Vaccinum diphtheriae adulti et adulescentis adsorbatum
Adsorbovaná vakcína proti záškrtu pro dospělé a dospívající
Je to áifterický toxoid adsorbovaný na minerální nosič. Toxoid se připravuje formaldehydovou inaktivací toxinu vytvořeného při růstu kultury mikroba Corynebacterium diphtheriae. Oprávněné autoritě se doloží, že množství použitého difterického toxoidu nepůsobí nežádoucí účinky u jedinců věkových skupin, pro které je vakcína určena.
Výroba
Várka přečištěného toxoidu
Výchozí kultury, které vytvářejí difterický toxin pro výrobu toxoidu, se připravují definovaným systémem jednotné inokulace, který zachovává jejich toxinogenitu a v případě potřeby ji obnovuj e novým cíleným výběrem. Vysoce toxinogenní kmen Corynebacterium diphtheriae známého původu a udržování se pěstuje ve vhodné živné půdě. Na konci kultivace se zkouší čistota každé kultury a kontaminované kultury se vyřadí. Jal~nile je to možné, oddělí se asepticky živná půda obsahující toxin od bakteriální masy. Kontroluje se obsah toxinu (Lf v mililitru), aby bylo možno sledovat pravidelnost výroby. Jeďnotlivé sklizně se mohou pro přípravu várky přečištěného toxinu spojit. Toxin se čistí, aby se odstranily složky, které by mohly způsobit u člověka nežádoucí reakce. Vyčištěný toxin se detoxikuje formaldehydem takovou metodou, která zabrání poškození imunogenní účinnosti toxoidu a jeho zpětné přeměně na toxin, zvláště působením tepla. Přečištění lze také provést až po detoxikaci.
K přípravě konečné várky vakcíny se smí použít pouze várka přečištěného toxoidu, který vyhovuje následujícím požadavkům.
Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu; na každou živnou půdu se použije 10 ml.
Nepřítomnost difterického toxinu. Pěti zdravým morčatům hmotnosti 250 g až 350 g, kterým před tím nebyla podána žádná látka, jež by mohla narušit zkoušku, se vstříkne poďkožně nejméně po 500 Lf přečištěného toxoidu v 1 ml. Jestliže se u některého ze zvířat během 42 dnů následujících p o injekci projeví příznaky difterické toxemie nebo na ni zvíře uhyne, toxoid nevyhovuje. Pokud z nespecifických příčin uhyne více než jedno zvíře, zkouška se opakuje. Jestliže při opakované zkoušce uhyne více než jeďno zvíře, toxoid nevyhovuje.
Stálost toxoidu. Za použití stejného tlumivého roztoku jako pro konečnou vakcínu, ale bez sorbentu se připraví takové ředění přečištěného toxoidu, aby odpovídalo koncentraci v konečné vakcíně. Naředěný toxoid se rozdělí na dvě stejné části, které se uchovávají po dobu šesti týďnů; jedna část při (5 f 3) °C a druhá při 37 °C. Pak se oba vzorky podrobí vhodné citlivé zkoušce na přítomnost aktivního difterického toxinu, jako je např. inokulace na buněčné kultury nebo intradermální injekce morčatům. Toxoid vyhovuje zkoušce, jestliže ani jeden ze vzorků nevyvolá žáďné známky toxické reakce odpovídající difterickému toxinu.
Antigenní čistota. Nejméně 1500 Lf na 1 mg bílkovinného dusíku.
Konečná várka vakcíny
Konečná várka vakcíny se připraví adsorpcí vhodného množství přečištěného toxoidu na hydratovaný fosforečnan hlinitý, hydroxid hlinitý nebo fosforečnan vápenatý; vzniklá směs má být přibližně izotonická s krví. Je možno přidat vhodné protimikrobní konzervační látky. Některé z nich, zvláště fenolového typu, působí nepříznivě na antigenní aktivitu, a nelze je tedy použít. K výrobě šarže přípravku se použije pouze ta konečná várka vakcíny, která vyhovuje následujícím požadavkům.
Protimikrobní konzervační látky. 85 % až 115 % zamýšleného množství. Pokud je třeba, stanoví se obsah protimikrobní konzervační látky vhodnou chemickou metodou.
Sterilita (2.6.1). Provede se zkouška na sterilitu; na každou živnou půdu se použije 10 ml. Účinnost. Provede se zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti.
Šarže
Konečná várka vakcíny se asepticky rozplní do sterilních zabezpečených obalů. Obaly se uzavřou tak, aby se předešlo kontaminaci.
K použití může být uvolněna pouze šarže, která odpovídá všem požadavkům dále uvedeným v odstavcích Zkoušky totožnosti, Zkoušky na čistotu a Stanovení účinnosti. Pokud byly zkouška specifické neškodnosti, stanovení obsahu volného formaldehydu a protimikrobní konzervační látky a stanovení účinnosti provedeny s vyhovujícími výsledky u konečné várky vakcíny, mohou se u šarže vypustit.
Zkouška totožnosti
Ve zkoušeném přípravku se rozpustí takové množství citronanu sodného R, aby výsledná koncentrace byla 100 g/l. Inkubuje se 16 h při 37 °C a pak se odstřed'uje, dokud se nezíská čirý supernatant. Tento supernatant reaguj e s vhodným difterickým antitoxinem za vzniku precipitátu . Pokud vakcína adsorbovaná na hydroxid hlinitý nedává uspokojivý výsledek, provede se tato zkouška: 15 ml zkoušeného přípravku se odstředí, sediment se resuspenduje v 5 ml čerstvě připravené směsi objemových dílů roztoku edetanu disodného R (56 g/l) a roztoku hydrogenfosforečnanu sodného R (90 gn) (1 + 49). Inkubuje se alespoň 6 h při 37 °C a potom se odstředí. Čirý supernatant reaguje s vhodným difterickým antitoxinem za vzniku precipitátu.
Zkoušky na čistotu
Specifická neškodnost. Pěti zdravým morčatům o hmotnosti 250 g až 350 g, kterým před tím nebyla podána žádná látka, která by mohla narušit Zkoušku, se vstříkne podkožně pětinásobek lidské dávky uvedené v označení. Jestliže se u některého ze zvířat během 42 dnů následujících po injekci projeví příznaky difterické toxemie nebo na ni zvíře uhyne, přípravek nevyhovuje. Pokud z nespecifických příčin uhyne více než jedno zvíře, zkouška se opakuje. Jestliže při opakované zkoušce uhyne více než jedno zvíře, přípravek nevyhovuje.
Hliník. Pokud se jako nosič použije hydratovaný fosforečnan hlinitý nebo hydroxid hlinitý, přípravek vyhovuje zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.
Vápník. Pokud se jako nosič použije fosforečnan vápenatý, přípravek vyhovuje zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.
Volný formaldehyd. Přípravek vyhovuje zkoušce předepsané v článku Yaccina ad usum humanum.
Protimikrobní konzervační látky. Nejméně nejnižší prokazatelně účinné množství, nejvýše 115 deklarovaného množství. Pokud je třeba, stanoví se obsah protimikrobních konzervačních látek vhodnou chemickou metodou.
Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Stanovení účinnosti.
Provede se jedno z předepsaných stanovení účinnosti adsorbované vakcíny proti záškrtu (2. 7. ~. Dolní mez spolehlivosti (P= 0,95) stanovené účinnosti je nejméně 2 m.j. v jedné lidské dávce.
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum humanum.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum humanum. V označení na obalu se uvede: