Český lékopis 1997

Etamsylatum

1998

 Etamsylat

C10H17NO5S Mr 263,33 CAS 2624-44-4

Je to diethylamonium-2,5-dihydroxybenzensulfonat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C10H17NO5S.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v methanolu, dobře rozpustný v ethanolu a prakticky nerozpustný v dichlormethanu.

Vykazuje polymorfismus.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Teplota tání (2.2.14) je 127 °C až 134 °C.

  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). Tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety etamsylatu CRL.
  3. 0,100 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 200,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml. Měří se ihned absorbance roztoku (2.2.25) při 210 nm až 350 nm; roztok vykazuje dvě absorpční maxima, při 221 nm a 301 nm. Specifická absorbance v maximu při 301 nm je 145 až 151.
  4. K 2 ml čerstvě připraveného roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se ve zkumavce přidá 0,5 g hydroxidu sodného R. Směs se zahřívá a k otevřenému konci zkumavky se umístí navlhčený proužek papíru lakmusového červeného R; zbarvení papíru se změní na modré.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 10,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 100 tnl.

Vzhled roztoku. Čerstvě připravený roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 5,6; měří se roztok S.

Hydrochinon. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

Zkoušený roztok. 2,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Porovnávací roztok. 10 mg hydrochinonu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku, při nanášení se skvrny na startu suší proudem chladného vzduchu. Vyvíjí se směsí objemových dílů dichlormethanu R, methylacetatu R a ethylacetatu R (20 + 30 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší proudem horkého vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Skvrna odpovídající hydrochinonu na chromatogramu zkoušeného roztoku není intenzívnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,1 %).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (15 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 1,5 ml základního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

Železo (2.4.9). 10 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce na železo (10 μg/g).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší ve vakuové sušárně při 60 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,200 g se rozpustí ve směsi 10 ml vody R a 40 ml kyseliny sírové zředěné RS a titruje se síranem ceričitým 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1,0 ml síranu siřičitého 0,1 mol/l VS odpovídá 13,16 mg C10H17NO5S.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

  1. 1,4-benzendiol(hydrochinon).