Český lékopis 1997

Aconiti radix

N

Omějový kořen

Synonyma. Radix aconiti, Tuber aconiti

Je to usušená Míza druhů z ola-uhu Aconitum napellus L. Obsahuje nejméně 0,8 % alkaloidů rozpustných v etheru, počítáno jako akonitin (C34H47NO11;Mr 645,8), vztaženo na vysušenou drogu.

Vlastnosti

Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

Zkoušky totožnosti

  1. Mateřská Míza řepovitého tvaru, 4 cm až 10 cm dlouhá, o průměru 1 cm až 3 cm, na povrchu tmavohnědá, vrásčitá, někdy se zbytky četných tenkých postranních kořínků; dceřiná Míza světlejší, nahoře s krátkým osním pupenem; na povrchu hladká nebo jen lehce zvrásněná, s ojedinělými jizvami po postranních kořenech.
  2. Droga se upráškuje (355). Prášek je šedohnědý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: úlomky tmavě hnědého metadermu; úlomky parenchymu; jednotlivá škrobová zrna, okrouhlá, o průměru až 18 µm; řidčeji škrobová zrna o průměru až 30 µm, se štěrbinovitou nebo hvězdicovitou trhlinou; šroubovitě, síťovitě nebo tečkovitě ztlustlé cévy, jednotlivě nebo ve skupinách; drobné skupinky sítkovic s úzkým laminem; j ednotlivé obdélníkovité až čtvercovité, zřetelně tečkované sklereidy .
  3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GFZS4R

    Zkoušený roztok. Filtrát ze zkoušky Stanovení obsahu.

    Porovnávací roztok. 15 mg akonitiniumnitratu R se rozpustí v 10 ml směsi objemových dílů chloroformu R a 2 propanolu R (2 + 1).

    Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů 20 µl zkoušeného roztoku a 10 µl porovnávacího roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů chloroformu R, diethylaminu R a cyklohexanu R (10 + 10 + 80) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší v proudu horkého vzduchu a vyvíjí se ještě jednou za výše uvedených podmínek. Pak se vrstva suší 10 min při 110 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a zbarvením skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být patrné další, méně intenzívní skvrny. Vrstva s e postříká jodobismutitanem draselným zředěným RSl. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a zbarvením skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku; na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být patrné další méně intenzívní skvrny.

Zkoušky na čistotu

Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 2 % a nejvýše 5 % zčernalé drogy.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 2,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 7,0 %.

Stanovení obsahu

10,000 g práškované drogy (355) se v kuželové baňce na 250 ml smíchá se 100,0 g etheru prostého peroxidických látek R, 2,0 ml amoniaku zředěného RSI a 3 ml vody R a protřepává se intenzívně 30 min. Pak se přidá 5 ml vody R a znovu se intenzívně protřepe. Po usazení částic drogy se rychle zfiltruje přes chomáček vaý, nálevka se během filtrace přikryje hodinovým sklem. Filtrát se použije i ve Zkoušce totožnosti C.

40,00 g filtrátu (odpovídá 4,00 g drogy) se ve 150ml baňce odpaří ve vodní lázni při 40 °C do sucha. Odparek se smíchá dvakrát s 5,0 ml etheru prostého peroxidických látek R a odpaří se ve vodní lázni při 40 °C do sucha. Zbytek se rozpustí v 5,0 ml lihu 96% R, smíchá se s 30 ml vody prosté oxidu uhličitého Pc, přidá se 0,1 ml červeně methylové směsného indikátoru RS a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,02 mol/l VS do vzniku slabě červenofialového zbarvení.

1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,02 mol/l VS odpovídá 12,91 mg alkaloidů rozpustných v etheru, počítáno jako akonitin (C34H47NO11).

Uchovávání

Ve velmi dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.