Ciprofloxacinum
Ciprofloxacin
| C17H18FN3O3 | Mr 331,35 | CAS 85721-33-1 |
Je to kyselina 1-cyklopropyl-6-fluor-1,4-dihydro-4-oxo-7-(1-piperazinyl)- 3-chinolinkarboxylová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,5 % sloučeniny C17H18FN3O3.
Vlastnosti
Světle žlutý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v ethanolu a v ďichlormethanu. Rozpouští se ve zředěné kyselině octové.
Zkoušky totožnosti
Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem ciprofloxacinu CRL.
Zkoušky na čistotu
Vzhled roztoku. 0,25 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l PcS a zředí se jí na 20 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok ZŽ4 (2.2.2, Metoda II).
Kyselina 1luorochinolová. Provede se tenkovrstvá chromatografle (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s přísadou fluorescenčního indikátoru pro detekci při 254 nm.
Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí v amoniaku zředěném RSI a zředí se jím na 5 ml. Porovnávací roztok. 10 mg kyseliny fluorochinolové CRL se rozpustí ve směsi složené z 0,1 ml amoniaku zředěného PcSl a 90 ml vody R a zřeďí se vodou R na 100 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku. Na dno chromatografické komory se vloží odpařovací miska s 50 ml amoniaku 26 % R, komora se uzavře a vrstva se vystaví na 15 min působení par amoniaku. Pak se deska vloží do druhé komory a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonitrilu R, amoniaku 26 % R, methanolu R a dichlormethanu R (10 + 20 + 40 + 40) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna odpovídající kyselině fluorochinolové není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,2 %).
Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok (a). K 25 mg se přidá 0,2 ml kyseliny fosforečné zředěné RS, zředí se mobilní fází na 50,0 ml a nechá se v ultrazvukové lázni do získání čirého roztoku.
Zkoušený roztok (b). 0,1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí mobilní fází na 50,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 2,5 mg ciprofloxacinu nečistoty B CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml. Tento roztok se použije i k přípravě porovnávacího roztoku (d). 1,0 ml roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.
Porovnávací roztok (b).2,5 mg ciprofloxacinu nečistoty C CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml. Tento roztok se použije i k přípravě porovnávacího roztoku (d). 1,0 ml roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.
Porovnávací roztok (c). 2,5 mg ciprofloxacinu nečistoty D CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml. Tento roztok se použije i k přípravě porovnávacího roztoku (d). 1,0 ml roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.
Porovnávací roztok (d). 0,1 ml zkoušeného roztoku (a), 1,0 ml porovnávacího roztoku (a), 1,0 ml porovnávacího roztoku (b) a 1,0 ml porovnávacího roztoku (c) popsaných výše se smíchají a zředí se mobilní fází na 50,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Teplota kolony se udržuje na 40 °C.
Nastříkne se odděleně 50 µl zkoušeného roztoku (b) a po 50 µl porovnávacích roztoků (a), (b), (c) a (d). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek je retenční čas ciprofloxacinu asi 9 min. Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška píku ciprofloxacinu nečistoty C na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) byla nejméně 40 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) je rozlišení mezi píky ciprofloxacinu nečistoty B a ciprofloxacinu nečistoty C nejméně 1,3 a rozlišení mezi píky ciprofloxacinu a ciprofloxacinu nečistoty D je nejméně 3,0.
Nastříkne se odděleně SO, uI zkoušeného roztoku (a) a po 50 µl porovnávacích roztoků (b) a (c) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času ciprofloxacinu.
Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) plochy píků odpovídající ciprofloxacinu nečistotě C a ciprofloxacinu nečistotě D nejsou větší než plochy odpovídajících píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) a (c) (0,2 %); plochy jiných vedlejších píků nejsou větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %). Součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 2,5násobekplochy píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,25násobek plochy píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).
Těžké kovy (2.4. 8). 0,5 g se rozpustí v kyselině octové zředěné RS a zředí se jí na 30 ml. Přidají se 2 ml vody R místo 2 ml tlumivého roztoku o pH 3,5. Filtrát vyhovuje limitní zkoušce E na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 5 ml základního roztoku olova (2µg Pb/ml).
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší ve vakuu při 120 °C.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
0,300 g se rozpustí v 80 ml kyseliny octové ledové R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometriclcé indikace (2.2.20) bodu ekvivalence. 1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 33,14 mg C17H18FN3O3.Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.
Nečistoty