Český lékopis 1997

Arnicae flos

2000

Arnikový květ

Synonymum. Flos arnicae

Jsou to celé nebo částečně rozlámané usušené úbory druhu Arnica montana L.

Obsahuje nejméně 0,40 % seskviterpenlaktonů, vyjádřeno jako helenalintiglat, vztaženo na vysušenou drogu.

Vlastnosti

Droga má aromatický pach.

Je-li úbor rozkvetlý, má priuněr asi 20 mm a výšku asi 15 mm, květní stopka je 2 cm až 3 cm dlouhá. Jednořadý až dvouřadý zákrov tvoří 18 až 24 protáhle kopinatých listenů na konci zašpičatělých. Zákrovní listeny jsou 8 mm až asi 10 mm dlouhé, zelené, na vnější straně se žlutozelenými chlupy, viditelnými pod lupou. Květní lůžko o průměru asi 6 mm je vypouklé, chlupaté, na povrchu s drobnými jamkami. Na jeho obvodu je asi 20 jazykovitých květů, 20 mm až 30 mm dlouhých; terč tvoří větší počet hubkovitých, asi 15 mm dlouhých květů. Sememky jsou 4 mm až 8 mm dlouhé, nahoře s pentlicovitým bělavým 4 mm až 8 mm dlouhým chmýrem. V droze mohou být přítomny hnědé nožky s chmýrem nebo bez chmýru.

Makroskopický a mikroskopický popis viz Zkoušky totožnosti A a B.

Zkoušky totožnosti

  1. Zákrov tvoří protáhle vejčité listeny, na konci zašpičatělé, s brvitým okrajem. Jazykovité květy mají redukovaný kalich, nahoře s lesklým bělavým pentlicovitým chmýrem s malými hrubými chlupy. Koruna jazykovitých květů je oranžově žlutá, se sedmi až deseti souběžně probíhajícími žilkami, na konci jazyka se třemi malými zuby. Tyčinky s volnými prašníky jsou neúplně vyvinuty. Úzký hnědý semeník s dvojklannou nazpět obrácenou bliznou. Trubkovité květy jsou paprsčitě souměrné. Semeník i kalich jsou stejné jako u jazykovitých květů. Krátká koruna je pětičetná, korunní cípy trojúhelníkovité, nazpět obrácené, pět fertilních tyčinek je spojeno s prašníky.
  2. Úbor se rozdělí na jednotlivé části a upráškuje se (355). Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Droga je charakteristická těmito znaky: pokožka zákmvních listenů s průduchy a chlupy na vnější straně četnějšími; chlupy jsou různých typů: jednořadé mnohobuněčné krycí chlupy, délky 50 pm až 500 pm, jsou četnější na okraji listenů; žláznaté chlupy s jednořadou nebo dvouřadou mnohobuněčnou nohou a mnohobuněčnou kulovitou hlavičkou, délky asi 300 ~m, jsou četnější na vnější straně listenu; žláznaté chlupy s jednořadou mnohobuněčnou nohou a mnohobuněčnou kulovitou hlavičkou, délky asi 80 pm, jsou četnější na vnitřní straně listenu. Jazykovitá koruna s pokožkou z laločnatých nebo protáhlých buněk, roztroušenými průduchy a chlupy různých typů: krycí chlupy, ostře zašpičatělé, na bázi s jednou až třemi buňkami se stěnami ztlustlými a dvěma až čtyřmi tenkostěnnými koncovými buňkami, chlupy mohou být delší než 500 pm; žláznaté chlupy s dvouřadou mnohobuněčnou hlavičkou; žláznaté chlupy s mnohobuněčnou nohou a mnohobuněčnou kulovitou hlavičkou. Na okraji jazyka jsou okrouhlé papilózní bulíky. Pokožka semeníku se žláznatými chlupy s krátkou nohou a mnohobuněčnou kulovitou hlavičkou; krycí chlupy obvykle tvoří dvě protáhlé, podélně srostlé buňky, většinou s tečkovanými stěnami na konci jsou chlupy zašpičatělé, někdy dvojklanné. Pokožka kalicha z protáhlých buněk, s krátkými jednobuněčnými krycími chlupy, pentlicovitě protáhlými. Pylová zrna okrouhlá, o průměru asi 30 pm, s ostnitou exinou a třemi klíčními póry.
  3. Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky na čistotu Calendula officinalis L. - Heterotheca inuloides. Na chromatogramu zkoušeného roztoku ve střední části je modře fluoreskující skvrna odpovídající polohou skvrně kyseliny chlorogenové na chromatogramu porovnávacího roztoku, nad touto skvrnou jsou tři skvrny fluoreskující žlutohnědě až oranžově žlutě a nad nimi skvrna fluoreskující zelenožlutě (astragalin). Skvrna pod astragalinem odpovídá isokvercitrosidu a skvrna těsně pod ní luteolin-7-glukosidu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je pod skvrnou odpovídající kyselině kávové na chromatogramu porovnávacího roztoku zelenomodře fluoreskující skvrna.

    Zkoušky na čistotu

    Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 5,0 %.

    Calendula officinalis L. - Heterotheca inuloides. Provede se tenkovrstvá chromatografe (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.

    Zkoušený roztok. 2,00 g práškované drogy (710) se smíchají s 10 ml methanolu R a zahřívají se 5 min ve vodní lázni při 60 °C, za protřepávání. Po ochlazení se zfiltruje.

    Porovnávací roztok. 2,0 mg kyseliny kávové R, 2,0 mg kyseliny chlorogenové R a 5,0 mg rutinu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 30 ml.

    Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů po 15 µl obou roztoků. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, vody R, 2-butanonu R a ethylacetatu R (10 + 10 + 30 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se suší na vzduchu několik min, postříká se roztokem difenylboryloxyethylaminu R (10 g/l) v methanolu R a pak roztokem makrogolu 400 R (50 g/l) v methanolu R a zahřívá se 5 min při 100 °C až 105 °C. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je v dolní části oranžově žlutě fluoreskující skvrna (rutin), ve střední části světle modře fluoreskující skvrna (kyselina chlorogenové) a v horní části světle modře fluoreskujicí skvrna (kyselina kávová). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není patrná skvrna odpovídající polohou a fluorescencí skvrně rutinu na chromatogramu porovnávacího roztoku, ani žádná další skvrna pod ní.

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %.1,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 10,0 %.

    Stanovení obsahu

    Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) za použití santoninu R jako vnitřního standardu.

    Roztok vnitřního standardu. 0,010 g santoninu R přesně odváženého se bezprostředně před použitím rozpustí v 10,0 ml methanolu R.

    Zkoušený roztok. 1,00 g práškované drogy (355) se převede do 250ml baňky s kulatým dnem, smíchá se s 50 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a vody R a zahřívá se 30 min pod zpětným chladičem za častého protřepávání ve vodní lázni při 50 °C až 60 °C. Po ochlazení se zfiltruje papúovým filtrem. Filtrační papá nastříhaný na kousky se přidá ke zbytku v baňce, smíchá se s 50 ml směsi objemových dílů methanolu R a vody R (1 + 1) a zahřívá se 30 min pod zpětným chladičem ve vodní lázni při 50 °C až 60 °C, za častého protřepávání. Stejný postup se opakuje ještě dvakrát. Ke spojeným filtrátům se přidají 3,00 ml roztoku vnitřního standardu a roztok se odpaří za sníženého tlaku na 18 ml. Baňka s kulatým dnem se promyje vodou R a touto promývací tekutinou se roztok zředí na 20,0 ml. Roztok se převede na chromatografickou kolonu o délce asi 0, 15 m a o vnitřním průměru asi 30 mm naplněnou 15 g křemeliny pro chromatografii R. Po 20 min stání se promývá 200 ml směsi stejných objemových dílů ethylacetatu R a dichlormethanu R. Eluát se odpaří do sucha v 250ml baňce s kulatým dnem. Zbytek se rozpustí v 10,0 ml methanolu R, přidá se 10,0 ml vody R a 7,0 g oxidu hlinitého neutrálního R, protřepává se 120 s a po odstředění (10 min při 5000 gn) se zfiltruje papírovým filtrem. 10,0 ml filtrátu se odpaří do sucha, odparek se rozpustí ve 3,0 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a vody R a zfiltruje se.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    Obsah seskviterpenlaktonů, vyjádřeno jako helenalintiglat, se vypočítá podle vzorce:

    SLS · C · V · 1,187 · 100 ,
    SS · m · 1000

    v němž značí:

    SLs - plochu všech píků odpovídajících seskviterpenlaktonům, které mají vyšší retenční čas než pík santoninu na chromatogramu zkoušeného roztoku,
    Ss - plochu píku odpovídajícího santoninu na chromatogramu zkoušeného roztoku,
    M - hmotnost zkoušené drogy v gramech,
    C - koncentraci santoninu v roztoku vnitřního standardu přidaného ke zkoušenému roztoku (mglml),
    V - objem roztoku vnitřního standardu přidaného ke zkoušenému roztoku v mililitrech,
    1,187 - korelační faktor pro přepočet mezi helenalintiglatem a santoninem.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.