140 °C. Když je sušená látka bílá, rozdrtí se hmota skleněnou tyčinkou, přidá se 25 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a 5 min se mírně vaří za občasného promíchání skleněnou tyčinkou. 20 min se odstřed'uje a supernatantní kapalina se zfiltruje přes membránový filtr. Ke zbytku v centriµgační zkumavce se přidají 3 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 9 ml vody R a povaří se. Potom se opět odstřed'uje 20 min a supernatantní kapalina se zfiltruje přes stejný membránový filtr. Zbytek se promyje malým množstvím vody R, filtráty a promývací kapalina se spojí a zředí se vodou R na 50 ml. K 20 ml tohoto roztoku se přidá 50 mg kyseliny askorbové R a 1 ml amoniaku 26 % R, zneutralizuje se amoniakem zředěným RS2 a zředí se vodou R na 25 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (25 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1µg Pb/ml).

Ztráta žíháním. Nejvýše 5,0 %; 0,200 g se 2 h žíhá v platinovém kelímku při 900 °C. Před vážením se nechá vychladnout v exsikátoru.

Stanovení obsahu

Ke zbytku získanému ve zkoušce Ztráta žíháním se přidá 0,2 ml kyseliny sírové R a množství lihu 96% R potřebné k úplnému zvlhčení zbytku. Přidá se 6 ml kyseliny fluorovodíkové R a odpaří se do sucha při 95 °C až 105 °C opatrně, aby se zabránilo ztrátám prskáním. Stěny misky se opláchnou 6 ml kyseliny fluorovodíkové R, znovu se odpaří do sucha, žíhá se při 900 °C, ochladí se v exsikátoru a zváží se. Rozdíl mezi hmotností konečného zbytku a hmotností zbytku získaného ve zkoušce Ztráta žíháním odpovídá hmotnosti Si02 v použitém množství zkoušeného vzorku.