Fluoresceinum natricum

1998

Sodná sůl fluoresceinu

Je to disodná sůl kyseliny 2-(3-oxo-6-oxido-3H-xanthen-9-yl)benzoové. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 95,0 % až 103,0 % sloučeniny C₂₀H₁₀Na₂O₅.

Vlastnosti

Oranžově červený jemný hygroskopický prášek. Je snadno rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v hexanu a v dichlormethanu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. 0,1 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se zředí vodou R na 10 ml; roztok vykazuje žlutozelenou fluorescenci. Přidá se 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS; fluorescence zmizí a po přidání 0,2 ml hydroxidu sodného zředěného RS se fluorescence opět objeví.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). Tablety zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. rodné roli fluorerceinu.
3. Filtrační papír se povlhčí 0,05 ml roztoku připraveného pro zkoušku totožnosti A (před přidáním kyseliny chlorovodíkové zředěné RS~; papír se zbarví žlutě. Vlhký papír se vystaví na 1 min parám bromu a pak parám amoniaku; žluté zbarvení se změní na tmavě růžové.
4. 0,1 g se žíhá v porcelánovém kelimku. Zbytek se rozpustí v 5 ml vody R a zfiltruje se. 2 ml filtrátu vyhovují zkoušce (a) na sodík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 1,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se stejným rozpouštědlem na 50 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1), oranžově žlutý a vykazuje žlutozelenou fluorescenci.

Hodnota pH. 7,0 až 9,0; měří se roztok S.

Příbuzné látky a resorcinol. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové R (10 g/l) v methanolu R a zřeďí se tímto roztokem na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 0,250 g se rozpustí v 5 ml vody R a pomocí 3 ml vody R se převede do dělicí nálevky, přidají se 2 ml tlumivého roztoku o pH 8 a 2,5 g chloridu sodného R. Protřepává se do rozpuštění chloridu soďného a pak se protřepává dvakrát s 25 ml etheru prostého peroxidických látek R. Etherová vrstva se vysuší síranem sodným bezvodým R a odpaří se do sucha za sníženého tlaku na rotační vakuové odparce. Zbytek se rozpustí v 10 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové R (10 g/l) v methanolu R.

Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí roztokem kyseliny chlorovodíkové R (10 g/l) v methanolu R na 100 ml.

Porovnávací roztok (b).1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí roztokem kyseliny chlorovodíkové R (10 g/l) v methanolu R na 50 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí roztokem kyseliny chlorovodíkové R (10 g/l) v methanolu R na 10 ml.

Porovnávací roztok (c). 25 mg resorcinolu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100 ml.

Porovnávací roztok (d). 10 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí vodou R na 20 ml.

Porovnávací roztok (e). 5 ml porovnávacího roztoku (c) se smíchá s 1 ml zkoušeného roztoku (a) a roztok se zředí methanolem R na 10 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně 5 µl zkoušeného roztoku (a) a (b) a porovnávacích roztoků (a), (b), (d) a (e) a vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (10 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Pak se vystaví na 30 min působení par jodu a pozoruje se v denním světle.

Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %) a nejvýše jedna taková skvrna j e intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b ) (0,2 %).

Na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) skvrna odpovídající resorcinolu není intenzívnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (0,5 %).

Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny. Skvrny odpovídající resorcinolu jsou viditelné pouze po detekci parami jodu.

Dimethylformamid. Provede se plynová chromatografie (2.2.28) za použití dimethylacetamidu R jako vnitřního standardu.

Roztok vnitřního standardu. 20 µ dimethylacetamidu R se zředí vodou R na 100 ml.

Zkoušený roztok (a). 1,0 g se rozpustí v 10 ml vody R a za opatrného míchání se přidá 10 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové R (60 g/l). Nechá se 15 min stát a potom se odstřed'uje. V 5 ml supernatantní tekutiny se rozpustí 0,10 g fosforečnanu sodného dodekahydrátu R

Zkoušený roztok (b). 1,0 g se rozpustí v 10 ml roztoku vnitřního standardu a za opatrného míchání se přidá 10 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové R (60 g/l). Nechá se 15 min stát a potom se odstřed'uje. V 5 ml supernatantní tekutiny se rozpustí 0,10 g fosforečnanu sodného dodekahydrátu R Porovnávací roztok. 20 µl dimethylformamidu R se zředí vodou R na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10 ml, přidá se 10 ml roztoku vnitřního standardu a promíchá se.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• sldeněné kolony délky 1,5 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné křemelinou silanizovanou pro plynovou chromatografii R (135 µm až 175 µm), impregnovanou 10 % makrogolu 1 D00 R,  
• duríku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 40 ml/min,  
• plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na 120 °C, teplota nástřikového prostoru a detektoru na 170 °C. Nastříkne se po 2 µl každého roztoku.

Na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se vypočítá poměr plochy píku dimethylformamidu k ploše píku vnitřního standardu; tento poměr není větší než odpovídající poměr na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,2 %).

Chloridy (2.4.4). 10 ml roztoku S se smíchá s 90 ml vody R a 1 ml kyseliny dusičné zředěné RS a po 10 min se zfiltruje. 10 ml filtrátu se zředí vodou R na 15 ml; roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (0,25 %).

Sírany (2.4.13).

Zinek. 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 10 ml, přidají se 2 ml kyseliny chlorovodíkové RS a zfiltruje se. Filtrát se smíchá s 0,1 ml kyanoželeznatanu draselného RS; nevznilrne zákal ani sraženina.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Stanovení obsahu

Vypočítá se obsah C₂₀H₁₀Na₂O₅ za použití specifické absorbance, která má hodnotu 2050.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem.

Nečistoty

1. resorcinol.