Vaccinum rhinitidis atrophicantis ingravescentis suilae inactivatum
1999
Inaktivovaná vakcína proti atrofické rinitidě (sípavce) prasat
Je to přípravek obsahující dermonekrotický toxin Pasteurella multocida (přestože si udržuje patřičnou imunogenní účinnost, je upraven jako neškodný) nebo geneticky upravenou formu exotoxinu odpovídající imunogenní účinnosti bez toxických vlastností. Vakcína může rovněž obsahovat buňky nebo antigenní součásti jednoho či více vhodných kmenů Pasteurella multocida a Bordetella bronchiseptica. Vakcína se podává chovným prasatům k ochraně jejich potomstva.
Výroba
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium a tam, kde je to vhodné, viz článek Producta ab ADN recombinante. Bakteriální kmeny používané k výrobě se kultivují odděleně na vhodných živných půdách. Toxiny a buňky jsou upraveny tak, aby byly bezpečné.
Detoxikace. Zkouška na detoxikaci dermonekrotického exotoxinu P. multocida se provádí bezprostředně po detoxikaci. Koncentrace detoxikovaného exotoxinu použitého ve zkoušce není menší než jeho koncentrace ve vakcíně. Suspenze vyhovuje zkoušce, jestliže není zjištěn žádný dermonekrotický toxin. Zkouška na detoxikaci se nepožaduje v případě, že vakcína je připravena z bílkoviny podobné toxinu a prosté toxických vlastností; připravuje se expresí modifikované formy odpovídajícího genu.
Obsah antigenu. Obsah dermonekrotického exotoxinu P. multocida v detoxikované suspenzi nebo toxinu podobné bílkovině ve sklizni se určí vhodnou imunochemickou metodou (2. 7.1), např. ELISA, a zjištěné hodnoty se použijí při sestavování vakcíny. Obsah jiných antigenů uvedených ve složení se také určí (2. 7.1).
Vakcína může obsahovat vhodné adjuvans.
Výběr složení vakcíny
Kmeny použité k přípravě vakcíny prokazatelně vyhovují z hlediska tvorby dermonekrotického toxinu a jiných antigenů vyvolávajících imunitní protektivní odpověď. Vakcína prokazatelně vyhovuje z hlediska bezpečnosti (5.2.6) a imunogenity (5.2. 7).
Výroba antigenů. Výroba antigenů označovaných za protektivní se ověřuje vhodnými biologickými nebo imunochemickými metodami (2.7.1). Provádí se u antigenů získaných z každého vakcinačního kmene za stejných podmínek, jaké jsou při výrobě vakcíny.
Následující zkoušky se mohou použít při průkazu bezpečnosti a imunogenity. Bezpečnost. Provádí se pro každý způsob podání uvedený v návodu.
Použijí se prasnice nebo prasničky nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci, které nemají protilátky proti složkám obsaženým ve vakcíně, pocházejí z chovu nebo chovů prostých příznaků atrofické rinitidy a proti atrofické rinitidě nebyly vakcinovány. Pokud je vakcína určena pro březí prasnice nebo prasničky, provede se zkouška na březích zvířatech vakcinací v doporučeném stupni březosti a podle doporučeného schématu.
Nejméně dvaceti zvířatům se doporučeným způsobem podá po dvou dávkách vakcíny. Stejným způsobem se každému zvířeti po uplynutí patřičného intervalu podá jedna dávka vakcíny podle návodu. Zvířata se pozorují do prvního dne po porodu. Neobjeví se žádné nadměrné místní ani systémové reakce ani se nezjistí nežádoucí účinky na březost a potomstvo.
Imunogenita. Pro průkaz imunogenity je vhodná zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti.
Zkoušení šarže.
Účinnost. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti se neprovádí při běžném zkoušení šarží vakcíny. Dělá se u dané vakcíny při jedné nebo více příležitostech podle rozhodnutí nebo po dohodě s oprávněnou autoritou. Pokud se tato zkouška nedělá, provede se jiná vhodná validovaná metoda. Podmínky pro její přijetí jsou založeny na porovnání s šarží vakcíny, která vyhověla zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti. Následující zkouška se může použít, pokud existuje odpovídající korelace se zkouškou popsanou v odstavci Stanovení účinnosti.
Použije se nejméně pět prasat nejméně tři týdny starých, která nemají protilátky proti složkám vakcíny. Každé zvíře se vakcinuje doporučeným způsobem a podle doporučeného schématu. Nejméně dvě prasata stejného původu slouží ve stejných podmínkách jako kontrola.
Jestliže charakter antigenů umožňuje získávat reprodukovatelné výsledky, může se provést zkouška na laboratorních zvířatech. Aby bylo stanovení platné, je nutné je provést na několika skupinách zvířat, z nichž každá dostane jiné množství vakcíny. S každým množstvím vakcíny se provede následující zkouška. Vakcinuje se nejméně pět zvířat vhodným množstvím vakcíny. Jako nevakcinovaná kontrola slouží nejméně dvě zvířata stejného druhu a původu. Pokud návod k použití předepisuje revakcinaci, provede se podle doporučeného schématu na laboratorních zvířatech po prokázání, že to poskytne zkušební systém vhodné citlivosti.
V daném intervalu v rozmezí 14 až 21 dní po posledním podání se každému zvířeti odebere krev a připraví se vzorky séra. Ke stanovení protilátkové odpovědi na jednotlivé antigeny uvedené ve složení vakcíny se použije validovaná zkouška, např. ELISA.
Zkoušku nelze hodnotit a opakuje se, pokud byl u kontrolních zvířat zjištěn významný titr protilátek.
Vakcína vyhovuje, jestliže protilátková odpověd' u vakcinovaných zvířat není významně nižší než protilátková odpověd' na šarži vakcíny, která vyhověla ve zkoušce nebo ve zkouškách (co je vhodné) popsaných v odstavci Stanovení účinnosti.
Pokud nejsou dostupná sérologicky negativní zvířata na antigeny uvedené ve složení přípravku, mohou se k výše uvedené zkoušce použít zvířata sérologicky pozitivní. Po dobu zkoušky se séropozitivními zvířaty bude vyžadována zvláštní péče na validaci zkušebního systému, aby se zajistila dostatečná citlivost a specifikovala se přijatelná kritéria pro přijetí, zamítnutí nebo opakování zkoušky. Bude nezbytné vzít v úvahu rozmezí turu protilátek před vakcinací a v návaznosti na to stanovit přijatelné minimum vzestupu turu protilátek po vakcinaci.
Bakteriální endotoxiny. Zkouška na bakteriální endotoxiny (2.6.14) se provádí u šarže, nebo kde charakter adjuvans brání provedení odpovídající zkoušky, dělá se zkouška z konečného množství antigenu nebo směsi antigenů bezprostředně před přidáním adjuvans. Vakcína může obsahovat nejvýše 106 m.j. endotoxinu v dávce, pokud pro jednotlivou vakcínu není prokázána bezpečnost vyššího množství endotoxinu.
Zkouška totožnosti
U zvířat bez specifických protilátek proti antigenům uvedeným ve složení přípravku podporuje vakcína tvorbu protilátek proti těmto antigenům.
Zkoušky na čistotu
Bezpečnost. Použijí se dvě prasata, která nemají protilátky proti P. multocida a přednostně proti B. bronchiseptica. Každému praseti se doporučeným způsobem podá dvojitá dávka vakcíny. Zvířata se pozorují 14 dní a pak se každému praseti podá ještě jedna dávka vakcíny. Zvířata se pozorují dalších 14 dní. Zkouška není platná a opakuje se, jestliže v průběhu pozorovací doby uhyne zvíře z důvodů, které nelze přičíst vakcíně. Nezjistí se žádné nadměrné místní ani systémové reakce.
Sterilita (2.6.1). Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.
Stanovení účinnosti.
Použijí se prasata, která nemají protilátky proti složkám vakcíny a pocházejí z chovu nebo chovů bez příznaků atrofické rinitidy ani nebyla proti atrofické rinitidě vakcinována.
Použije se nejméně dvanáct chovných prasat. Nejméně šest namátkově vybraných březích nebo nebřezích prasnic se vakcinuje způsobem a podle schématu v označení na obalu. Nejméně šest nevakcinovaných zvířat chovaných ve stejných podmínkách se použije jako kontrolní. Všem selatům od vakcinovaných i nevakcinovaných chovných prasat se od narození zajistí krmení pouze od vlastních matek.
Z mláďat se vytvoří dvě čelenžní skupiny, v každé je nejméně třicet selat - z každého vrhu se vyberou nejméně tři selata. Dva po sobě jdoucí dny před čelenží může být sliznice nosní dutiny selat ošetřena nakapáním 0,5 ml roztoku kyseliny octové (10 g/l CZH40z) v izotonickém tlumivém roztoku chloridu sodného o pH 7,2.
Všechna selata se ve stáří deseti dní intranazálně čelenžují dostatečným množstvím toxinogenního kmene P. multocida.
Ve stáří 42 dní se selata obou skupin usmrtí a provede se pitva - příčný řez rypáku v úrovni premoláru 1. Vyšetří se dorzální a ventrální nosní skořepiny a nosní přepážka na výskyt atrofie a deformace. Zjištěný výsledek se hodnotí podle následující stupnice:
Skořepiny
| 0 | bez atrofie |
| 1 | nepatrná atrofie |
| 2 | mírná atrofie |
| 3 | pokročilá atrofie |
| 4 | velmi pokročilá atrofie s téměř úplným vymizením skořepin |
Čtyři body jsou nejvyšší počet pro jednotlivou skořepiny, šestnáct bodů je nejvyšší počet pro jedno zvíře (dvě dorzální a dvě ventrální skořepiny).
Nosní přepážka
| 0 | bez úchylky |
| 1 | velmi nepatrná úchylka |
| 2 | úchylka přepážky |
Nejvyšší výsledný počet bodů pro skořepiny a nosní přepážku u jednoho zvířete je osmnáct bodů.
Zkouška není platná a opakuje se, jestliže nejméně osmdesát procent potomstva z každého vrhu nevakcinovaných chovných prasat má výsledný počet nižší než deset bodů. Vakcína vyhovuje, jestliže ve skupině vakcinovaných prasat je významné snížení (P = 0,95) výsledného počtu bodů v porovnání se skupinou nevakcinovanou.
Použije se nejméně dvacet čtyři chovných prasat. Nejméně dvanáct namátkově vybraných březích nebo nebřezích prasat se vakcinuje způsobem a podle schématu v označení na obalu. Nejméně dvanáct nevakcinovaných prasat chovaných ve stejných podmínkách se použije jako kontrola. Všem selatům od vakcinovaných chovných prasat se od narození zajistí krmení pouze od vlastních matek.
Použije se nejméně šest prasat ve skupině. Z jejich mláďat se vytvoří dvě čelenžní skupiny z vakcinovaných zvířat a dvě skupiny z nevakcinovaných zvířat. Skupinu tvoří nemémě třicet namátkově vybraných selat. Z každého vrhu se vyberou nejméně tři selata. Dva po sobě jdoucí dny před čelenží může být sliznice dutiny nosní ošetřena nakapáním 0,5 ml roztoku kyseliny octové (10 g/l CzH402) v izotonickém tlumivém roztoku chloridu sodného o pH 7,2.
Nejméně šest selat z vakcinované skupiny a šest selat kontrolních se ve stáří 10 dní intranazálně čelenžuje dostatečným množstvím toxinogenního kmene P. multocida.
Dalších nejméně šest selat vakcinované skupiny a šest selat kontrolních se ve stáří 7 dní intranazálně čelenžuje dostatečným množstvím mikroba B. bronchiseptica a ve stáří 10 dní se intranazálně čelenžuje dostatečným množstvím toxinogenního kmene P. multocida.
Ve stáří 42 dní se selata všech čtyř skupin usmrtí a provede se pitva - příčný řez rypáku v úrovni premoláru 1. Vyšetří se dorzální a ventrální nosní skořepiny a nosní přepážka na výskyt atrofie a deformace. Zjištěný výsledek se hodnotí pódle výše uvedené stupnice.
Zkouška není platná a opakuje se, jestliže nejméně 80 % potomstva z každého vrhu nevakcinovaných chovných prasat má výsledný počet nižší než deset bodů.
Vakcína vyhovuje, jestliže ve skupině vakcinovaných prasat je významné snížení (P = 0,95) výsledného počtu bodů v porovnání se skupinou nevakcinovanou.
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
V označení na obalu se uvedou protektivní antigeny obsažené ve vakcíně.