Český lékopis 1997

Ethylis acetas

Ethylacetat

 

C4H8O2

 

Mr 88,11 CAS 141-78-6

Je to ethylester kyseliny octové.

Vlastnosti

Čirá bezbarvá těkavá kapalina. Je dobře rozpustný ve vodě, mísitelný s acetonem, s lihem 96 a s dichlormethanem.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Teplota varu (2.2.12). 76 °C až 78 °C.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. ethylacetatu.
  3. Vyhovuje zkoušce na acetyl (2.3.1).
  4. Vyhovuje zkoušce na estery (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. Směs 1 ml zkoušené látky a 15 ml vody R je čirá (2.2.1) a bezbarvá (2.2.2, Metoda II).

Kysele reagující látky. K 10 ml lihu 96% R se přidá 0,1 ml fenolftaleinu PcS a tolik hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS, aby vznildo růžové zbarvení. Přidá se 5,5 ml zkoušené látky a 0,25 ml hydroxidu sodného 0,02 mol/l TIS, roztok zůstane nejméně 15 s růžový.

Relativní hustota (2.2.5). 0,898 až 0,902.

Index lomu (2.2.cí~. 1,370 až 1,373.

Reakce s kyselinou sírovou. 2 ml se opatrně přidají k 10 ml kyseliny sírové R. Na styku obou kapalin do 15 min nevznikne zbarvení.

Příbuzné látky. Provede se plynová chromatografie (2.2.28).

Zkoušený roztok. Zkoušená látka.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

Teplota kolony se zvyšuje rychlostí 8 °C/min z 90 °C až na 240 °C, při níž se udržuje 8 min; teplota nástřikového prostoru a detektoru je 240 °C.

Nastříkne se 1 µl zkoušeného roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není součet ploc h všech piků, kromě hlavního píku, větší než 0,2 % plochy hlavního píku.

Odparek. 100,0 g se odpaří do sucha na vodní lázni a potom se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 3 mg (30 µg/g).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 10,0 ml zkoušené látky.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem, při teplotě do 30 °C.

Nečistoty

  1. methylacetat,
  2. ethanol,
  3. methanol.