Český lékopis 1997

Fibrini glutinum

Fibrinové lepidlo

Skládá se ze dvou základních složek: složka 1 (koncentrát fibrinogenu) je bílkovinná frakce obsahující lidský fibrinogen a lidský faktor XIII a složka 2 je přípravek obsahující lidský trombin. Tato druhá složka přeměňuje první na fibrin po rekonstituci a smíchání za přítomnosti iontů vápníku. Ostatní látky (např. lidský fibronektin a inhibitor plasminu jako aprotinin) a stabilizátory (např. lidský albumin) mohou být přidány před nebo v průběhu trombinem indukované tvorby fibrinu. Nepřidávají se protimikrobní konzervační látky.

Lidské složky se získávají z plazmy pro frakcionaci, která vyhovuje požadavkům článku Plasma humanum ad separationem. K použité plazmě se nepřidávají žádná antibiotika.

Po roztátí nebo rozpuštění v předepsaném objemu rozpouštědla obsahuje složka 1 nejméně 60 g srazitelné bílkoviny v litru a nejméně 10 jeďnotek faktoru XIII v mililitru. Účinnost trombinu ve složce 2 má široké rozmezí (přibližně od 4 m.j. do 500 m.j./ml).

Výroba

Metoda přípravy zahrnuje postup nebo postupy, které prokazatelně odstraňují nebo inaktivuj í známá infekční agens. Jsou-li k inaktivaci virů použity v průběhu výroby nějaké látky, následné čisticí postupy jsou validovány, aby se prokázalo, že koncentrace těchto látek je snížena na vyhovující úroveň a jejich zbytky neohrozí bezpečnost přípravku pro nemocné.

Složky nebo směsi složek se filtrují filtry zadržujícími bakterie a asepticky se rozplňují do sterilních nádob. Nádoby s lyofilizovanými složkami se uzavírají ve vakuu nebo se před uzavřením plní dusíkem prostým kyslíku nebo jiným vhodným inertním plynem. V každém případě se uzavírají tak, aby se vyloučila kontaminace mikroorganismy.

Vlastnosti

Lyofilizované složky jsou bílé nebo slabě žluté prášky nebo sypké hmoty. Zmražené složky jsou bezbarvé nebo slabě žluté neprůsvitné hmoty. Kapalné složky jsou bezbarvé nebo slabě žluté. Lyofilizované a zmražené složky se předepsaným způsobem rozpustí nebo nechají roztát bezprostředně před provedením zkoušky totožnosti a dalších zkoušek s výjimkou zkoušky na rozpustnost a obsah vody.

I. Složka 1 (koncentrát fibrinogenu)

Zkoušky totožnosti

  1. U zkoušeného přípravku se provedou precipitační zkoušky s vhodným rozsahem druhou ě specifických sér. Doporučuje se provést tyto zkoušky se specifickými séry proti plazmatickým bílkovinám všech druhů domácích zvířat obvykle používaných v příslušné zemi k přípravě látek biologického původu. Zkoušený přípravek obsahuje bílkoviny lidského původu a dává negativní reakce se specifickými séry proti plazmatickým bílkovinám jiných druhů.
  2. Stanovení fibrinogenu přispívá k ověření totožnosti složky 1.
  3. Stanovení faktoru XIII přispívá k ověření totožnosti složky 1.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 6,5 až 8, 0.

Rozpustnost. Lyofilizované koncentráty se do 20 min rozpustí v předepsaném objemu rozpouštědla a při předepsané teplotě. Vznikne téměř bezbarvý, jasný nebo slabě zakalený roztok.

Stabilita roztoku. Do 120 min od rozpuštění nebo roztátí se nevytvoří gel.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3, 0 %;provede se u lyofilizovaných přípravků.

Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Stanovení obsahu a účinnosti

Fibrinogen (srazitelná bílkovina). Použije se metoda A nebo metoda B. Stanovený obsah srazitelné bílkoviny v miligramech je 70 % až 130 % deklarovaného množství.

  1. Srazitelná bílkovina (stanovení dusíku mineralizací s kyselinou sírovou). K 0,2 ml rekonstituovaného zkoušeného přípravku se přidají 2 ml vhodného tlumivého roztoku (pH 6,6 až 6,8) obsahujícího dostatečné množství trombinu R (přibližně 3 m.j./ml) a vápníku (0,05 mol/l). Nechá se 20 min stát při 37 °C, sraženina se oddělí odstřed'ováním (5000 gn, 20 min), důldadně se promyje roztokem chloridu sodného R (9 gn) a stanoví se bílkovina jako dusík po mineralizaci s kyselinou sírovou (2.5.9). Obsah bílkoviny se vypočítá násobením výsledku faktorem 6,0.
  2. Zkouška srážlivosti. Rekonstituovaný zkoušený přípravek se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby obsah fibrinogenu byl v rozmezí 0,1 mg/ml až 1 mg/ml. 0,2 ml zředěného přípravku se nechá stát 60 s při 37 °C a potom se přidají 0,2 ml vhoďného roztoku trombinu R (přibližně 20 m.j./ml, který obsahuje nejméně 1 mmol vápníku/1). Vhodnou metodou se stanoví doba srážení. Postup se opakuje alespoň s třemi různými ředěními (ve výše uvedeném rozsahu) vhoďného porovnávacího fibrinogenu (např. referenční lidská plazma). Referenční lidská plazm a se kalibruje postupem podle této zkoušky proti smíšené čerstvé plazmě od více než 100 dárců. Ze vztahů naměřených časů srážení pro ředění porovnávacího přípravku a obsahu fibrinogenu se na 10garitmický papír sestrojí kalibrační křivka. Z této křivky se odečte obsah fibrinogenu ve zkoušeném přípravku.

Faktor XIII. Pro stanovení účinnosti (funkční faktor XIII) se připraví vhodná ředění rekonstituované složky 1 a referenční lidské plazmy smícháním s roztokem obsahujícím chlorid sodný R (9 g/l) a lidský albumin (4 g/l). Ke každému ředění se přidá takové množství roztoku hovězího fibrinogenu, který nemá aktivitu faktoru XIII (AF X„~, a přebytek vápníku a trombinu, aby došlo ke koagulaci fibrinogenu. Nechá se stát 1 h při 37 °C. Do každé zkumavky se přidá vhoďné množství roztoku kyseliny chloroctové R (10 g/l), protřepe se každých 10 min a za 30 min se zaznamená pro každý vzorek nejvyšší ředící faktor (D), při němž koagulát ještě není rozpuštěn. Účinnost faktoru XIII v jeďnotkách na mililitr se vypočítá ze vzorce:

AF XIII = D comp 1 · AF XIII(ref) .
Dref

Stanovená účinnost vyjádřená v jednotkách je nejméně 60 % a nejvýše 140 % udávané účinnosti.

II. Složka 2 (trombinový přípravek)

Zkoušky totožnosti

  1. U zkoušeného přípravku se provedou precipitační zkoušky s vhodným rozsahem druhově specifických sér. Doporučuje se provést tyto zkoušky se specifickými séry proti plazmatickým bílkovinám všech druhů domácích zvířat obvykle používaných v příslušné zemi k přípravě látek biologického původu. Přípravek obsahuje bílkoviny lidského původu a dává negativní reakc e se specifickými séry proti plazmatickým bílkovinám jiných druhů.
  2. Stanovení trombinu přispívá k ověření totožnosti složky 2.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 6,0 až 8, 0.

Rozpustnost. Lyofilizované přípravky se do 5 min rozpustí v předepsaném objemu rozpouštědla; vznikne bezbarvý, čirý nebo slabě zakalený roztok.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3, 0 %;provede se u lyofilizovaných přípravků.

Sterilita (2.6.1) Vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Stanovení účinnosti

Trombin. Rekonstituovaný zkoušený přípravek se rozpustí v roztoku obsahujícím chlorid sodný R (9 g/l) a albumin hovězí R (10 g/l) a zředí se jím na přibližnou koncentraci 4 m.j. až 10 m.j. trombinu v mililitru. 0,1 ml zředěného roztoku se smíchá s 0,9 ml roztoku fibrinogenu (1 g/l srazitelné bílkoviny) zahřátého na 30 °C a okamžitě se začne měřit čas srážení.

Postup se opakuje nejméně s třemi ředěními referenčního přípravku trombinu (v rozmezí uvedeném výše), kalibrovaného v mezinárodních jednotkách. Ze vztahu naměřených časů srážení referenčního přípravku a obsahu jednotek trombinu se na 10garitmický papír sestrojí kalibrační křivka. Z této křivky se odečte obsah trombinu ve zkoušeném přípravku v mezinárodních jednotkách.

Stanovená účinnost je nejméně 80 % a nejvýše 125 % udávané účinnosti.

Uchovávání

Chráněno před světlem.

Označování

V označení se uvede: