Clomifeni dihydrogenocitras

Klomifeniumdihydrogencitrat

Je to směs E- a Z-izomerů 2-{[4-(2-chlor-1,2-difenylvinyl)fenoxy]-ethyl}amoniumdihydrogencitratu. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C₃₂H₃₆ClNO₈.

Vlastnosti

Bílý nebo slabě nažloutlý krystalický prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v lihu 96% a prakticky nerozpustný v etheru.

Zkoušky totožnosti

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety klomifeniumdihydrogencitratu CRL. Tablety se připraví za použití bromidu draselného R
2. Asi 5 mg se rozpustí v 5 ml směsi objemových dílů acetanhydridu R a pyridinu R (1 + 5) a zahřeje se ve vodní lázni; vznikne tmavě červené zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Roztoky se připravují za ochrany před světlem v hnědých skleněných nádobách. Je třeba zajistit, aby roztoky byly na denním světle do chromatografického stanovení co nejkratší dobu. Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 12,5 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 12,5 mg klomifeniumdihydrogencitratu pro způsobilost systému CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zřeďí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• ocelové nerezové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem butylsilanizovaným pro chromatografii R (5 µm),  
• mobilní fáze připravené takto: 400 ml acetonitrilu R se smíchá se 600 ml vody R, přidá se 8,0 ml diethylaminu R a pH směsi se upraví na hoďnotu 6,2 opatrným přidáním 1 ml až 2 ml kyselirry fosforečné Fc, ~ průtoková rychlost je 1,2 ml/min,  
• spektrofotometrického detektoru, 233 nm.

Kolona se ustaluje promýváním mobilní fází o průtoku 1,2 ml/min po dobu 1 h. Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače.

Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (a) a chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času hlavního píku. Změří se výška (A) píku odpovídajícího klomifenu nečistotě A a výška (B) nejnižšího bodu křivky dělící tento pík od píku klomifenu nad záklaďní linií. Zkoušku lze hoďnotit, jestliže hoďnota výšky A je 15krát vyšší než hodnota výšky B a získaný chromatogram odpovídá porovnávacímu chromatogramu. V případě potřeby se upraví koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi.

Nastříkne se odděleně 10 µl zkoušeného roztoku a 10 µl porovnávacího roztoku (b) a zaznamenává se chromatogram po dobu odpovídající čtyřnásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha píku 2-[4-(1,2-difenylvinyl) fenoxy]triethylaminu větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,0 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 1,25násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,5 %).

Nepřihlíží se k píkům s relativním retenčním časem vztaženým ke klomifenu 0,2 nebo menším a k píkům s plochou menší než 0,025násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,05 %).

Z-izomer. 30,0 % až 50,0 %;stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí ve 25 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l RS, přidá se 5 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a protřepe se třikrát 25 ml chloroformu prostého ethanolu R Spoj ené výtřepky se promyjí 10 ml vody R, vysuší se síranem rodným bezvodým R a zředí se chloroformem prostým ethanolu R na 100 ml. Ke 20 ml tohoto roztoku se přidá 0,1 ml triethylaminu R a zředí se hexanem R na 100 ml.

Porovnávací roztok. 25 mg klomifeniumdihydrogencitratu CRL se rozpustí ve 25 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l RS, přidá se 5 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a protřepe se třikrát 25 ml chloroformu prostého ethanolu R Spojené výtřepky se promyjí 10 ml vody R, vysuší se síranem sodným bezvodým R a zředí se chloroformem prostým ethanolu R na 100 ml. Ke 20 ml tohoto roztoku se přidá 0,1 ml triethylaminu R a zředí se hexanem R na 100 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• ocelové nerezové kolony délky 0,3 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (10 μm),  
• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů triethylaminu Pc, chloroformu prostého ethanolu R a hexanu R (1 + 200 + 800); průtoková rychlost je 2 ml/min,  
• spektrofotometrického detektoru, 302 nm.

Kolona se ustaluje promýváním mobilní fází po dobu 2 h. Nastříkne se 50 µl porovnávacího roztoku. Na získaném chromatogramu je píkE-izomeru umístěn před pikem Z-izomeru. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi pikem E-izomeru a pikem Z-izomeru není menší než 1,0. Je-li třeba, upraví se poměr chloroformu prostého ethanolu a hexanu v mobilní fázi. Měří se plocha píku Z-izomeru na chromatogramu zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku. Vypočítá s e procentuální obsah Z-izomeru z celkového množství klomifeniumdihydrogencitratu za použití deklarovaného obsahu klomifeniumdihydrogencitratu CRL.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 1,0 %;stanoví se s 1,000 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. 2-[4-(1,2-difenylvinyl)fenoxy]triethylamin,
2. 4-(2-diethylaminoethoxy)benzofenon,
3. 2-[4-(2-diethylaminoethoxy)fenyl]-2-fenylacetofenon,
4. 2,2-bis [4-(2-diethylaminoethoxy)fenyl]-2-fenylacetofenon,
5. 2-{4-[1,2-bis(4-chlorfenyl)vinyl]fenoxy}triethylamin,
6. 2-{4-[2-chlor-2-(4-chlorfenyl)-1-fenylvinyl]fenoxy}triethylamin,
7. 2-[2-chlor-4-(2-chlor-1,2-difenylvinyl)fenoxy]triethylamin (výše tající izomer),
8. 2-[2-chlor-4-(2-chlor-1,2-difenylvinyl)fenoxy]triethylamin (níže tající izomer).