Carboplatinum
Karboplatina
| C6H12N2O4Pt | Mr 371,25 | CAS 41575-94-4 |
Je to cis-diammin[1,1-cyklobutanďikarboxylato(2-)-O, O']platnatý komplex. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C6H12N2O4Pt.
Vlastnosti
Bezbarvý krystalický prášek. Je mírně rozpustná ve vodě, velmi těžce rozpustná v acetonu a v lihu 96%.
Taje při asi 200 °C za rozkladu.
Zkoušky totožnosti
Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem karboplatiny Ph. Eur.
Zkoušky na čistotu
Roztok Sl. 0,25 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25 ml.
Roztok S2. 1,0 g se rozpustí ve vodě R, v případě potřeby za mírného zahřívání, a zředí se jí na 40 ml. Je-li třeba, zfiltruje se.
Vzhled roztoku. Roztok S 1 je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Kysele reagující látky. K 10 ml roztoku S1 se přidá 0,1 ml fenolftaleinu I~S1; roztok je bezbarvý. Ke změně zbarvení roztoku na růžové se spotřebuje nejvýše 0,7 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.
Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok. 20,0 mg se rozpustí ve směsi stejných objemových ďílů acetonitrilu R a vody R a zředí se touto směsí na 20,0 ml.
Porovnávací roztok. 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 200,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Nastříkne se zkoušený roztok. Zkoušku lze hoďnotit, jestliže:
Je-li třeba, upraví se obsah acetonitrilu v mobilní fázi.
Nastříkne se zkoušený a porovnávací roztok a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 2, Snásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žáďného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,25 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %).
Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.
Chloridy (2.4.4). 10 ml roztoku S2 se zředí vodou R na 15 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (100 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 5 ml základního roztoku chloridů (Sµg Cl/ml).
Amonium (2.4.1). 0,20 g vyhovuje limitní zkoušce B na amonium (100, µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 0,2 ml záklaďního roztoku amonia (100 µg NH4 /ml).
Stříbro. Nejvýše 10 μg/g; stanoví se atomovou emisní spektrometrií (2.2.22, Metoda I).
Zkoušený roztok. 0,50 g se rozpustí v roztoku kyseliny dusičné R 1 % (V/V) a zředí se jím na 50,0 ml.
Porovnávací roztoky. Připraví se za použití záklaďního roztoku stříbra (Sµg Ag/ml) zředěného roztokem kyseliny dusičné R 1 % (V/V).
Změří se emisní intenzita při 328,1 nm.
Rozpustné baryum. Nejvýše 10 µg/g; stanoví se atomovou emisní spektrometrií (2.2.22, Metoda I).
Zkoušený roztok. Použije se roztok popsaný ve zkoušce Stříbro.
Porovnávací roztoky. Připraví se za použití zákadního roztoku barya (SO µg Ba/ml) zředěného roztokem kyseliny dusičné R 1% (V/V). Změří se emisní intenzita při 455,4 nm.
Těžké kovy (2.4. 8). 12 ml roztoku S2 vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 5 ml základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Stanovení obsahu
Stanoví se s 0,200 g zbytku získaného ve zkoušce Ztráta sušením, který se žíhá při 800 °C do konstantní hmotnosti.
1 mg zbytku odpovídá 1,903 mg C6H12N2O4Pt.Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněna před světlem.
Separandum.
Nečistoty