Vaccinum rubellae vivum
1999
Živá vakcína proti zarděnkám
Je to lyofilizovaná suspenze vhodného oslabeného kmene zarděnkového viru. Vakcína se rekonstituuje podle návodu bezprostředně před použitím. Vznikne čirá tekutina, jež může být zbarvena přítomným indikátorem pH.
Výroba
Výroba je založena na systému jednotné inokulace a buněčné banky. Výrobní postup prokazatelně poskytuje stále stejnou živou vakcínu přiměřené imunogenity a bezpečnosti pro člověka. Pokud není určeno a schváleno jinak, virus v konečném přípravku neprošel od matečného inokula více pasážemi, než bylo použito u vakcíny, jejíž bezpečnost a účinnost byla prokázána v klinické studii.
Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že bude-li přípravek zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a vakcín pro humánní použití (2.6.9).
Substrát pro pomnožení viru
Virus se pomnožuje v lidských diploidních buňkách (5.2.3).
Výchozí kultura viru
Kmen použitého zarděnkového viru je určen podle vývojových záznamů, které obsahují informace o jeho původu a následném zacházení. Aby se předešlo nadměrnému používání opic ve zkoušce na neurovirulenci, připraví se virové inokulum ve velkém množství a uchovává se lyofilizované při teplotách nižších než -20 °C nebo při teplotách nižších než -60 °C, pokud lyofilizováno není. Pouze virové inokulum vyhovující následujícím požadavkům se může použít pro pomnožení viru.
Zkouška totožnosti. V matečném a pracovním inokulu se zarděnkový virus prokáže séroneutralizační zkouškou v buněčné kultuře za použití specifických protilátek.
Koncentrace viru. Koncentrace viru v matečném a pracovním inokulu se stanoví pro zajištění stále stejné výroby.
Cizí antigeny (2.6.16). Pracovní inokulum vyhovuje požadavkům na inokula.
Neurovirulence (2.6.18). Pracovní inokulum vyhovuje zkoušce na neurovirulenci živých virových vakcín. Pro zkoušku jsou vhodné opice Macaca a Cercopithecus.
Pomnožování viru a sklizeň
Všechny práce s buněčnou bankou a s následujícími buněčnými kulturami se provádějí za aseptických podmínek v prostředí, kde se nepracuje s jinými buňkami. Do růstových médií se může použít vhodné zvířecí (nikoliv lidské) sérum, ale konečné médium pro udržování růstu buněk při pomnožování viru neobsahuje žádné zvířecí sérum. Sérum a trypsin, používané při přípravě buněčných suspenzí a médií, jsou prokazatelně prosty cizích agens. Médium pro buněčné kultury může obsahovat indikátor pH, jako je fenolová červeň, a vhodná antibiotika v nejnižší účinné koncentraci. Je výhodnější mít při výrobě substrát bez antibiotik. Nejméně 500 ml výrobních buněčných kultur se ponechá neinfikovaných (kontrolní buňky). V průběhu pomnožování viru se kontroluje teplota inkubace a za 28 dní od naočkování nebo dříve se odebírá virus, a to najednou nebo opakovaně. Opakované odběry z jedné buněčné kultury se mohou spojit a považovat za jednotlivou sklizeň viru.
Pouze jednotlivá sklizeň viru, která vyhovuje následujícím požadavkům, se může použít pro přípravu konečné várky vakcíny.
Zkouška totožnosti. Jednotlivá sklizeň obsahuje viry, které se prokážou jako zarděnkový virus v buněčné kultuře neutralizací specifickými protilátkami.
Koncentrace viru. Koncentrace viru v jednotlivé sklizni se stanoví ke sledování stejnorodosti výroby a k výpočtu ředění pro konečnou várku vakcíny. Postupuje se tak, jak je předepsáno v odstavci Stanovení účinnosti.
Cizí antigeny (2.6.16). Jednotlivá sklizeň vyhovuje zkouškám na nepřítomnost cizích antigenů.
Kontrolní buňky. Kontrolní buňky z přípravy buněčné kultury, z níž se získává virus, vyhovují zkoušce totožnosti a požadavkům na nepřítomnost cizích antigenů (2.6.16).
Konečná várka vakcíny
Jednotlivé sklizně, které vyhověly výše uvedeným zkouškám, se spojí a vyčeří, aby se odstranily buňky. Může se přidat vhodný stabilizátor a spojené sklizně se příslušně naředí.
Pouze ta konečná várka vakcíny, která vyhovuje následujícímu požadavku, se může použít k přípravě šarže.
Bakterie a houby. Konečná várka vakcíny vyhovuje zkoušce na sterilitu (2.6.1); na každou živnou půdu se použije 10 ml.
Šarže
Minimální koncentrace viru pro propuštění přípravku se určí tak, aby se pomocí stabilitních údajů zajistilo, že na konci doby použitelnosti bude ve vakcíně nejméně koncentrace uvedená v označení. Pouze šarže, která vyhovuje požadavkům na minimální virovou koncentraci pro propuštění, následujícímu požadavku na teplotní stabilitu a všem požadavkům uvedeným v odstavcích Zkouška totožnosti a Zkoušky na čistotu, se může uvolnit k použití. Pokud byla zkouška na bovinní sérumalbumin provedena s vyhovujícím výsledkem v konečné várce vakcíny, může se tato zkouška u šarže vypustit.
Teplotní stabilita. Vzorky šarže lyofilizované vakcíny se v suchém stavu 7 dní inkubují při 37 °C. Souběžně se stanoví koncentrace viru ve vzorku inkubované a neinkubované vakcíny, uchovávané při 5 °C ± 3 °C, způsobem popsaným v odstavci Stanovení účinnosti. Koncentrace viru v inkubované vakcíně je nejvýše o 1 log, o nižší než koncentrace viru v neinkubované vakcíně.
Zkouška totožnosti
Když se vakcína rekonstituovaná podle údajů v označení smíchá se specifickými zarděnkovými protilátkami, není již schopna infikovat vnímavé buněčné kultury.
Zkoušky na čistotu
Bakterie a houby. Rekonstituovaná vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu (2.6.1).
Bovinní sérumalbumin. Nejvýše 50 ng v jednotlivé lidské dávce; stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2. 7.1).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %.
Stanovení účinnosti.
Infekční virus se stanoví nejméně trojmo, přičemž se použije nejméně pěti buněčných kultur pro každé 0,5 loglo sériové ředění, nebo jinou metodou se stejnou přesností. K validaci každé zkoušky se použije vhodný referenční virový přípravek. Stanovená koncentrace viru je rovna nejméně koncentraci uvedené v označení; minimální koncentrace viru uvedená v označení je nejméně 1 . 103 CCII~So v lidské dávce. Zkoušku lze hodnotit, jestliže interval spolehlivosti (P = 0,95) logaritmu koncentrace viru je nižší než ±0,3.
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum humanum.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum humanum.
V označení na obalu se uvede: